Pendlování mezi oceánem a střední Evropou si Sestakovi zamilovali, a i když to pro ně někdy bylo těžké, neměnili by. Základní otázka však zní: Proč vlastně Portugalsko?
"Byla to kombinace touhy zpomalit, žít víc venku a mít více sluníčka," vzpomíná Nicole Sestak z dua A Cup of Style na rozhodnutí, které udělali se svým mužem poté, co prožili první zimu s malým synem. "Byla dlouhá a šedivá. A protože oba můžeme pracovat vzdáleně, začali jsme přemýšlet: proč toho nevyužít?" přibližuje.
Navíc tu byla láska k oceánu a surfování. "V Evropě není tolik míst, kde tohle všechno máte pohromadě. Portugalsko jsme znali, bylo to logické rozhodnutí," doplňuje. A první pobyt se vydařil natolik, že se z experimentu stala tradice. Rodina už má za sebou třetí zimu u Atlantiku - a čtvrtá se blíží.
Otevřené myšlení a porod u oceánu
"Nejtěžší bylo vůbec si dovolit uvažovat "outside of the box" - když většina lidí kolem žije klasickým tempem," přiznává. A nejdůležitější bylo zajistit praktické věci, přičemž první rok v Česku nechali svůj byt prázdný. Jenže to bylo finančně neudržitelné. Proto jej poté začali pronajímat a svoje věci uložili do lodního kontejneru.
A tak najednou byli svobodní. "Mentálně jsme pustili představu, že nás něco drží. Uvažujeme tak, že všechno se dá vždycky zařídit," doplňuje. I tak je však život na dvou místech logistikou bez konce. "Nejsložitější jsou přechody. Balíme, běháme po doktorech, doděláváme resty. Po příjezdu na druhé místo zase všechno rozjíždíme," shrnuje Nicole.
Syn během posledních dvou sezón chodil do dvou školek - jedné v Praze, druhé v Portugalsku, kde se mluvilo portugalsky i anglicky. Letošní pobyt však bude kratší, takže školku v zahraničí vynechají. A pak je tu jejich druhé dítě, které se už narodilo u oceánu. "Okolí si ťukalo na čelo," směje se Nicole. Termín porodu připadal na období jejich pobytu v Portugalsku a oni věděli, že tam chtějí zůstat. "Administrativa byla nejtěžší. Portugalci jsou v tomhle zmatení. Ale samotná zkušenost? Nečekaně snadná. Byla jsem venku, na slunci, v klidu," popisuje.
Pročištění vztahů
A co jim Portugalsko dává? Denní život venku, volný pohyb pro děti, přírodu a současně odstřihnutí od rušného pražského rytmu. "Vždycky nastane i jisté nastavení priorit a pročištění vztahových vazeb. Jsme víc spolu, víc v přítomnosti," říká dvojnásobná maminka.
Přesto rodina ví, že cestovat po světě není jejich dlouhodobá představa. I když jim větší svoboda nabila energii a změnila přístup k životu, časem chtějí mít jeden stabilní domov, odkud budou vyrážet za delším, ale menším dobrodružstvím. I to je důvod, proč letos v Česku tráví delší část roku.
Tři rodiny, jedna vila, zahrada a šetření
Když se měli po poslední sezóně vrátit do Prahy, bylo jasné, že se do svého bytu vracet nechtějí. A tehdy přišla náhoda - kamarádka objevila k pronájmu nádherný dům kousek za Prahou. Jen příliš velký. A tak padla jednoduchá otázka: "Nechcete bydlet společně?"
Po několika videohovorech se domluvily hned tři rodiny. A rozjela se stěhovací akce. Co je oslovilo? "Komunita, pomoc s dětmi, možnost dovolit si krásný dům v přírodě. A vědomí, že na to nejsme sami," přibližuje Nicole.
A jak toto bydlení funguje v praxi? Každá rodina má svůj byt se vším, co potřebuje. Jedno patro je sdílené - jídelna, herna, společná terasa. Obrovskou zahradu pak využívají všichni. Náklady na nájem se rozdělují poměrově podle velikosti bytů a sdílí se pračka, hlídání dětí i drobné úkoly kolem domu. A jednou za čas je "porada", kde si všichni vyjasní vzniklé situace. "Přijde nám to přirozené. Děti prospívají sociálně, my máme vzájemnou podporu. A je krásné vědět, že nejsme sami," doplňuje. Finančně je pak tato forma bydlení pro jejich rodinu výhodnější než klasický pražský nájem.
S pochybnostmi, ale bez lítosti
Nicole si však nic příliš neidealizuje. "Pochybnosti přijdou vždy, hlavně když se plány komplikují, ale nelitujeme, že jsme se vzdali vlastního bytu. Netrváme na místech ani věcech. Jsou to jen prostředky ke štěstí," říká.
Výrazná životní změna se odrazila i v její tvorbě. "Hodně se mi změnily priority - cestováním i mateřstvím. Stále ještě hledám tu správnou cestu sdílení," přiznává, přičemž soukromí rodiny hlídá citlivě a zůstává otevřená, ale ne odhalená. A rodinám, které o podobné změně uvažují, radí jednoduchou věc: "Nemusíte hned dávat výpověď nebo pronajímat byt. Zkuste měsíc, dva. Ověřte si, jaká je dynamika. Co vám chybí a co vám to naopak dá."
Život mezi dvěma světy
Letos se rodina těší na české Vánoce a příští roky se Nicole a její manžel Piero vidí tak, že si najdou stálé bydlení v Česku - nejspíš dům kousek od Prahy. A to společně se školou, která jejich děti podpoří v možnostech cestovat. A místo dlouhých pobytů u moře vyrazí spíš na častější, ale kratší výjezdy. "Může se to ale vyvrbit různě," uzavírá blogerka a influencerka, u které je zřejmé, že flexibilita se stala součástí její identity.
Příběh Nicole a její rodiny je o odvaze přemýšlet jinak, ale také o praktickém fungování, kompromisu, komunikaci a tom, jak důležité je nastavovat si svůj vlastní rytmus - ať už vede podél oceánu, nebo do sdíleného domu za Prahou.
Nejde o útěk. Je to vědomá cesta. A pro ně zatím ta nejlepší možná.
