Nespíte po změně času? Zázrak na nespavost bez předpisu není pro každého, varují lékárníci

Přidejte si Aktuálně.cz mezi preferované zdroje na GoogluPřidat Aktuálně.cz mezi preferované zdroje

Přechod na letní čas každý rok připraví Čechy o hodinu spánku. Pro mnoho lidí to znamená rozhozený biorytmus, únavu i problémy s usínáním. Není proto divu, že stále častěji sahají po doplňcích s melatoninem. Podle farmaceutky Pavly Horákové ale nejde o univerzální řešení. „Melatonin může být dobrý sluha, ale špatný pán,“ říká s tím, že při neuváženém užívání může mít doplněk stravy i opačný efekt.

Každoroční posun času poslední březnový víkend (v noci ze soboty 28. na neděli 29. března 2026 se ručičky hodinek posunou ve dvě hodiny ráno na třetí) je pro lidský organismus větší zásah, než by se mohlo zdát. Hodina spánku, která se přes noc „ztratí“, dokáže narušit přirozený rytmus těla a u citlivějších lidí vyvolat únavu, podrážděnost nebo potíže se soustředěním.

Jedním z nejčastějších řešení, po kterém lidé sahají, je melatonin. Doplněk stravy, který napodobuje hormon přirozeně produkovaný tělem a pomáhá regulovat spánkový cyklus.

Jeho popularita ale může být podle odborníků zavádějící. „Melatonin je bestseller mezi doplňky na spaní. Zároveň je to ale obrovské téma. Funguje opravdu pro každého? Nikoliv. Není to zázračné řešení,“ upozorňuje farmaceutka Pavla Horáková.

Podle ní může melatonin některým lidem pomoci zvládnout krátkodobé narušení biorytmu, například právě při změně času. Pro jiné ale nemusí mít téměř žádný efekt. V některých případech pak může být dokonce kontraproduktivní.

„U někoho zabere, u jiného ne. A co hůř, dlouhodobé užívání může spíše uškodit než pomoci. Pokud si tělo zvykne na přísun melatoninu zvenčí, může si ho přestat vytvářet samo,“ vysvětluje Horáková. Výsledek pak může být paradoxní: problém se spánkem, který chtěl člověk vyřešit, se naopak prohloubí.

Dobrý sluha, špatný pán

Rozhozený biorytmus se přitom neprojevuje jen nespavostí. Často se přidává i únava během dne, horší koncentrace nebo podrážděnost. Právě proto by podle odborníků lidé měli k doplňkům na spaní přistupovat opatrně. „Pokud se rozhodneme sáhnout po melatoninu, neměli bychom to dělat bez rozmyslu. Krátkodobé užívání může být prospěšné. Vždy je ale lepší takovou volbu konzultovat s lékárníkem,“ říká farmaceutka.

Existují přitom i jiné cesty, jak tělu usnadnit zvládnout období, kdy se jeho vnitřní hodiny musí přizpůsobit novému režimu. Existují přírodní látky, které mohou pomoci zmírnit stres nebo podpořit relaxaci, což má na kvalitu spánku přímý vliv. „Adaptogeny, například rhodiola nebo ženšen, mohou pomoci lépe zvládat stres. Na uklidnění se zase často využívají bylinky jako meduňka nebo levandule,“ vysvětluje Horáková.

Vedle doplňků a bylin ale hraje podle odborníků zásadní roli také to, jak vypadá každodenní režim. Základní principy spánkové hygieny totiž zůstávají jedním z nejúčinnějších nástrojů, jak kvalitu spánku zlepšit. Patří mezi ně například pravidelný čas usínání a vstávání nebo omezení modrého světla z obrazovek před spaním. Právě světlo z telefonů, tabletů nebo počítačů totiž může přirozenou produkci melatoninu v těle potlačovat.

Změna času tak sice může být nepříjemná, podle odborníků by však neměla vést k unáhleným experimentům se spánkem. Rychlá řešení totiž často neřeší skutečnou příčinu problému. „Posun času je nepříjemný, ale spánek bychom neměli řešit náhodnými experimenty. Melatonin může být dobrý sluha, ale špatný pán,“ uzavírá Pavla Horáková.