Před startem amerického teleskopu Kepler 7. března 2009 znalo lidstvo pár stovek planet, díky Keplerovi jich nyní zná tisíce. Asi na třicítce z nich by mohl být život. Objevil také planety, které obíhají kolem dvou hvězd, nebo planetu, kde rok trvá 704 dní.
Periodická tabulka prvků je tu už více než 150 let. Od narození jejího tvůrce, ruského chemika Dmitrije Mendělejeva, letos uplynulo 190 let. Vzpomenete si ještě, jakou značku má stříbro, který kov je nejrozšířenější na Zemi a který chemický prvek je nejjednodušší? Vyzkoušejte si, kolik toho víte.
Po zhruba 27 hodinách letu se v neděli kosmická loď Crew Dragon soukromé americké společnosti SpaceX v automatickém režimu úspěšně spojila s Mezinárodní vesmírnou stanicí (ISS). Plavidlo je určeno pro dopravu lidí, první testovací let ale absolvuje bez lidské posádky. V křesle pro astronauty je jen figurína se senzory.
Tým vědců zachytil koncem února pomocí havajského teleskopu hvězdnou erupci, která je desetmiliardkrát silnější než ta sluneční. Historický objev může výzkumníkům pomoct zodpovědět otázky o původu planet i Slunce. "Je to jeden ze způsobů, jak odpovědět na přetrvávající otázky lidstva o prostoru, času a vesmíru, který nás obklopuje," říká astronom Steve Mairs.
Budoucnost lidstva se bude odehrávat v obřích vesmírných koloniích v rámci sluneční soustavy, kde budou žít biliony lidí, z nichž někteří budou cestovat na Zemi za prací. Takovou vizi představil na akci letecké asociace Wings Club v New Yorku zakladatel internetového obchodu Amazon a nejbohatší člověk světa Jeff Bezos.
Záchranou volně žijících zvířat se zabývají stanice pro handicapované živočichy, které jsou začleněny do Národní sítě záchranných stanic, koordinované Českým svazem ochránců přírody. Pokrývají celé Česko a ročně jimi projde víc než deset tisíc živočichů. Nejčastěji jsou přijímána zvířata poraněná dopravou, nárazem na skleněnou plochu, popálená elektrickým proudem či postřelená. Až třetinu zvířat ovšem lidi zachraňují zbytečně, aniž by byla ve skutečném ohrožení, čímž jim často zničí život. Polovinu klientů záchranných stanic se každoročně podaří vrátit zpět do přírody. Podívejte se na zachráněná zvířata i rady odborníků, na co dávat pozor.
Evropská vesmírná agentura (ESA) bedlivě sleduje pomocí své družice Gaia pohyby hvězd uvnitř galaxií. Její nové výsledky jsou překvapující. Mléčná dráha a Andromeda jsou stále předurčeny ke srážce a splynutí, potvrdili vědci, jenže načasování a míra destruktivity jsou jiné, než předpokládali.
Mezinárodní den žen a dívek ve vědě byl vyhlášen Valným shromážděním OSN na sklonku roku 2015. Slaví se vždy 11. února. Má připomenout jejich zásadní úlohu ve vědeckém výzkumu a podpořit jejich zapojení do světa vědy. Projděte si tucet pozoruhodných příběhů.
Američtí astronauti během příštích deseti let znovu přistanou na Měsíci, tentokrát ale budou jejich pobyty na oběžnici delší a cílem bude i příprava letů s lidskou posádkou k Marsu.
V příruční brašně nosí Tomáš Micka (22) umělou srdeční pumpu, která čerpá krev krevními oběhy místo nemocného srdce. Na transplantaci čeká už čtyři roky. "Zkoušel jsem s tím i běhat. Dal jsem si zařízení do běžeckého batůžku a v pohodě absolvoval čtyři kilometry kolem Konopiště," vypráví mladík, který až do 18 let žil velmi aktivní život.
Rudolf Sekava (83) patří mezi první transplantované pacienty v historii Československa a dosud se těší dobrému zdraví. Podle informací IKEM není známý ani ve světě případ, že by pacient po transplantaci srdce žil déle než pan Sekava. "Jsem rád za každý den, který mi je dopřán. Večer vždycky usínám s nadějí, že snad zítra zase se znovu budu těšit ze života," říká.
Americká vesmírná agentura NASA pokračuje ve snaze obnovit ztracené spojení s robotickým vozítkem Opportunity na Marsu. Vědci začali vysílat novou sadu povelů, které jsou zaměřené na méně pravděpodobné problémy, jež se mohly na výzkumném zařízení vyskytnout a znemožnit mu tak vysílání, informovala dnes na webu Laboratoř tryskového pohonu (JPL) NASA ve floridské Pasadeně.
Robot Opportunity vypátral stopy vody na Marsu. Svou misi protáhl o 15 let, po planetě ujel maraton, zkoumal a fotil. Teď rozdýchává písečnou bouři.
Mezi Měsíc v úplňku a Slunce se dostala Země a zakryla ho svým stínem. Tento nádherný úkaz trval hodinu a dvě minuty a byl dobře pozorovatelný. Podívejte se, jak ho viděli lidé po celém světě včetně Česka.
V pondělí 21. ledna nastane úplné zatmění Měsíce, bude trvat hodinu a dvě minuty a bude poslední v tomto desetiletí. Další bude možné spatřit v září 2025. Co vlastně na obloze uvidíme? A uvidíme vůbec něco, když nastane úplné zatmění Měsíce? Připravili jsme tipy, kdy oblohu pozorovat a jak tento jedinečný úkaz fotit.
Vědci z Centra polymerních systémů zlínské Univerzity Tomáše Bati (UTB) ve spolupráci se slovinskými kolegy vyvinuli vysoce efektivní zdroj UV záření, který dokáže ve zdravotnických zařízeních zlikvidovat nežádoucí mikroorganismy a další škodliviny během několika vteřin. Na vynález získala UTB společně s Institutem Jožefa Stefana (IJS) v Lublani na konci roku 2018 evropský patent.
Mléčná dráha je podle britských vědců z Univerzity v Durhamu na kolizní dráze se sousední galaxií zvanou Velký Magellanův oblak. Podle nejhoršího scénáře by tato srážka mohla vymrštit sluneční soustavu z naší galaxie do vesmíru.
Opakuje se to každý rok. Po období rozmnožování táhnou dospělí tučňáci Magellanovi z Patagonie za potravou na sever podél pobřeží Jižní Ameriky. Jenže zatímco samci jsou schopni potápět se do velkých hloubek, kde si opatří jídlo, samičky musí za potravou táhnout mnohdy až do Uruguaye či Brazílie. Zde je však vědci poslední dobou často nacházejí mrtvé.
Rakovina slinivky je nejzákeřnějším onkologickým onemocněním. Dlouho se neprojevuje, načež rychle a silně udeří. Na léčbu již bývá pozdě, 95 procent pacientů umírá, nejčastěji do roka. Nyní však vědecký tým profesora Michala Holčapka z Fakulty chemicko-technologické na Univerzitě Pardubice vyvinul spolehlivou metodu, díky níž by mohli pacienti získat šanci na brzké zachycení nemoci.
Začátkem ledna se objevila zpráva Českého svazu ochránců přírody, že ještě minulý rok nejběžnější ptačí obyvatel zahrad kos černý může u nás vymřít. Potvrzuje tak trend posledních let, kdy výrazně ubylo vrabců a před vyhynutím se ocitl i sysel. Nejde jen o tyto tři druhy. Těch kriticky ohrožených, a přitom dříve běžných, jsou desítky. "Příroda tu v nějaké formě zůstane pořád, akorát z ní třeba zmizí devadesát procent druhů," říká ochranář Petr Stýblo.
