V centru Prahy vznikne nová tržnice, obchody, restaurace a zelený dvůr s fontánou. Slibuje to společnost Crestyl, která Praze představila svůj plán na přestavbu barokního Paláce Savarin a přilehlého komplexu budov mezi ulicemi Na Příkopě a Jindřišská. Autorem projektu je britský architekt Thomas Heatherwick, který stojí třeba za newyorskou stavbou The Vessel a domem s tisíci stromy v Šanghaji.
Zahrádkářská kolonie ve Slivenci se pomalu mění na rezidenční bydlení. V místech bývalých chat a rozkvetlých třešní si majitelé staví rodinné domy a utíkají do nich z centra města. Je to případ i nejmenované mladé rodiny, která na svém rekreačním pozemku právě dostavěla hranatý dům s výhledem do zahrady a střešní terasou jako pro mořeplavce.
V pražských Nových Butovicích by měla vyrůst nejvyšší budova v České republice. Návrh 135 metrů vysokého objektu, nazvaného Top Tower, představila developerská společnost Trigema. Na projektu se podílí sochař David Černý a architekt Tomáš Císař ze studia Black n´ Arch.
Ložnice, obývák, koupelna, balkon a volant. Obytný vůz od firmy Hymer vypadá spíš jako luxusní apartmán než auto na kempování. Novinku chtějí Němci uvést na trh do pěti let, v současnosti ještě dolaďují technické parametry. Až budou s vývojem hotoví, vytisknou vůz na 3D tiskárně. Podívejte se, jak bude vypadat.
Rodina farmářů ve španělských horách si přála rozšířit svůj letní domek. Po narození čtvrtého dítěte už jí chaloupka velikostně nestačila, potřebovala další pokoj a větší jídelnu. Architekti ze studia Lys Villalba a Enrique Espinosa spojili síly a vytvořili moderní přístavbu, která dům oživila barvami a novými materiály. Podívejte se, jak to vypadá uvnitř.
V pravděpodobně nejdražším domě metropole, takzvané V-Tower na Pankráci, vznikla bohémská proměna interiéru. Majitelé si přáli, aby se jejich nový byt stal zázemím pro večírky, schůzky a poklidné obědy s klienty. Podívejte se, jak zadání zpracovali architekti ze studia OOOOX.
Jihoitalský region Molise bojuje s vylidňováním malých obcí a nabízí všem zájemcům, kteří v nich rozjedou podnikání, měsíční podporu 18 tisíc korun. Vyplácení příspěvku má jen dvě podmínky: podnikatelé musí mít sídlo v obci, která má méně než dva tisíce obyvatel, a jejich byznys musí běžet nejméně pět let.
Stanislav Fiala byl svědkem, když buldozery srovnávaly se zemí zástavbu starého Mostu. V duchu modernismu vznikalo nové město, mizely vzpomínky a přibyly vrásky na duši. "Očima dítěte sledujete, jak to, co bylo funkční a krásné, se mění v poušť," říká pro Aktuálně.cz architekt roku 2019. V rozhovoru mluví o tom, že nic není na věky, o svém vztahu k planetě a také paradoxu svého životního údělu.
Ocenění Architekt roku 2019 získal Stanislav Fiala. Rodák z Mostu, který je autorem například domu DRN na Národní třídě či Golf Klubu Čertovo břemeno, porotu oslovil svou hravostí a originalitou. "Stanislav Fiala disponuje neuvěřitelnou schopností improvizace na stavbě, ochotou bavit se s řemeslníky a společně se vydat na cestu za neznámým, nečekaným, neodhadnutelným," tvrdí komise.
Předním městským architektům se nelíbí plán na přestavbu historického vlakového nádraží na severu Paříže Gare du Nord. Vizualizace, kterou navrhlo studio Valode & Pistre, podle nich nerespektuje historii ani funkci budovy a označili ji za dehonestaci cestujících. Vadí jim, že součástí nádraží by mělo být velké nákupní centrum, které lidem znepříjemní cestu na vlak.
Jedna žena, jeden muž a jedenáctiletý pes na celkem šesti metrech čtverečních. Pozdní dvacátníci Forest a Bára žijí už tři čtvrtě roku v bílé dodávce, kterou si před svou cestou po Evropě přestavěli na obytný vůz. Forest pracuje on-line, jeho přítelkyně shání práci po cestě. „Rozhodně to není dovolená, je to dobrodružný život, kdy musíte řešit každodenní problémy a do toho stále pracovat,“ říká sedmadvacetiletá Bára, kterou na výpravě doprovází věrný pes Samuel. Co všechno už spolu zažili, se dozvíte v naší galerii.
Desítky tisíc žáků a studentů zamířily tento týden zpět do školních lavic. Mnozí z nich dochází každý den do architektonických skvostů postavených v uplynulých stoletích. Obecní a měšťanské roubené školy postupně vystřídaly několikapatrové budovy se zdobenými fasádami, které v lidech vzbuzovaly úžas. Později začalo hrát roli světlo, prostor a důraz se kladl i na funkci budovy. Podívejte se na příklady nejkrásnějších škol v Česku.
Vybavit a zvelebit gymnázium Duhovka v pražských Holešovicích byla pro architekta a designéra v jedné osobě velká výzva. "Školu jsem ještě nikdy nenavrhoval," říká Tomáš Bém. Při práci v jedné z nejkrásnějších pražských škol se ale dokázal vrátit do gymnazijních let a skloubil hravost s funkcionalistickou architekturou, kterou ve 20. letech minulého století navrhl architekt Vratislav Lhota. "Devadesát let zůstala téměř nedotčena, pod linoleem byly krásné parkety a ve zdi dřevěné vitríny," říká designér. Výsledkem je velmi působivá a citlivá rekonstrukce, podívejte se.
Výhled na Český ráj i hřebeny Krkonoš mají čtyřicátníci, kteří si na louce v mírném svahu poblíž Semil postavili dřevěný dům. Elegantní a prostá moderní chalupa má celkem čtyři pokoje, kuchyň a jídelnu. Dům pochází z dílny architektů Edit!, tvůrců holešovického baru Cobra a dejvické kavárny Místo. I na tyto projekty se můžete podívat ve fotogalerii.
V hrabství Norfolk na východě Anglie vznikne lesní škola s alternativní vyučovací metodou. Děti se budou starat o zemědělskou půdu a šestičlenné stádo alpak. Praktické vyučování bude venku, teorie pak v mongolských jurtách a dřevěných přístřešcích bez světla a elektřiny.
Kateřina Hubertová miluje výlety, jako rekreační cyklistka pokaždé zamíří do jiného koutu Česka probádat krajinu a architektonické skvosty. Před pár lety si všimla, že se na jejích fotografiích často opakuje stejný motiv. Památkářku totiž fascinují transformátory. "Když nějaký vidím, odhazuji kolo do příkopu," říká s nadsázkou k lovu trafostanic v Česku. Své snímky pak společně s dalšími nadšenci zveřejňuje na Facebooku a nově také v on-line mapě, která ukazuje jejich přesnou polohu. Podívejte se na výběr těch nejzajímavějších trafostanic v Česku.
Měli třicet tisíc v kapse a na krku celou budovu. „Vůbec jsme nevěděli, kde začít, bylo to místo plné prachu a suti,“ říkají zakladatelé spolku a umělecké platformy Petrohradská 1.2.3., který sídlí v bývalé čokoládovně v pražských Vršovicích. Chátrající továrnu si pronajali před čtyřmi lety, dnes je zázemím pro více než 90 tvůrců, galerii, kavárnu a komunitní dvorek.
Pavel Palacký vyrůstal v Praze, většinu času měl ale hlavu zabořenou v příbězích o rytířích a romantické přírodě. Snil o tom, že až jednou vyroste, pořídí si hrad, kde bude svým vlastním pánem. Splnilo se mu to před dvaceti jedna lety, když v novinách narazil na inzerát k prodeji Hauenštejna v českém pohraničí.
Paříž dostavuje střešní farmu, která z ní udělá evropského lídra mezi zelenými velkoměsty. Farma bude mít dvacet zahrad a v sezoně vyprodukuje podle britského deníku The Guardian okolo tisíce kilogramů ovoce a zeleniny denně. Otevřít by se měla v příštím roce. V galerii už ale teď můžete vidět její plánovanou podobu.
Kontribuční sýpka stojí ve Velkých Pavlovicích od druhé poloviny 18. století. Na trůnu tehdy seděl Josef II., potomek Marie Terezie a Františka Štěpána Lotrinského, po kterém je novodobý hotel také pojmenován. Do sýpky statkáři ukládali naturální daně, běžně se do ní vešlo okolo dvanácti tisíc měřic obilí. V moderních dějinách už sýpka neměla moc využití, a v roce 1993 ji dokonce zasáhl silný požár. Současný vlastník pro ni marně hledal další využití, pak se ale spojil s architekty Zdeňkem a Evou Eichlerovými, kteří barokní sýpku proměnili v útulný hotel. Podívejte se na jejich citlivou opravu.
