Nadýmání většina lidí bere jako banalitu, kterou stačí „přetrpět“. Jenže podle odborníků může jít o signál, že trávení nefunguje optimálně. „Mnoho lidí bere nadýmání jako něco běžného. Problém ale nastává ve chvíli, kdy je časté nebo se vrací. Pak už nejde jen o diskomfort, ale o signál, že se ve střevech něco děje,“ popisuje lékárnice Pavla Horáková.
„Když mi bylo třináct, zlískal mě jeden koledník bužírkou tak, že jsem měla po zadku a stehnech černé modřiny. Od té doby jsme pak s mámou odjížděly pryč z domu,“ vybavuje si nepříjemnou vzpomínku na Velikonoce dnes již dospělá Veronika. Podobné zkušenosti přitom nejsou ojedinělé, a jak ukazují průzkumy, část Čechů vnímá velikonoční tradice rozporuplně či negativně.
Nečekaný objev na dně švýcarského jezera Neuchâtel přepisuje představy o římském obchodování. Nalezený vrak lodi plný dokonale zachovaných artefaktů fascinuje archeology i milovníky historie.
Plány na ideální dovolenou dnes nevznikají jen podle katalogu, sociálních sítí a počasí. Stále víc do nich promlouvá aktuální světové dění, dostupnost destinací i touha zažít něco víc než jen lenošení u moře. A jedno je jasné: Čechy nezastavily ani bomby a cestovat nepřestali – právě naopak.
Zatímco loď Orion opustila oběžnou dráhu Země a míří k odvrácené straně Měsíce, čtyřčlenná posádka mise Artemis ll řeší nečekaně pozemskou otázku: co bude k obědu? Zapomeňte ale na romantiku při svíčkách. V prostředí bez lednice a s neustálým pocitem ucpaného nosu přichází na řadu kulinární inženýrství, kde hlavní roli hraje pět druhů pálivých omáček a přísný zákaz chleba.
Ještě si vybavíte hodiny přírodopisu, kdy jsme dostávali za úkol nasbírat listy a založit si vlastní herbář? Stačilo pár procházek parkem nebo lesem, listy se vylisovaly mezi stránkami knih a pak se pečlivě lepily do sešitu. Časem ale spousta těchto znalostí vybledla. Poznali byste dnes podle listu dub, javor nebo lípu? Vyzkoušejte si v našem kvízu, jak dobře se orientujete ve stromech kolem nás.
Na první pohled nenápadný zvyk: místo do spíže dát chleba do mrazáku. Přesto se právě kolem něj rozjela debata, která se točí i kolem hubnutí, hladu a výkyvů energie během dne. Může tak jednoduchý krok skutečně ovlivnit, kolik toho sníme – nebo jde jen o další přeceňovaný trik? Trend, který se šíří sociálními sítěmi, má překvapivě oporu ve vědě. Jen je potřeba znát i jeho limity.
Před pár lety řada lékařů věřila, že pestrá strava sama o sobě zajistí všechny potřebné živiny. Současné poznatky však ukazují, že to není tak jednoduché. Některé vitaminy a minerály lidem často chybí, řada také při jejich užívání chybuje. „Je třeba přemýšlet o tom, jaké doplňky jíme, a přistupovat k nim systematicky, ne chaoticky,“ upozorňuje biochemička a odbornice na výživu Michaela Bebová.
Na jaře roku 1988 našli šumavští lesníci v nepřístupném terénu kolem hory Poledník dvě lidská těla. Podle dokladů, které se na místě nacházely, šlo o Franka Labuschina a Heike Bischofovou, občany Německé demokratické republiky, kteří byli od poloviny března téhož roku nezvěstní. Příběh dvou mladých lidí se následně stal mrazivým svědectvím o zoufalství, odvaze i krutosti v době studené války.
Na první pohled působí fotografie vyfocená astronautem NASA na Mezinárodní vesmírné stanici jako výjev vystřižený ze sci-fi filmu. Fialový, vejčitý objekt s podivnými „chapadly“ se volně vznáší. Snímek na sociálních sítích okamžitě vyvolal vlnu paniky i fascinace. Skutečnost však byla, jako často, mnohem přízemnější.
Rodiče a zastupitelé ve vesnici Moosch na východě Francie zapsali do místní školky pět mladých krav ve snaze zabránit snížení počtu tříd kvůli nedostatečné naplněnosti.
Zapomeňte na drastické diety, hodiny v posilovně nebo radikální „nový život startující od pondělí“. Nejnovější výzkumy ukazují něco mnohem praktičtějšího. Zdravější srdce si můžete vybudovat pomocí drobných změn, které pomalu nepocítíte — ale vaše tělo ano. Bez složitostí. Bez extrémů.
Na první pohled to vypadá jako objev, který by mohl přepsat dějiny: Na snímcích z Marsu se rýsuje útvar nápadně připomínající egyptskou pyramidu. Stačí trochu přimhouřit oči a máte pocit, že se díváte na dílo inteligentní civilizace. Skutečnost je ale, jako už tolikrát, mnohem méně záhadná. A přesto docela fascinující.
Když si vaše dospívající dcera začne přivydělávat jako chůva v domácnosti vašeho kolegy, nejspíš nebudete předpokládat nic zlého. V případě Američanky Evelyn Hartleyové to ale skončilo tragédií. Z domu zmizela a dodnes není úplně jasné, co se s ní stalo. To nahrává jak konspiračním teoriím, tak fantazii filmařů.
Protipovodňovou ochranu Čína podcenila. O následcích takového rozhodnutí se přesvědčila v roce 1931 tím nejhorším možným způsobem. Povodeň, která v létě toho roku přišla, stála životy desítky tisíc lidí. Dlouhodobé následky, jako například hladomor a šíření nemocí, ale nakonec způsobily velké množství dalších úmrtí.
Stejně jako archeologové odkrývají stopy dávných civilizací, i astronomové občas narazí na relikty nejstarších epoch. Nejde však o střepy keramiky nebo kostry v písku, ale v tomto případě o mimořádně vzácnou hvězdu PicII-503, která nese chemický otisk prvních hvězd vzniklých po zrodu kosmu.
Staroslavná pražská restaurace U Dvou koček se dodnes „pyšní“ mrazivou raritou. V její podlaze jsou stále patrné rýhy, které tam podle legendy zůstaly po řádění brutálního vraha. Případ, v němž hrál hlavní roli sadistický násilník a legendární kriminalista Jiří Markovič, patří k nejtemnějším kapitolám pražské kriminálky 80. let.
