Reklama
Reklama

Možná jíte v nesprávný čas a škodíte si. Kdy se v zimě navečeřet a zlepšit své zdraví

Venku je tma už odpoledne a vy se cítíte bez energie, i když spíte dost? Možná za to nemůže jen sychravé počasí, ale načasování vaší večeře. Naše biologické hodiny v zimě tikají v těsném závěsu za sluncem. Odborníci upozorňují, že posun posledního jídla, byť jen o hodinu dříve, může v tomto období zásadně ovlivnit to, jak spalujete tuky, i to, jak ráno vstanete z postele.

Výzkumy, jak načasování jídla ovlivňuje zdraví, přinášejí jasná data.
Výzkumy, jak načasování jídla ovlivňuje zdraví, přinášejí jasná data.Foto: Profimedia
Reklama

Vnitřní celodenní hodiny, tedy takzvané cirkadiánní rytmy, řídí spánek, trávení i metabolismus. Fungují v souladu se světlem a tmou, a když se den rychleji láme do tmy, metabolismus přirozeně zpomaluje.

A právě tady začíná příběh o tom, proč by talíře měly v zimě přistát na vašem stole o něco dřív.

Když večeře přijde pozdě, metabolismus na to doplácí

Chrononutriční výzkumy, které zkoumají, jak načasování jídla ovlivňuje zdraví - přinášejí jasná data: zdraví dospělí, kteří večeřeli kolem desáté hodiny večerní, měli o 20 procent vyšší hladinu cukru v krvi a spalovali o 10 procent méně tuku než ti, kteří jedli už kolem šesté. Přitom jedli totéž a chodili spát ve stejný čas.

Další analýzy pak ukazují, že dřívější konzumace, menší počet jídel a více kalorií přes den vedou k lepšímu metabolismu, nižšímu krevnímu tlaku i hladině cukru. Pozdní jídla naopak zvyšují riziko obezity a metabolických potíží, včetně diabetu 2. typu.

Reklama
Reklama

Proč dřívější večeře funguje

Díky dřívějšímu večeření jsme metabolicky sladění. Jíme-li ve chvíli, kdy tělo stále "běží na denní režim", tak lépe hospodaříme s energií. Zároveň máme i lepší trávení a spánek, protože mezi posledním jídlem a spánkem máme několikahodinovou mezeru. Když to porušíme, tělo tráví i ve chvíli, kdy by mělo regenerovat.

Zlepšení přichází i v rámci psychické pohody a rytmusu dne. Dřívější a pravidelná večeře totiž stabilizuje biologické hodiny - což se v zimě, kdy chybí denní světlo, hodí dvojnásob.

Je tu však jedno velké ALE.

Dřívější večeře pomáhá, ale život není laboratorní studie. Večerní trénink? Pracovní směny? Rodinné rituály? Sociální události? To vše je potřeba zohlednit. Třeba sportovec, který končí trénink v osm večer, logicky potřebuje doplnit energii později. 

Reklama
Reklama

Tipy, jak nastavit zimní rytmus jídla

Načasování jídla berte jako praktický nástroj, ne dogma. 

Pro ty, kteří by chtěli zlepšit své zdraví, existuje jednoduchý návod: Směřujte večeři mezi půl šestou a sedmou hodiny večerní, případně alespoň 2-3 hodiny před spánkem. Přes den jezte vydatněji - více kalorií zařaďte do snídaně a oběda. Trénujete pozdě? Dejte si hlavní jídlo dříve a po cvičení už jen malou svačinu. Držte si konzistentní stravovací okno a všímejte si, jak se mění vaše energie, nálada a spánek - po týdnu či dvou svůj rytmus snadno doladíte.

Zima klade na tělo jiné nároky než léto. Méně světla, pomalejší metabolismus, větší potřeba odpočinku. Posunout večeři o trochu dříve je tak jednoduchý krok, který může překvapivě vylepšit spánek, trávení i náladu. Nejde o přísná pravidla, ale o vědomou péči o tělo. O takovou, která ladí s biologií - a zároveň se skutečným životem.

Zdroj: Science Alert

Reklama
Reklama

VIDEO: Vojta Krepindl ještě začátkem roku vážil 157 kg. Zlom přišel, když mu lékař řekl: „Teď, nebo nikdy.“

Video: Ema Malá
Reklama
Reklama
Reklama