Reklama
Reklama

Našli útvar, který tam být neměl. „Pyramida“ na Marsu budí pozornost a vyvolává otázky

Na první pohled to vypadá jako objev, který by mohl přepsat dějiny: Na snímcích z Marsu se rýsuje útvar nápadně připomínající egyptskou pyramidu. Stačí trochu přimhouřit oči a máte pocit, že se díváte na dílo inteligentní civilizace. Skutečnost je ale, jako už tolikrát, mnohem méně záhadná. A přesto docela fascinující.

Kráter Candor Chasma patří k největším kaňonům na Marsu a jeho současná podoba je výsledkem miliard let působení vody, větru, sesuvů i možných tektonických procesů.
Kráter Candor Chasma patří k největším kaňonům na Marsu a jeho současná podoba je výsledkem miliard let působení vody, větru, sesuvů i možných tektonických procesů.Foto: NASA/JPL-Caltech/UArizona
Reklama

Mars bývá často vnímán jako mrtvá, prázdná planeta bez většího dění. Jenže opak je pravdou. I když se na jeho povrchu neodehrává život v podobě, jaký známe ze Země, z geologického hlediska jde o mimořádně dynamické prostředí. Většina tamních „záhad“ má velmi prozaické vysvětlení: kameny. Spousta kamenů, které po miliardy let formoval vítr, voda, sesuvy půdy i další procesy.

Právě tyto síly občas vytvoří útvary, které lidské oko snadno zamění za něco známého. Je to podobné jako slavná metafora francouzského matematika Émila Borela s opicí a psacím strojem. Základní myšlenka zní: pokud by opice psala na psacím stroji zcela náhodně po nekonečně dlouhou dobu, je téměř jisté, že dříve či později napíše jakýkoli zadaný text. 

Například kompletní dílo Williama Shakespeara. Borel metaforu použil k ilustraci zákonů pravděpodobnosti a toho, co to znamená, když je pravděpodobnost jevu extrémně malá, ale nikoliv nulová. Na Marsu tak můžeme narazit na skály připomínající tvary živočichů nebo dokonce celé stavby.

Nejnovějším příkladem, který se začal šířit po internetu, je útvar připomínající trojbokou pyramidu. Nachází se v oblasti Candor Chasma – hlubokém údolí, které je součástí rozsáhlého kaňonového systému Valles Marineris. Tento „marsovský trojúhelník“ byl poprvé zaznamenán už v roce 2001, širší pozornost vzbudil teprve nedávno, když jej na sociální síti X sdílel filmař Brian Cory Dobbs. Ten už dříve upozorňoval na údajné „umělé struktury“ na Marsu.

Reklama
Reklama

Obrázky se rychle rozšířily po sociálních sítích i bulvárních webech. Je přitom důležité zdůraznit, že samotná data jsou autentická: Pocházejí z přístrojů agentury NASA, které oblast fotografovaly už na začátku tisíciletí. Konkrétně jde o snímky z mise Mars Global Surveyor z roku 2002. O rok později na zvláštní útvar upozornil nezávislý badatel Wilmer Faust, který jej identifikoval na snímku označeném E06-00269.

Snímek s označením E06-00269 z roku 2001.
Snímek E06-00269.Foto: E06-00269, Malin Space Science Systems Mars Orbiter Camera Image Gallery, 2002

Od té doby oblast zachytily i další sondy, včetně Mars Reconnaissance Orbiter s vysoce detailní kamerou HiRISE. Právě tyto detailní snímky ale zároveň pomáhají celý „mystický“ příběh zasadit do reálného kontextu. Jakmile se totiž člověk podívá na širší okolí, útvar začne působit mnohem méně výjimečně.

Ve skutečnosti jde o přirozený geologický útvar – jakýsi nepravidelný kopec, který vznikl erozí. Candor Chasma patří k největším kaňonům na Marsu a jeho současná podoba je výsledkem miliard let působení vody, větru, sesuvů i možných tektonických procesů. Celá oblast je posetá takzvanými „positive relief knobs“, tedy vyvýšeninami, které vznikly tak, že odolnější hornina přečkala erozi, zatímco její okolí postupně zmizelo.

Tyto útvary přitom nejsou malé. Mohou mít průměr až jeden kilometr a dosahovat výšky desítek metrů. Takzvaný Candor Tetrahedron, tedy „pyramida“,  má zhruba 290 metrů v průměru a asi 145 metrů na výšku. To z něj sice dělá výraznější objekt, ale stále zapadá do širšího obrazu krajiny modelované erozí.

Reklama
Reklama

Podobné „pyramidy“ ostatně najdeme i na Zemi. Například kolumbijská hora Cerro Tusa se zvedá 457 metrů nad okolní terén a má základnu širokou téměř dva kilometry. Také v čínské provincii Guizhou jsou známé hory s nápadně pyramidálním tvarem. Příroda zkrátka umí vytvářet tvary, které na první pohled působí až nepřirozeně pravidelně.

Při bližším zkoumání marsovského útvaru navíc vyjde najevo, že jeho „dokonalost“ je spíš iluzí. Svahy nejsou symetrické, jednotlivé strany se liší velikostí a povrch je hrbolatý a nepravidelný. V okolí jsou navíc patrné tzv. aeolické vlny – struktury vzniklé působením silného větru, které naznačují, že eroze zde stále pokračuje.

Velkou roli v tom, jak tyto útvary vnímáme, hraje lidská mysl. Máme přirozenou tendenci hledat vzory a význam i tam, kde žádný není. Tento jev, známý jako pareidolie, nás nutí vidět tváře v mracích nebo zvířata ve skalách. A stejně tak i pyramidy na Marsu.

VIDEO: Co vidí sondy na Marsu?

Zdroj: NASA, Daily Mail, Science Alert

Reklama
Reklama


Reklama
Reklama
Reklama