Reklama
Reklama

Na Zemi se zřítila 600kilová sonda NASA. Výzkumníci už vědí, kam dopadla

Vesmírná mise, která měla skončit až za osm let, vyvrcholila neřízeným pádem. Šestisetkilogramová sonda NASA Van Allen Probe A se vrátila do atmosféry rychlostí přes 27 tisíc kilometrů za hodinu ve středu okolo poledne. Satelit se nakonec proměnil v ohnivou kouli a v atmosféře shořel, ale některé fragmenty dopadly až na zemský povrch. Zbytky sondy nakonec dopadly do východní části Tichého oceánu.

Vesmírná mise, která měla skončit až za osm let, vyvrcholila neřízeným pádem. Šestisetkilogramová sonda NASA Van Allen Probe A se vrátila do atmosféry rychlostí přes 27 tisíc kilometrů za hodinu ve středu okolo poledne.
Vesmírná mise, která měla skončit až za osm let, vyvrcholila neřízeným pádem. Šestisetkilogramová sonda NASA Van Allen Probe A se vrátila do atmosféry rychlostí přes 27 tisíc kilometrů za hodinu ve středu okolo poledne. Foto: ESA
Reklama

Sonda NASA Van Allen Probe A vstoupila zpět do zemské atmosféry ve středu 11. března v 6:37 ráno východoamerického času, tedy okolo včerejšího poledne našeho času. Americké Vesmírné síly potvrdily, že dopadla nad oblastí východního Tichého oceánu.

„Riziko, že by trosky někomu na Zemi ublížily, je nízké – přibližně jedna ku 4 200. NASA i Space Force budou průběh návratu nadále sledovat a průběžně upřesňovat předpovědi,“ uvedla už dříve NASA v oficiálním prohlášení.

Sonda Van Allen Probe A byla vypuštěna 30. srpna 2012 z floridského Cape Canaveral spolu se svým „dvojčetem“, sondou Van Allen Probe B. Obě měly studovat takzvané Van Allenovy radiační pásy – oblasti kolem Země, kde magnetické pole zachytává vysokoenergetické částice. NASA misi ukončila v roce 2019, když sondám došlo palivo a už nedokázaly udržovat správnou orientaci vůči Slunci. Původní výpočty naznačovaly, že sonda A zůstane na oběžné dráze až do roku 2034.

Většina trosek skončí v oceánech

Přestože pád kosmického odpadu není nijak výjimečný jev, během čtyřiceti let podle odhadů přežilo průlet atmosférou přibližně 5 400 tun materiálu z kosmických zařízení. Přesto je riziko zásahu člověka extrémně malé. Hlavním důvodem je prostý fakt: zhruba 71 procent povrchu Země pokrývají oceány. Vědci proto uklidňují, že pro jednotlivce je pravděpodobnost zásahu prakticky zanedbatelná - podle některých výpočtů dokonce „jedna ku několika bilionům“.

Reklama
Reklama

Historie zná jen jediný dobře zdokumentovaný případ, kdy kosmické trosky zasáhly člověka. V roce 1997 procházela obyvatelka amerického města Tulsa parkem, když na její rameno dopadl malý kovový fragment. Nic se jí nestalo a úlomek pravděpodobně pocházel z rakety Delta.

Video: NASA letos v dubnu ukázala, co sondy na Marsu skutečně vidí

NASA letos v dubnu ukázala, co sondy na Marsu skutečně vidí | Video: NASAJetPropulsionLaboratory

Zdroje: NASA, BBC, Wired


Chcete vídat Aktuálně.cz častěji na Googlu?
Přidat jako preferovaný zdroj
Reklama
Reklama
Reklama