Američané se brzy vrátí na Měsíc a zdrží se tu déle, říká šéf NASA

ČTK ČTK
9. 2. 2019 11:20
Američtí astronauti během příštích deseti let znovu přistanou na Měsíci, tentokrát ale budou jejich pobyty na oběžnici delší a cílem bude i příprava letů s lidskou posádkou k Marsu.
Foto: NASA.gov

V článku pro internetový magazín Ozy to napsal šéf amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) Jim Bridenstine. Plán budoucích přistání pilotovaných letů na Měsíc dnes zveřejnila i ruská vesmírná agentura Roskosmos, podle ní by se tam první ruští kosmonauti měli projít v roce 2031.

"Když říkáme, že se chceme vrátit na Měsíc, tak to může pro některé znamenat, že budeme dělat totéž, co před padesáti lety. Chci ale dát jasně na srozuměnou, že máme jinou vizi. Poletíme na Měsíc s inovativními technologiemi a systémy, abychom mohli prozkoumat více míst na povrchu, než jsme kdy považovali za možné. Když tentokrát poletíme na Měsíc, tak tam zůstaneme," napsal šéf NASA.

Podle něj nyní NASA úzce spolupracuje se soukromými firmami na vývoji technologií, které budou pro delší pobyty na Měsíci potřeba. V dohledu už jsou první komerční nákladní lety, které by měly do konce roku 2020 na Měsíc dopravit nejrůznější přístroje. Dalším krokem má být vznik vesmírné stanice obíhající okolo Měsíce v rámci programu Deep Space Gateway (Brána do hlubokého vesmíru) a vývoj opakovaně použitelných přistávacích modulů. Cestu ze Země by měly obstarat vznikající rakety SLS a lodě Orion.

Dalekosáhlé plány letů na Měsíc má i Rusko. Agentura RIA Novosti dnes cituje z dokumentu, podle nějž by první stroj s lidskou posádkou měl na Měsíci přistát v roce 2031. Už rok poté má další let dopravit kosmonauty i lunární vozítko, které bude posádka testovat. V roce 2033 pak mají kosmonauti ve vozítku absolvovat i delší průzkumné cesty a v roce 2034 mají začít se stavbou základny na Měsíci.

Nařízení o přípravě nové americké pilotované mise na Měsíc a později i na Mars podepsal koncem roku 2017 prezident USA Donald Trump. Jeho odhodlání ohledně nových misí potvrdil v pátek i viceprezident Mike Pence. "Vrátíme se na Měsíc, a až tam budeme, tak Spojené státy poletí i na Mars," řekl během pietního shromáždění na Arlingtonském hřbitově, jímž si USA každoročně připomínají astronauty, kteří přišli o život.

 

Právě se děje

před 9 minutami

Růst ekonomiky loni zpomalil na 2,5 procenta, uvedl ČSÚ ve zpřesněném odhadu

Česká ekonomika loni meziročně vzrostla o 2,5 procenta. Ve srovnání s rokem 2018 kdy hrubý domácí produkt (HDP) stoupl o 2,8 procenta, tak její růst mírně zpomalil. Ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku ekonomika meziročně vzrostla o dvě procenta a mezičtvrtletně o 0,5 procenta. V úetrý to uvedl Český statistický úřad (ČSÚ).

Statistici tak zpřesnili své předchozí odhady z počátku března. Podle nich loňský růst ekonomiky činil 2,4 procenta a ve čtvrtém čtvrtletí HDP meziročně stoupl o 1,8 procenta a mezičtvrtletně o 0,3 procenta.

Zdroj: ČTK
před 38 minutami

Vojáci, u kterých byly prohlídky kvůli smrti Vahidulláha Chána, u Ústavního soudu neuspěli

Ústavní soud odmítl stížnosti devíti vojáků, u kterých vojenská policie loni v červenci provedla prohlídky kvůli vyšetřování smrti Afghánce Vahidulláha Chána. Stížnosti zpochybňovaly neodkladnost prohlídek i způsob jejich provedení. Někteří vojáci byli zadrženi na pracovišti, pro všechny prý prohlídky znamenaly závažnou psychickou zátěž. Soud ale podněty ve spojeném řízení odmítl, považoval je za předčasné, zjistila ČTK z usnesení.

Příslušník afghánských ozbrojených sil Chán zastřelil předloni na podzim českého psovoda Tomáše Procházku na afghánské základně Šindánd v provincii Herát. Afghánský voják byl zatčen a vzat do vazby západních sil. Vyslýchali jej Češi i Američané. Krátce poté, kdy byl vrácen afghánským jednotkám, muž zemřel. Následovalo vyšetřování na obou stranách Atlantiku.

Zdroj: ČTK
Další zprávy