Lidstvo bude žít ve vesmírných koloniích a za prací dojíždět na Zem, říká šéf Amazonu

ČTK ČTK
28. 2. 2019 8:59
Budoucnost lidstva se bude odehrávat v obřích vesmírných koloniích v rámci sluneční soustavy, kde budou žít biliony lidí, z nichž někteří budou cestovat na Zemi za prací. Takovou vizi představil na akci letecké asociace Wings Club v New Yorku zakladatel internetového obchodu Amazon a nejbohatší člověk světa Jeff Bezos.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Podle Bezose se pro další generace Země stane místem určeným výhradně k bydlení a k práci, zatímco těžký průmysl, výroba energie či těžba surovin se budou odehrávat na jiných místech ve vesmíru.

"Sluneční soustava může dát útočiště až bilionu lidí. Jen si představte, jak neuvěřitelná a dynamická civilizace by to byla," citoval Bezose britský list The Times. Alternativou je podle miliardáře pouze civilizační stagnace, pokud se lidstvo rozhodne dál žít výhradně na Zemi. "Byl by to dost neradostný svět, ale my se můžeme rozhodnout jinak," dodal.

Podle Bezose mohou příští generace žít v uměle vystavěných vesmírných koloniích, které budou obíhat ve sluneční soustavě. Taková budoucnost je podle něj pravděpodobnější než možnost, že by lidé obydleli nějakou jinou planetu. Byznysmen přitom odkázal na vize amerického fyzika Gerarda K. O'Neilla, který už v 70. letech minulého století přišel s návrhem na stavbu rotujících válcovitých vesmírných kolonií.

Pro Bezose je pronikání lidí do vesmíru velké téma i vzhledem k jeho podnikání - vlastní vesmírnou společnost Blue Origin, která vyvíjí komerční kosmické lodě pro lety s pasažéry. V lednu úspěšně otestovala raketu New Shepard s cestovním modulem určeným pro suborbitální lety.

Bezos ale není jediný, kdo pracuje na uskutečnění placených letů do vesmíru. Konkurují mu další miliardáři jako zakladatel firmy Virgin Richard Branson se svou Virgin Galactic nebo Elon Musk, šéf firmy na výrobu elektromobilů Tesla, se svou společností SpaceX. Ta minulý týden získala konečný souhlas k tomu, aby 2. března uskutečnila první zkušební let své nové kosmické lodě Crew Dragon určené pro přepravu lidí.

Video: Vědci otestovali harpunu na sběr odpadu kolem Země

Vědci poprvé otestovali harpunu na sběr vesmírného odpadu kolem Země | Video: Surrey Space Centre
 

Právě se děje

Aktualizováno před 3 hodinami

Summit EU se shodl na dosažení klimatické neutrality do roku 2050

Lídři zemí Evropské unie se dnes po dlouhém vyjednávání shodli, že EU bude do poloviny století klimaticky neutrální. Informoval o tom předseda Evropské rady Charles Michel. Podle informací ČTK obsahují závěry zmínku o jaderné energii jako součásti energetického mixu, kterou prosazovalo Česko. Dočasnou výjimku si podle diplomatických zdrojů vyjednalo Polsko.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy