Václav Klaus ani Miloš Zeman dvorní architekty neměli, což ale neznamená, že Hrad neinvestoval do rekonstrukcí starších částí komplexu. Restaurování měl na starosti například ateliér Masák & Partner, který vedl opravu severního palácového dvora nebo kancelářských prostorů.
Pozici hlavního architekta obsadili Tomáš Garrigue Masaryk, Edvard Beneš, Antonín Novotný a Václav Havel. Největší zásluhu měl na moderních úpravách areálu Josip Plečnik. Je autorem současné podoby jižních zahrad, Býčího schodiště, obelisku na třetím nádvoří nebo sloupové síně Španělského sálu. Jelikož Plečnik při úpravách pobýval často v zahraničí, pověřil pracemi Ottu Rothmayera, který později spolupracoval i s dalšími hradními architekty.
Rothmayer je autorem například západního křídla Nového královského paláce, Císařské konírny nebo malé sloupové síně, takzvaného Karnaku. Před nástupem komunistů na Hrad ještě ve funkci působil Pavel Janák, který v zahradách zanechal Benešovu vilu, novou podobu Míčovny nebo Jízdárny.
Během komunismu se do úprav a rozvoje sídla investovalo minimálně. Světlým obdobím ve správě Pražského hradu byla éra Antonína Novotného, který k rekonstrukcím přizval Jaroslava Fragnera. Od 70. let minulého století stát dvorního architekta neměl.
Až po sametové revoluci nastoupil do úřadu blízký přítel Václava Havla, výtvarník, architekt a designér Bořek Šípek. Navrhl například nový vstup do kanceláře prezidenta republiky a upravil severní křídlo Obrazárny. Havel ho ale využíval spíš jako designéra a skláře. Šípek navrhoval dary pro státní návštěvy.
Podívejte se, jak jednotliví architekti zasáhli do podoby hradního areálu.
