Americký horolezec Alex Honnold volným výstupem, tedy bez lana a jištění, zdolal jednu z nejvyšších budov světa, přes 500 metrů vysoký mrakodrap Tchaj-pej 101. Zdolat jejích 101 pater mu trvalo hodinu a 35 minut.
Měla to být rutinní cesta, která dokáže, že do vesmíru může létat každý – i učitelka ze sousedství. Místo toho se 28. ledna 1986 stal dnem, kdy se miliony lidí u televizních obrazovek v nevěřícně dívaly na ohnivou kouli. Od tragédie raketoplánu Challenger, která na roky zmrazila americké ambice, uplynulo už čtyřicet let.
Vzlétli jste z Londýna v jedenáct dopoledne a v New Yorku jste přistáli v devět ráno. Slunce na obloze se díky rychlosti 2 170 km/h začalo vracet a vy jste získali dvě hodiny života k dobru. Concorde nebyl jen letadlo. Byl to stroj času pro ty, kteří si mohli dovolit lístek v ceně malého auta a chtěli pít šampaňské ve výšce 18 kilometrů, kde už obloha černá a zeměkoule ukazuje zakřivení.
Jen pár metrů od tramvajové točny v pražské Divoké Šárce začíná jiný svět. Svět betonu a zapomenutých tragédií. Pod šáreckými skalami se táhnou stovky metrů chodeb, které tam vybudovali nacisté v roce 1943. Neměl to být jen úkryt, ale záložní mozek ruzyňského letiště. Pevnost, ze které chtěli Němci ovládat nebe nad Prahou. Dnes jsou tajuplné prostory domovem netopýrů.
Už při křtu sovětské ponorky K-19 se objevilo zlé znamení, když se o bok nerozbila láhev šampaňského. Zlá předtucha se naplnila hned třikrát, a tak během služby na její palubě přišly o život desítky mužů.
Únorový večer roku 2004 navždy změnil životy rodiny Murrayových ze Spojených států. Jednadvacetiletá Maura Murrayová havarovala na odlehlé silnici v Bílých horách. Přestože policie dorazila na místo za necelých dvacet minut, po řidičce nezůstala jediná stopa. Případ zůstává i po více než dvou desetiletích nevyřešený - a otázka, kam Maura zmizela, stále visí ve vzduchu.
V roce 1949 narazil sovětský geolog uprostřed sibiřské tajgy na čtyřicet metrů vysoký kužel z vápence - bez jakékoli stopy po sopce či dopadu meteoritu. Patomský kráter vznikl před asi 500 lety neznámým způsobem. Expedice našly anomálie a stromy rostoucí jako po ozáření - přestože je radiace normální. Co se tu skutečně stalo?
Světové mocnosti se znovu pouštějí do vesmírných závodů. Tentokrát už ale nejde o symbolické zapíchnutí vlajky do měsíčního prachu. Ve hře je mnohem víc – jaderný zdroj energie na povrchu Měsíce, který by umožnil dlouhodobou přítomnost lidí i techniky mimo Zemi.
Mělo to být jeho soukromé Eldorádo, dnes je to ekologická časovaná bomba. Někdejší sídlo narkobarona Pabla Escobara láká turisty na aquapark a exotiku. Jenže za plotem areálu se odehrává drama. „Kokainoví hroši“, které si nechal gangster dovézt z Afriky, se nekontrolovaně šíří Kolumbií. Terorizují farmáře, vyvražďují původní druhy a jejich výkaly doslova dusí největší řeku v zemi.
Velká pyramida v Gíze fascinuje lidstvo už více než čtyři tisíce let. Jak mohli starověcí Egypťané bez moderních strojů postavit monument složený z milionů kamenných bloků, z nichž některé váží až 60 tun? Tradiční vysvětlení mluví o obřích rampách a tisících dělníků, nový vědecký výzkum však naznačuje, že realita mohla být mnohem technicky propracovanější.
Oficiální sovětské zprávy hovořily o bezproblémovém letu. Ve skutečnosti se však na oběžné dráze odehrávala tragédie. Příběh Vladimira Komarova, prvního člověka, který zahynul během kosmického letu a doslova se zřítil z vesmíru v neovladatelné lodi, odhaluje, jak politický tlak studené války převážil nad bezpečností - a jak mise Sojuz 1 skončila fatálním selháním a změnila budoucnost kosmonautiky.
Na Nový rok 2026 zahynulo ve švýcarské Crans-Montaně čtyřicet lidí při požáru, který měl nenápadného viníka – prskavky. A jak víme, nešlo o výjimečný případ – například o rok dříve si podobná katastrofa v Mostě vyžádala sedm životů. Historie pekelných tragédií vzniklých v zábavních podnicích však sahá hluboko do minulosti a ukazuje, že se stále opakují ty samé chyby.
Ráno poradí, co na sebe, v práci pomůže s komunikací se šéfovou a večer s výchovou dětí. Čtyřicátnice Michaela tráví s umělou inteligencí i osm hodin denně. Není sama. Nové studie potvrzují znepokojivý trend: algoritmy v nás dokážou vyvolat silnější emoce než živí lidé. Kde tedy končí užitečný pomocník a začíná nebezpečná digitální izolace
„Vezmi si čepici, nebo onemocníš.“ Tuhle větu slyšel snad každý – a většina z nás jí i uvěřila. Jakmile klesnou teploty, automaticky spojujeme chlad s rýmou, kašlem a chřipkou. Ale co když je celý tento zakořeněný strach z prochladnutí jen poloviční pravdou?
