Koledujeme a barvíme vajíčka, i když nechceme. Většina Čechů Velikonoce nemá ráda, ukázal průzkum

„Když mi bylo třináct, zlískal mě jeden koledník bužírkou tak, že jsem měla po zadku a stehnech černé modřiny. Od té doby jsme pak s mámou odjížděly pryč z domu,“ vybavuje si nepříjemnou vzpomínku na Velikonoce dnes již dospělá Veronika. Podobné zkušenosti přitom nejsou ojedinělé, a jak ukazují průzkumy, část Čechů vnímá velikonoční tradice rozporuplně či negativně.

Že se zdaleka ne každému koledování s pomlázkou líbí, potvrzuje například průzkum, který v roce 2025 provedla společnost NMS Market Research. Podle něj část žen i mužů vnímá velikonoční koledu spíše negativně. Až 31 procent českých žen nemá šlehání pomlázkou rádo a snaží se mu vyhnout. Dalších 49 procent z nich by sice koledu rádo vynechalo, ale tradici i přesto dodržuje. Oproti tomu 49 procent mužů chodí koledovat s chutí. Zbylá část však připouští spíše vlažný nebo negativní vztah k tomuto zvyku. Zhruba pětina se mu pak vyhýbá úplně.

Cizí muži jí vyšlehali přes holé pozadí

Důvody rozdílného vnímání mezi ženami a muži souvisejí i s konkrétními zkušenostmi. Každá čtvrtá žena si totiž podle zmiňovaného průzkumu někdy z koledy odnesla modřiny nebo jiná zranění, 44 procent z nich zažilo během vyplácení pomlázkou bolest a 19 procent se cítilo bezmocně nebo poníženě.

„Jako dítě jsem Velikonoce nenáviděla. Můj otec vždycky chodil na koledu s kamarády z naší čtvrti, bylo jich tak deset. K nám přicházeli už dost opilí, místo pomlázky používali jalovec a v opilosti neznali míru. Když mi bylo kolem 12 let, tak přišli o dost dřív, hodně opilí, vytáhli mě z postele, zvedli noční košili a po nahém zadku mě začali mlátit jalovci, zatímco mi další drželi ruce,“ svěřila se během rozhovoru mladá žena, jejíž identitu redakce zná, ale na přání respondentky se ji rozhodla nezveřejnit.

„Máma byla u toho a připadalo jí to velmi vtipné. V následujících dnech mě ale nepustila do školy, protože jsem měla modřiny na zápěstích a nemohla pořádně sedět,“ popsala žena. Na danou problematiku dlouhodobě upozorňuje například nezisková organizace Konsent, která se věnuje prevenci sexualizovaného násilí a obtěžování. V souvislosti s Velikonocemi zdůrazňuje, že jakákoli tradice by měla být založená na dobrovolnosti všech zúčastněných.

Místo vajíček dostanou dospívající chlapci alkohol

Muži, kteří zažívají celou tradici z druhé strany, ale mohou mít odlišnou zkušenost. Jak v rozhovoru přiznal třicátník z menšího města Patrik. Dnes se za to, jak ke koledě v mladším věku přistupoval, trochu stydí.

„Pamatuju si, že ještě na druhém stupni jsem koledu hodně prožíval. Upletl jsem si velkou pomlázku a těšil se na to. Vždycky jsem to bral hlavně jako sladkosti zdarma. Koledovat jsem přestal s nástupem na střední školu,“ zavzpomínal.

Jedním z důvodů, proč Patrik na koledu v dospívání chodit přestal, je alkohol. Bylo mu totiž nepříjemné, že cestou přes vesnici potkává mnoho velmi opilých mužů. Jakmile přestal vypadat jako dítě, začali mu navíc v domácnostech, které s pomlázkou navštívil, místo sladkostí nabízet skleničku něčeho ostřejšího.

Podobné situace nejsou neobvyklé. Jak uvádí nezisková organizace Konsent, až 14 procent Čechů se během Velikonočního pondělí opije. Odborníci přitom upozorňují, že alkohol může snižovat zábrany a zhoršovat schopnost odhadnout přiměřenost chování.

Část společnosti se na Velikonoce těší

I přes kontroverze se ale stále najdou lidé, kteří považují velikonoční koledu za zábavný zvyk, na který se každý rok těší. „Vždyť je to hezké. Od rána jsem se těšila, až přijde parta koledníků. Připravená vajíčka, pro velké lahvinku, pro malé sladkost,“ uvedla v internetové diskusi paní Vladimíra. „Mně tento zvyk ze strany mužů imponuje,“ doplňuje další diskutující.

„Chodili jsme od chalupy k chalupě, i do sousedních vesnic za spolužačkami. Byla sranda, veselo a holky se těšily. Byla by pro některou ostuda, pokud bychom nepřišli,“ zavzpomínal pan Jaroslav.

O něco neutrálněji vnímá Velikonoce Johana, která patří mezi generaci mileniálů žijících v Praze. „U nás ani v našem okolí se tohle nijak zvlášť nepěstovalo, zažila jsem to osobně jen párkrát za život, a to opravdu jen symbolicky. Nijak mi to nevadilo ani mě to neobtěžovalo. Ale podle zkušeností, co slyším, jsem měla spíš štěstí,“ uvedla.

Zastánci tradiční koledy často upozorňují na křesťanský kontext svátku. Připomínají, že vyšlehání dívky mělo být symbolické a podle lidových výkladů přinášelo zdraví a svěžest. Historici zároveň upozorňují, že význam těchto zvyků se v čase proměňoval a nelze jej vykládat jednotně.

Některé interpretace poukazují i na to, že koleda mohla v minulosti plnit roli sociálního či namlouvacího rituálu mezi mladými lidmi. V dnešním kontextu ale může být problémem situace, kdy se jí účastní nezletilé osoby bez možnosti volby nebo kdy dochází k překračování osobních hranic. Právě to je důvod, proč část veřejnosti tento zvyk vnímá kriticky.

Přístup k tradicím se v posledních letech mění

V internetových diskusích se často objevuje názor, že kritika Velikonoc přichází jen z okrajových názorových skupin. Ve skutečnosti se ale proměňuje spíše samotná podoba tradice. V řadě obcí si totiž lidé průběh koledy upravují.

„U nás na chalupě se na koledu chodí každý rok. Většinou se ale účastní hlavně děti, které chodí od domu k domu ve skupinkách. Jsou mezi nimi chlapci i děvčata a koledují všichni společně. Většinou navštíví hlavně starší sousedky, kterým řeknou básničku, symbolicky zamávají pomlázkou a za odměnu dostanou čokoládu,“ popsala jednatřicetiletá Alice.

Pokud už se ke skupinkám připojí dospělí, většinou jde podle jejích slov o rodiče, kteří na děti dohlížejí a zároveň využívají příležitost k sousedskému setkání. Alkohol v těchto případech často ustupuje do pozadí.

Podobnou zkušenost popisuje i Věra: „Je mi lehce přes čtyřicet a od dětství miluji Velikonoce, protože jsem chodila koledovat také. S kamarádkami. Nikdo nikoho nešlehal, jen jsme mávali pomlázkami a říkali koledy,“ uvedla. Některé rodiny zároveň přebírají i alternativní způsoby oslavy svátků. „U nás doma jsme si osvojili tradici velikonočního zajíčka, který schovává vajíčka a sladkosti po domě nebo zahradě a děti je pak hledají. Přijde mi to milejší než pomlázka,“ popsala Iveta.

VIDEO: Bylo to sexuální obtěžování. Víc sporná ale byla reakce Maroše Kramára. Napsal, že je mu líto žen, kterých se nikdo nedotýká, líčí redaktorka SME.

Bylo to sexuální obtěžování. Víc sporná ale byla reakce Maroše Kramára. Napsal, že je mu líto žen, kterých se nikdo nedotýká, líčí redaktorka SME. | Video: Emma Smetana

Zdroj: autorský text, Nms.global.cz, Konsent.cz, iDnes.cz