Je to jedna z nejzdařilejších rekonstrukcí loňského roku. Vnitřek vily v anglickém stylu na nóbl adrese v Praze 5 majitelé nechali proměnit v moderní interiér. Sto let stará stavba potřebovala celkovou rekonstrukci, architekti k ní ale přistoupili s pokorou a citem.
Na dostavbu klášterního areálu s veřejnou kaplí, lesoparkem a domem pro hosty v Drastech u Prahy se bosým karmelitkám podařilo přes Vánoce vybrat sta tisíce korun. "Sice nás hodně zasahuje současné zdražování stavebního materiálu a energií, ale díky štědrosti lidí stavební práce stále pokračují," říká sestra Marie z karmelitské komunity, která loni vyhlásila sbírku na serveru Donio.cz.
V Kladně stojí od minulého roku nový kostel a komunitní centrum pro Církev bratrskou. Protestantský sbor, který původně sídlil v řadové zástavbě bez zahrady a možnosti k dalšímu růstu, si nechal vybudovat moderní novostavbu s modlitebnou, učebnami, kancelářemi a malou kavárnou pro veřejnost.
Část bývalé továrny na textil v Ústí nad Orlicí se promění na galerii současného umění. Historické budovy, které za první republiky upravil architekt Pavel Janák, budou nést název Galerie Perlou a stanou se kulturním centrem regionu. V Pardubickém kraji je to druhý projekt, který má takové ambice. V krajském městě radní pracují na proměně Gočárových Automatických mlýnů.
Původně stál na návrší v Moravském Krumlově chátrající řadový dům. Už roky ho nikdo neobýval, a tak se na něm podepsal zub času. Majitelka v něm ale viděla potenciál a společně s architektem ho proměnila na rodinný dům, který při pohledu z ulice klame svým zevnějškem.
Jako aréna ukrytá v lese bude působit nový fotbalový stadion, který má do roku 2026 vyrůst v dánském Aarhusu. Pro třistatisícové město ho navrhlo studio Zaha Hadid Architects. To je kromě ikonických zvlněných staveb autorem pražské Masaryčky a také řady těch nejmodernějších sportovišť světa, včetně stadionu Al Janoub v Kataru. Ve srovnání s ním působí dánský bratr jako menší a střídmější.
Víc než sto let se v Pardubicích nad řekou Chrudimkou tyčí jedna z nejslavnějších staveb Josefa Gočára. Monumentální mlýny, které architekt původně navrhl pro bratry Winternitze, pracovaly bez přestání do roku 2013, kdy v nich firma Goodmills ukončila provoz. Město teď společně s krajem a soukromým majitelem mění areál v pulzující čtvrť, která z Pardubic udělá východočeský Babylon.
Pražská čtvrť Libuš je od loňska hřbitovem 1400 reklamních laviček. Poté co se městu podařilo vypovědět nevýhodnou smlouvu se společností AD-Net, je z ulic odstranila externí firma a na náklady radnice uskladnila na kraji obce. Už déle než rok tu lavičky leží ladem, magistrát by se přitom s majitelem mohl dohodnout na jejich novém využití, prohlašuje francouzský umělec Mathieu Tremblin.
Na kraji obce Malé Kyšice u křivoklátských lesů stojí nový rodinný dům od renomovaných architektů Stempel & Tesař. Autoři ho navrhli ve tvaru čtvrtkruhu v místě staré chaty, která bývala součástí větší chatařské oblasti. Novostavba se otevírá slunečním paprskům podobně jako vějíř, využívá pasivní zdroje tepla a má výhled na sousedící jezírko i vzrostlé stromy.
Katedrála svatého Víta je nejvýznamnějším římskokatolickým kostelem v Česku. Dominanta Pražského hradu vznikla ještě v době Jana Lucemburského ve stylu francouzské chrámové gotiky. Jejím prvním architektem byl Matyáš z Arrasu, na něj navázal Petr Parléř.
Jásavé barvy, nápadité schovky i pavoučí síť. Mateřská škola Větrník v Říčanech, kterou navrhl David Kraus a jeho ateliér Architektura, může u dospělých budit emoce. Působí jako z animovaného seriálu Teletubbies, který si v 90. letech získal miliony předškolních dětí, pohoršoval ale rodiče.
Na každých sedm lidí tu připadá jedna kulturní památka v obecním vlastnictví. To je Těchobuz na Vysočině. Vesnice loni navíc přikoupila od kraje za tři miliony korun zámek s přilehlým parkem. "Jsem přesvědčený o tom, že památky by měly být, pokud možno, ve veřejném vlastnictví," pronáší starosta Těchobuzi Pavel Hájek.
Žádná šeď a lino. Mateřská škola 21. století hýří barvami, její okna jsou jako z bublifuku a v noci svítí jako rej světlušek. Obec Dolní Břežany do ní investovala 78 milionů korun. Základ stavby tvoří obdélník, který se postupně rozvětvuje do krajiny. Kromě pobytových prostor nabízí herny nebo zázemí pro učitele.
Marcela Augustová a Tomáš Bečvář si dlouho přáli na zahradě postavit ještě jeden dům. Nedaleko Ještědu na Liberecku žijí zhruba patnáct let, a protože mají velký pozemek, chtěli na něm vybudovat zázemí pro své dva syny z Prahy. "Říkali jsme si, že k nám už nebudou chtít jezdit na návštěvy do dětských pokojíčku," říká stálice ČT. Nový dům je i zázemím pro turisty, Augustová jim sama pere a uklízí.
V zalesněné krajině u Orlické přehrady stojí přes padesát let chatkový tábor, do nějž dříve jezdívaly kempovat rodiny s dětmi. Posledních pár let byl na prodej, nikdo o něj ale nestál. "Znáte-li trochu rekreační střediska, která jsou často na nízké úrovni, tak tohle bylo ještě o level níž," říká Tereza Madansky, jež přesvědčila manžela, aby nemovitost koupili a dali jí tím druhou šanci.
Býval to obyčejný venkovský dům, který však před pár lety zachvátil požár a jeho majitelé se ho po vyčíslení škod rozhodli prodat. Shořela střecha i velká část stropů, přesto se našli kupci, kteří v budově nedaleko pražské Zbraslavi viděli potenciál. Koupili ji manželé se dvěma dětmi a s pomocí architektů v ní vytvořili bydlení podle svých představ.
Ústav šlechtičen je barokně-klasicistní palácová stavba, která se nachází v někdejším Rožmberském paláci v areálu Pražského hradu. Na stavu jeho jednotlivých budov z roku 1755 se silně podepsal komunistický režim. Vše se změnilo až v průběhu 90. let, kdy se celý palác dočkal nákladné rekonstrukce.
Českou cenu za architekturu získal rodinný dům v jihočeské vesnici od Barbory a Jiřího Weinzettlových. Skládá se z několika starých budov, které architekti opravili a spojili v jeden velký celek. Dnes v něm bydlí společně s dětmi. "Je to výjimečný počin roku," odůvodnila své rozhodnutí porota.
Prezidentský domek se nachází v jihozápadní části Královské zahrady Pražského hradu. Na tomto místě stával kdysi barokní skleník. "Dochovala se ale jen jeho část, která byla následně za druhé světové války zakomponována do novostavby vily pro tehdejšího prezidenta Edvarda Beneše," říká historik architektury Zdeněk Lukeš.
Před 160 lety se narodil propagátor střídavého proudu Emil Kolben. Ve své době byl jedním z nejvlivnějších podnikatelů na světě, přesto po něm v Praze není ani památka. Změnit to teď chtějí fandové do elektrotechniky, kteří od začátku podzimu oživují jeho vilu na Vinohradech. Otevřeli v ní výstavu a únikovou hru, která přibližuje Kolbenovu cestu k industrializaci města i rivalitu s Křižíkem.
