Praha – Interview s šéfkuchařem, moderátorem a "ostrým" šéfem z televizních pořadů probíhalo překvapivě velmi umírněně.
Zdeněk Pohlreich odhodil masku drsného kuchaře a namísto peprných výrazů jsme vedli poklidný rozhovor o rozvoji a úrovni české gastronomie, restauračním byznysu a došlo i na Láďu Hrušku.
Aktuálně.cz: Údajně se schyluje k nové sérii vašeho populárního pořadu Ano, šéfe! Můžete k tomu prozradit něco bližšího?
Zdeněk Pohlreich: Je to tajemství děsně tajný. Ale přemýšlíme o tom a rádi bychom to udělali.
A.cz: Cítíte za dobu, co objíždíte české restaurace, nějaké zlepšení, co se týče vzhledu podniků, přístupu majitelů či šéfkuchařů?
Chtěla byste happy end? (smích)
A.cz: Nemusí být…
Myslím, že to je dané úrovní podniku a úrovní managementu. Jsou i místa, která to dělají se zápalem a někdy i docela dobře. Já myslím, že to bude dobré … za několik desítek let.
Kuchařské hvězdy Česka
Velký seriál online deníku Aktuálně.cz o nejlepších kuchařích České republiky.
A.cz: Máte nějaký přehled o tom, jak se vede podnikům, které jste ve svých pořadech navštívil?
Většině jsme zkrátili trápení, abych tak řekl. A dobře si vedou tak tři. Ale jelikož princip toho pořadu je, že se to netočí v dobrých podnicích, tak je to pochopitelné.
A.cz: Nastala nějaká změna v chování Čechů jako strávníků a zákazníků restaurací?
Je to přímá úměra toho, co si mohou dovolit. Není to míněno tak, že by dobré jídlo mělo být výsadou bohatých, to určitě ne. Je to ale spíše dané tím, kolik jsou za to lidé ochotní dát.
A.cz: Mizí už alespoň nešvar Čechů narvat si břicho velkým množstvím levného jídla, což vyjde stejně draho jako dopřát si střídmě dražšího pokrmu?
Myslím, že přibývá lidí, co o tom přemýšlí, a začínají se ubírat tím správným směrem.
A.cz: Ve svých pořadech hodně kritizujete "staré dobré" české hotovky, rušíte restauracím "starou dobrou", byť zašlou výzdobu. Ale není to vlastně to, co tamější lidé třeba z menších měst a obcí chtějí a kvůli čemu tam chodí?
Ale jo, možná že jo. Možná že to je to, co tam lidé chtějí. Ale je otázka, jestli je to tak dobře a jestli to není tím, že třeba neznají nic lepšího. Nemyslím si, že myslet postaru je něco chytrého nebo záslužného.
A.cz: Takže jste v gastronomii rozhodně pro pokrok…
Svět se mění hodně rychle a mnoho věcí, které byly před deseti lety přijatelné, tak tihle lidé už často nechtějí. Důležité vždy je, aby existovala jiná varianta. Jestli někoho baví sedět mezi padesáti žehličkami, je to jeho věc. Já to nepotřebuji ke své spokojenosti a ani si nemyslím, že by to byl klíč k úspěchu.
A.cz: Domníváte se, že rozvoji české gastronomie pomohlo, že se z jídla stalo téma, z vaření populární pořady a z kuchařů celebrity?
Určitě je důležité, že se z jídla stalo téma. Myslím, že média jen splácejí dluh, který mají u české populace za posledních dvacet let, kdy gastronomie byla prezentována v médiích jako něco, co dělají dobře hlavně herci a zpěváci. Navíc s takovým divným patosem a falešnou romantikou se prezentovaly věci, které nemají reálný základ.
A.cz: Proč vlastně podle vás vařili tolik let v médiích herci, když to v podstatě neumějí?
Tvůrci to prostě postavili na známých ksichtech, které si lidi podle nich rádi pustí. Měli pocit, že kuchaři nejsou natolik pověstní, aby se na ně někdo přišel dívat.
A.cz: Pak jsou tu ale také "gastronomické" pořady, jako je ten Ládi Hrušky. Co na něj říkáte?
Já myslím, že to je super. Je dobře, když se věci dělají blbě. Protože vedle toho pak věci, které jsou udělané líp, o to víc vyniknou.
A.cz: Česká gastronomie se bezpochyby vyvíjí a modernizuje, ale zdá se, že některá jídla jsou věčná a že si na ně Češi nenechají sáhnout. Třeba takový smažák…
Gastronomie je komerce jako každá jiná. Nemůžete dávat lidem něco, co nechtějí. Není to tak, že od zítřka budou lidé jíst jídlo tak, jak to vidím já. Jsou tu varianty, žijeme v relativně svobodné zemi a je to každého věc a mně je to v podstatě jedno. Ale nemyslím si, že by tyhle věci jako smažák byly nějaké kuchařské umění. Navíc se nedomnívám, že byste v restauraci měla dostat jídlo, které si umíte udělat doma sama.
