reklama
 
 

Tomáš nosí náhradu srdce v brašně. Chodím i běhat, jen se nesmí vybít baterky, říká

5. 2. 2019 6:42
Mladík čeká na transplantaci srdce. Popisuje, jak se žije s mechanickou podporou. | Video: Zuzana Hronová |  01:14
V příruční brašně nosí Tomáš Micka (22) umělou srdeční pumpu, která čerpá krev krevními oběhy místo nemocného srdce. Na transplantaci čeká už čtyři roky. "Zkoušel jsem s tím i běhat. Dal jsem si zařízení do běžeckého batůžku a v pohodě absolvoval čtyři kilometry kolem Konopiště," vypráví mladík, který až do 18 let žil velmi aktivní život.

Takovéto čerpadlo dostávají v Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) pacienti, kterým selhalo srdce. Buď jsou na čekací listině na transplantaci tohoto životně důležitého orgánu, nebo u nich naopak zákrok není možný a mechanická podpora se jeví jako jediná možná varianta.

Tomáš ukazuje, jak se na řídicí konzoli zobrazuje počet otáček a minutový průtok pumpou. Kabely mu vedou přes břicho k srdci. Nové vývody již počítají s umístěním na hlavě za uchem, aby se mohl ponořit do vody, což je prý jedno z mála omezení, která Tomáš má. Mýt se musí opatrně, aby přístroje nenamočil.

Když si člověk sáhne na místo, kde má srdce, místo klasického tlukotu cítí vibrace přístroje.

"Zkoušel jsem s tím i běhat. Dal jsem si zařízení do běžeckého batůžku a v pohodě absolvoval čtyři kilometry kolem Konopiště."

Až do osmnácti let totiž bez jakýchkoliv problémů zvládal velmi aktivní život, závodně sportoval. Osudný okamžik nastal o prázdninách, v polovině srpna 2014. "Ještě týden předtím jsem šel běhat, byl jsem na koncertě. Pak jsem se jeden den probudil a nemohl jsem nic, moje výkonnost byla na nule," popisuje. 

Absolvoval řadu vyšetření od obvodního lékaře po kardiologa a IKEM. Zde mu zjistili, že jeho srdce funguje jen na dvacet procent. Jediným řešením se ukázala transplantace, jenže u mladých lidí bývá problém s nalezením dárce.

Ten by měl mít nejen stejnou krevní skupinu, ale i podobnou váhu kvůli velikosti srdce a také podobný věk. Dnes dvaadvacetiletý mladík čeká už čtyři roky, mezitím musí jeho špatně fungujícímu srdci pomáhat umělá pumpa.

S ní nemusí dělat vůbec nic, pouze si hlídat stav baterie. Ty má dvě - jednu v přístroji, druhou v nabíječce, stačí je tedy včas vyměnit. A také raději nepoužívat bezpečnostní rámy na detekci kovu, které by mohly přístroj narušit.  

Nedávno mu voperovali novou verzi modelu, která by měla vydržet až pět let. Dvakrát se už také dostavil jako náhradník na transplantaci. "Tam nevím dne ani hodiny. Prostě mi zavolají, abych se do dvou hodin dostavil. Sbalím si věci a jedu." Dvakrát už byl se všemi vyšetřeními a procedurami připraven jít na operační sál.

Do třetice doufá, že už vše vyjde, dvou planých poplachů ale nelituje. "Aspoň už mám vše vyzkoušené a vím, jak to bude probíhat. Potřetí už sem pojedu jako na výlet," usmívá se.

Podle svých slov se snaží každý den žít tak, aby mohl okamžitě na transplantaci jít - hlídá si imunitu, snaží se žít co nejvíce zdravě, aby tělo neoslabil jakoukoliv nemocí, která by zákrok komplikovala, či dokonce neumožňovala. Každou případnou zdravotní komplikaci musí hlásit, aby ho v takovém případě ze seznamu dočasně vyřadili.

"Protože pak by mě přijali, a než by se na to přišlo, tak už by tam místo mě mohl být dávno někdo jiný. Musím to ale zaťukat, v podstatě nejsem vůbec nemocný, cítím se absolutně v pohodě," pochvaluje si.

O jeho dobrém zdravotním stavu svědčí i fakt, že zvládá studovat na automechanika. Pouze jednou za dva měsíce jde ke kardiologovi, jenž vyjede všechna data ze srdeční podpory a zkontroluje, zda je vše v pořádku.

Operace se mladík nebojí, naopak doufá, že se brzy uskuteční. Ze čtyř let čekání ale není nervózní. "Já si můžu počkat. Nový přístroj, který mám, se dává i napořád lidem, u nichž není transplantace možná. Takže čas mě nijak netlačí, snažím se to brát v klidu a je mi celkem fajn," uzavírá.

autor: Zuzana Hronová | 5. 2. 2019 6:42

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama