Tam, kde dnes najdete fotbalové hřiště nebo novostavby, kdysi stály malinké nouzové domky označené zelenými cedulkami. Ačkoliv Hrdlořezské a hloubětínské kolonie už téměř zmizely z mapy, příběhy jejich obyvatel přetrvávají. A právě ty lidem předává třeba sociolog David Platil, autor knihy Zmizelá Praha, se kterým jsme vyrazili na procházku po okolí, kde kdysi našli svůj domov mnozí přistěhovalci.
Dánské studio BIG, tvůrci Vltavské filharmonie, reagovalo na připomínky celkem radikální změnou okolí: přidalo zeleň, vodní prvky a stinná zákoutí. Změny v návrhu byly znovu potvrzeny třeba na Designbloku, který skončil tuto neděli, a tím se debaty kolem vizuály znovu otevřeny.
Demence – pojem, který ještě před pár desítkami let slyšel málokdo, se dnes týká čím dál více českých rodin. Stává se běžnou součástí stáří a v budoucnu bude případů pravděpodobně přibývat. Důvod? Na první pohled možná překvapivě pozitivní.
V samém srdci historické Prahy se skrýval byt s rozmazanými hranicemi mezi minulostí a přítomností. Místo připomínalo labyrint plný nánosů času, a tak bylo jasné, že ho čeká radikální proměna. Díky architektům se z něj stal vzdušný a promyšlený prostor, kde se drzost potkává s jemností – a kvalita s formou neztrácí pevný rámec.
Když se zakousnete do křupavé, voňavé placky - třeba se slaninou, sýry a zakysanou smetanou - rychle pochopíte, že Langošérije není jen o jídle. Je o zážitku a pečlivě promyšleném konceptu, který má ambici změnit vnímání jednoho z nejikoničtějších jídel našich ulic. A to třeba pomocí vyladěné česnekové pasty či sladkých variant tohoto oblíbeného smaženého pokrmu.
Když dědovi Martiny diagnostikovali alzheimera, pečovala o něj babička. Po její smrti ale začal Martinin vlastní boj. Opustila život v Praze, s láskou převzala péči, která ji ale postupně drtila. V paneláku bez výtahu a s neustálým rizikem čelila nejen dědečkově postupné ztrátě paměti, ale i paralyzující byrokracii. Odbornou péči zoufale potřebovali, ale systém je nechal čekat. Dva roky.
Když 4. října 1883 vyjel z pařížského nádraží první Orient Expres, začal se psát příběh legendy. Vlak, který spojil Západ s Balkánem a Istanbulem, nabídl tehdy něco zcela nevídaného - hotel na kolejích, jaký Evropa dosud nepoznala. Měkké postele, stříbrné příbory, jídlo hodné králů. Luxus, který si mohli dovolit jen ti nejbohatší. Nešlo tak jen o symbol pokroku, ale i jízdu ekonomické nerovnosti.
Poznáte slavné Čechy z jedné fotografie? Vyznáte se v tom, kdo je politik, sportovec a kdo válcuje internet? Otestujte si svůj kulturní přehled v rychlém kvízu plném známých českých osobností napříč generacemi i obory. Výsledek vás možná překvapí.
Bydleli byste v chatrči ze dřeva a plechu? Pro tisíce pražských přistěhovalců to kdysi byla realita - někdy těžká, jindy zase překvapivě krásná. Prohlédněte si unikátní fotografie ze života v nouzových koloniích, které jsme jako bonus obarvili moderní technologií. A jejich příběhy objevte díky knize Nouzové kolonie, kterou vydalo nakladatelství Paseka na jaře 2025. Víte, kde kdysi žili potřební?
Myslíte si, že psychopati jsou jen kriminálníci z filmů? Možná vás překvapí, že psychopatické rysy se v určité míře mohou objevit i u psychicky zdravých lidí – třeba právě u vás. Moderátor Spencer Matthews se proto rozhodl podstoupit psychologický experiment a zjistit, zda sám nevykazuje známky psychopatie - a jeho výsledky se diváci dozví v televizi. Ostatní si mohou udělat snadný online test.
Zkušeného irského lovce lochnesské příšery Eoina O'Faodhagaina šokovaly záběry z webkamery umístěné u jezera Loch Ness, na kterých 23. září zachytil záhadné stvoření. Podle jeho odhadu měřilo přibližně pět metrů na délku a 1,5 metru na šířku, tedy "jako tři dospělí muži".
Na úpatí Bílých Karpat, kde lesy pozvolna přecházejí v louky, vyrostlo stavení, které místu přineslo nový život. A rodinná firma Janošík tu otevřela své nové sídlo a showroom. Dům, kterému říkají Spoj, vzešel z rekonstrukce bývalé obilné haly z 50. let – a stal se ukázkou toho, jak lze průmyslovou stavbu přetvořit s respektem k místu i době.
Když se Johana v roce 2020 vrátila z Erasmu, stála před jedním ze zásadních studentských dilemat — kde a za kolik bydlet. Johana nechtěla jen byt, chtěla smysluplné místo k životu. Inspirována zahraničím, hledala v Praze mezigenerační projekt, kde studenti pomáhají seniorům - a za to bydlí levněji. A tak nakonec tři roky žila mezi důchodci, přímo v domech s pečovatelskou péčí.
Fotogalerie ke knize "Na okraji domov můj", kterou nyní vydává nakladatelství Labyrint, přináší vizuální příběh sedmi rodin, jež se rozhodly opustit město a začít nový život na českém venkově. Autoři Lukáš Pumpr a Petr Polák je provázeli celých šest let, během nichž zachytili nejen proměnu samotných rodin, ale i měnící se tvář vesnice a každodenní realitu života mimo městský ruch.
Po celém Česku i Slovensku se ve čtvrtek rozbíhá jubilejní 15. ročník festivalu Den architektury, který letos nese podtitul „Ta architektura“. Do 7. října nabídne více než 450 akcí ve 136 městech a obcích, mezi nimiž nechybí Praha i Brno, ale ani menší místa jako Fulnek nebo Slavonice. Pořadatelé se letos výrazně zaměřili na tvorbu mimořádných žen v oboru.
Vyznáte se v receptech natolik, že vám stačí jen seznam surovin? Otestujte se v našem kvízu: od klasiky po vychytávky, jednoduché i záludné kombinace. Poznáte polévku, dezert i hlavní chod jen podle ingrediencí? Předveďte čich na chutě a zjistěte, zda si zasloužíte řád zlaté vařečky!
Paní Marii nikdo nevyháněl, jen nechtěla čekat, až ji život dožene. Roky žila v bytě své dcery, která trvale pobývá v zahraničí, měla zajištěnou pomoc a zvládala, co bylo třeba. I přesto cítila, že čím dál víc věcí zůstává mimo její dosah. Proto začala mapovat možnosti - nechtěla skončit někde, kde je prostě jen volno, ale vybrat si domov. A to není snadné. Což poznala třeba rodina pana Karla.
Sýr s živými larvami, jedovaté ryby či vejce s vyvinutým embryem. Zní to přímo děsivě, přesto jde o vyhledávané delikatesy. Prozkoumejte s námi 18 nejextrémnějších pokrmů světa, které testují hranice odvahy a mění pohled na gastronomii. A asi není překvapující, že tahle výprava je jen pro otrlé.
Kdysi to bylo místo plné křiku trhovkyň, čerstvých potravin a shonu všedního dne. Dnes, po desetiletích proměn, chátrání a snah o znovuoživení, se Staroměstská tržnice v srdci Prahy znovu probouzí – tentokrát však jako galerie budoucnosti. Její největší poklad? Především klenby a sloupy, které byly zakryty. Ale také to, co se v ní oficiálně začne odehrávat již od 1. října.
Nad hladinou Vltavy, v mírném svahu u lesa, stojí chata, která jako by byla stvořená právě pro dny, kdy člověk touží po tichu, klidu a teple. Chata 59 nedaleko Teletína, nabízí prostor, kde je vše, co nutně potřebujete - a kde si uvědomíte, že čas je to nejcennější.
