Když ekolog Kyle Artelle ze State University z New Yorku poprvé uviděl záznam zachycující jedinečné chování vlčice, nevěřil vlastním očím. A nebyl sám.
Společně s kolegou, geografem Paulem Paquetem z University of Victoria, popisují ve studii v časopise Ecology and Evolution možná vůbec první doložené použití nástroje u volně žijícího vlka.
Záhada zničených pastí
Výzkumníci spolupracující s komunitou Heiltsuk First Nation už roky bojují proti invazivnímu druhu - evropskému krabu zelenému. Ten ničí místní bentické ekosystémy, zejména mořské trávy a škeble, a jeho šíření se snaží zastavit pomocí speciálních pastí rozmístěných v mělkých i hlubokých vodách. Ty hluboké jsou označeny jen jasně barevnými plováky; a při odlivu se nevynoří.
Právě ty začaly od roku 2023 mizet z hlubin, končit na pobřeží a vykazovat podivné známky po kousancích. Vědci nejprve podezřívali vydry nebo tuleně. Jenže pravý viník byl překvapivě z pevniny.
Promyšlená choreografie
V květnu 2024 výzkumníci rozmístili kamery - a záběry ukázaly vlčici z místní populace pobřežních "mořských vlků", jak plave k plováku, pevně jej uchopí mezi zuby a vyvleče na pláž. Tam změní úchop, aby měla lepší tah, a systematickými a rychlými záškuby přitáhne dlouhé lano, až z hlubin vyloví celou past. A poté, co ji prokousne, se dostane k úlovku.
Vědci tento postup popsali jako "pečlivě choreografickou sekvenci", která nemá nic společného s bezhlavým útokem predátora. Naopak: jde o sofistikovaný sled kroků, který podle nich naznačuje, že vlčice pochopila vztah mezi plovákem, lanem a pastí - tedy že určitý předmět lze využít k dosažení cíle. "Uviděla plovák a věděla, co má dělat. Věděla, že když vytáhne past na pláž, dostane se k jídlu. Je to neuvěřitelně inteligentní a komplexní chování," říká Artelle.
Ač vědci připouštějí, že vlčice mohla metodu odhalit metodou pokus-omyl, nemění to nic na tom, že jde o zcela naučené chování, které se pravděpodobně šíří v celé smečce.
VIDEO: Vlčice svým způsobem lovu překvapila i zkušené vědce
V souladu s lidmi
"Mořští vlci", kteří obývají členité pobřeží a husté lesy kolem komunity Bella Bella, představují vzácný ekotyp vlka šedého. Jsou dokonale přizpůsobeni životu v přímořském prostředí a živí se lososy, měkkýši i tuleni. Na rozdíl od většiny Britské Kolumbie, kde jsou vlci bráni jako škodná, nejsou tito predátoři loveni a mohou žít bez výrazného tlaku člověka.
A podle vědců právě tato svoboda umožňuje vlkům experimentovat a rozvíjet nečekané strategie. "Je to možná jedno z mála míst na světě, kde vlci mohou být skutečně vlky," říká Artelle.
Co dalšího dokážou?
Objev má podle autorů význam daleko přesahující jednu uloupenou krabí svačinu. Ukazuje na schopnost vlků učit se rychle, strategicky a s pozoruhodnou dávkou vynalézavosti. "Je to nová dimenze jejich chování - a připomínka toho, jak málo toho o vlcích stále víme," shrnuje Artelle a zároveň to otevírá otázku: "Co dalšího dokážou?"
Ať už jde o první známku použití nástroje u divokých vlků, nebo o vzácně zdokumentovaný příklad jejich přizpůsobivosti, jedno je jisté: tento záběr znovu ukázal, že příroda nikdy nepřestane překvapovat.
Zdroje: Science Alert, The Guardian