Pritzkerovu cenu, nejvyšší ocenění ve světě architektury, získal 69letý Brit David Chipperfield, známý minimalismem a elegancí svých návrhů. Porota Chipperfielda ocenila zejména za jeho nadčasový a moderní styl, který čelí klimatické krizi, proměňuje sociální vztahy a oživuje města, uvedla agentura AFP.
Kateřina Landa žila od 90. let v Paříži, kde studovala návrhářství a později spolupracovala s ikonami módy jako Chanel nebo John Galliano. Ve Francii také potkala svého prvního muže, všestranného bohéma, s nímž se nastěhovali do bývalého skladu a společně ho změnili v místo pro život. Byt s barevnými tapetami a sběratelskými kousky z blešáku ukazuje, jak k interiérům přistupují Pařížané.
V satelitní čtvrti obce Tlustovousy ve Středočeském kraji stojí nový rodinný dům, který nedává na odiv svou skutečnou velikost. Architekti Martin Petřík a Matěj Šebek ho navrhli tak, aby majitelům nabízel soukromí a zároveň zapadl do typizované okolní zástavby. Od ulice se nenápadně táhne dál na pozemek, čímž do sebe pouští světlo a kryje zahradu před pohledy sousedů.
Designérka Anke Glut proměnila horskou novostavbu v obci Prkenný Důl ve slunný víkendový byt. Rodina z Prahy ji požádala, aby interiér o velikosti 90 metrů čtverečních vybavila nábytkem a doplňky, které uspokojí každého, kdo do bytu přijede. "Cílem majitelů je byt občas pronajímat. Musela jsem tak vymyslet zařízení, které zaujme každého a zároveň bude nenáročné na údržbu," vysvětluje autorka.
Původně pavilon Klubu českých turistů ve Stromovce, dnes známé zrcadlové bludiště na Petříně. Stavba ve tvaru zaniklé gotické vyšehradské brány Špička vznikla na pražském výstavišti pro Jubilejní zemskou výstavu v roce 1891 podle plánů Quida Bělského a Matěje Bílka.
Panelový dům v pražské Hostivaři je díky rekonstrukci lepším místem pro život. Architekti opravili šedesát let starou fasádu a rozšířili lodžie s výhledem do parku. Společenství vlastníků za úpravy zaplatilo pět milionů korun.
Petřínská rozhledna je jednou z neodmyslitelných dominant Prahy. Její historie sahá do roku 1889, kdy skupina Klubu českých turistů navštívila světovou výstavu v Paříži a nechala se inspirovat Eiffelovou věží. Po návratu výpravy do Prahy tak ihned začala vznikat stavba na temeni kopce Petřína. Objekt byl postaven podle projektu architekta Vratislava Pasovského.
Mladí majitelé bytu v pražském Bubenči chtěli interiér, který odráží jejich životní styl. Původní půdorys o velikosti asi 120 metrů čtverečních s architekty zčásti probourali a vytvořili společenský prostor s jídelnou a kuchyní. Pro interiér je charakteristická světlá barevnost, designový nábytek netradičních tvarů a textil vyrobený na míru.
Několik let jezdili Hoškovi okolo chátrající chalupy v Kryštofově Údolí. Manželé, kteří se z Prahy přestěhovali na Liberecko, tehdy přesvědčovali své přátele, aby ji koupili a vdechli jí nový život. Nikdo na to ale neměl odvahu, památka ze 17. století byla celá k rekonstrukci. Před dvěma lety, kdy byl dům zase k prodeji, už Hoškovi neváhali, koupili ho a proměnili na butikový hotel s restaurací.
Jaroslav a Martina v Krkonoších koupili bývalou podnikovou chatu a proměnili ji v moderní penzion s atmosférou starých časů. Takzvaná Riegerova bouda stojí ve svahu u Rokytnice nad Jizerou a nabízí výhled na okolní hřebeny hor.
Nadcházející český prezident Petr Pavel několikrát zmínil, že by chtěl po nástupu na Pražský hrad spolupracovat s architektem Josefem Pleskotem. Navázal by tak na sto let starou tradici, kterou si se vznikem Československa prosadil Tomáš Garrigue Masaryk. Do úřadu dvorního architekta tehdy obsadil Josipa Plečnika. Na jeho práci později navázala řada dalších, posledním byl Bořek Šípek.
Manželé v Brně zdědili prvorepublikovou vilu po prarodičích. Michala k domu pojila silná vazba na rodinu i vybavení, které si pamatoval ze svého dětství. V domě tak chtěl zachovat co nejvíce z toho původního. Manželka Jana ale k vile žádné pouto neměla. Jejím přáním bylo vyjít manželovi vstříc a zároveň si u něj prosadit svěží design a moderní prvky.
Stavení prarodičů na severu Čech vnoučata proměnila v bydlení pro dvě generace. Společně s architekty opravili starý dům, který vyhlíží do ulice, a k němu přistavěli novostavbu v čokoládově hnědé. Statek má směrem do zahrady prosklený štít, jenž vyhlíží na pozemek i krajinu severu republiky.
Funguje už od roku 1891 a je dlouhá více než 510 metrů. Pozemní lanová dráha spojuje Újezd s vrchem Petřín. S nápadem na její postavení přišel Klub českých turistů. Chtěl propojit nově budovanou Petřínskou rozhlednu s Letnou a výstavištěm. Rozhledna i lanovka tak vznikly u příležitosti Jubilejní zemské výstavy.
Je to jedna z nejzdařilejších rekonstrukcí loňského roku. Vnitřek vily v anglickém stylu na nóbl adrese v Praze 5 majitelé nechali proměnit v moderní interiér. Sto let stará stavba potřebovala celkovou rekonstrukci, architekti k ní ale přistoupili s pokorou a citem.
Na dostavbu klášterního areálu s veřejnou kaplí, lesoparkem a domem pro hosty v Drastech u Prahy se bosým karmelitkám podařilo přes Vánoce vybrat sta tisíce korun. "Sice nás hodně zasahuje současné zdražování stavebního materiálu a energií, ale díky štědrosti lidí stavební práce stále pokračují," říká sestra Marie z karmelitské komunity, která loni vyhlásila sbírku na serveru Donio.cz.
V Kladně stojí od minulého roku nový kostel a komunitní centrum pro Církev bratrskou. Protestantský sbor, který původně sídlil v řadové zástavbě bez zahrady a možnosti k dalšímu růstu, si nechal vybudovat moderní novostavbu s modlitebnou, učebnami, kancelářemi a malou kavárnou pro veřejnost.
Část bývalé továrny na textil v Ústí nad Orlicí se promění na galerii současného umění. Historické budovy, které za první republiky upravil architekt Pavel Janák, budou nést název Galerie Perlou a stanou se kulturním centrem regionu. V Pardubickém kraji je to druhý projekt, který má takové ambice. V krajském městě radní pracují na proměně Gočárových Automatických mlýnů.
Původně stál na návrší v Moravském Krumlově chátrající řadový dům. Už roky ho nikdo neobýval, a tak se na něm podepsal zub času. Majitelka v něm ale viděla potenciál a společně s architektem ho proměnila na rodinný dům, který při pohledu z ulice klame svým zevnějškem.
Jako aréna ukrytá v lese bude působit nový fotbalový stadion, který má do roku 2026 vyrůst v dánském Aarhusu. Pro třistatisícové město ho navrhlo studio Zaha Hadid Architects. To je kromě ikonických zvlněných staveb autorem pražské Masaryčky a také řady těch nejmodernějších sportovišť světa, včetně stadionu Al Janoub v Kataru. Ve srovnání s ním působí dánský bratr jako menší a střídmější.
