Rychnov nad Kněžnou - Historie letoviska Studánka sahá až do 16. století, kdy zdejší les Včelný spravovali včelaři a dodávali med na královský stůl. Na konci 17. století vyrostly ve zdejším lese kolem pramenů léčivé vody klimatické lázně.
Za první republiky sem jezdila společenská, kulturní i politická smetánka z Rychnova nad Kněžnou a okolí, ale i z Prahy. Areál si prošel úplným zpustnutím i celkovou obnovou.
Zdejší restaurace si zakládá na tom, že vaří podle rychnovské obyvatelky, české buditelky, spisovatelky a kulinářky Magdaleny Dobromily Rettigové.
A největší hit? "Zcela jednoznačně tradiční svíčková podle Rettigové. Můžete zkoušet všechny možné kuchyně a trendy, ale když umíte udělat dobrou svíčkovou, tak je zcela bezkonkurenční. Podle statistik vydaných pokrmů nekompromisně vede celých pět let, co letovisko provozujeme," říká jeho ředitel Petr Čermák.
Aktuálně.cz: Historie letoviska Studánka uprostřed rychnovských lesů je poměrně dlouhá. Můžete ji stručně přiblížit?
Petr Čermák: Historie letoviska Studánka se píše již od přelomu 17. a 18. století. Bylo tu výletní místo, poutní místo, vznikla kaple, ubytovací zařízení, restaurace, vyhlášení vzdušné lázně. Zlatou érou Studánky bylo období první republiky, kdy se stala vyhlášeným místem i pro pražskou politickou a kulturní smetánku. Dokonce místní patrioti tvrdí, že se říkalo „Rychnov nad Kněžnou u Studánky“. Paradoxně druhá vlna boomu návštěvnosti byla v 80. letech, kdy zařízení bylo už značně zdevastované, ale pořádaly se tu vyhlášené podnikové akce a diskotéky.
A.cz: Pamatuji, že zhruba před patnácti lety jsme tu procházeli po turistické značce a bylo to tu zarostlé, budova polorozpadlá, snad i vyhořelá. Jak se vám podařilo hotel a restauraci obnovit?
Majitelé, manželé Burianovi, kteří mají k tomuto místu coby místní vztah, koupili tuto ruinu v roce 2006, v roce 2008 začala rekonstrukce a 10. 10. 2010 jsme otevírali.
A.cz: Pro místní to musela být velká událost. Přece jen letovisko Studánka bylo dlouhé desítky let pojmem, jenž přesahoval hranice regionu…
Týden před slavnostním otevřením jsme dělali Den otevřených dveří. Místní mě varovali, že přijde hodně lidí. Ale říkal jsem si, co to může být „hodně lidí“ v Rychnově nad Kněžnou, počítal jsem tak s 1500 návštěvníky. Za víkend přišlo 10 tisíc lidí a v sobotní špičce tu stáli na prohlídku přes dvě hodiny. A to upozorňuji, že jsme jim nic nedávali. Tehdy jsem si uvědomil historickou sílu místa. Snažili jsme se na historii navázat.
A.cz: Vaše restaurace nese název Magdaleny Dobromily Rettigové, nejslavnější české kulinářky, která svou nejznámější knihu, Domácí kuchařku, napsala v době, kdy pobývala v Rychnově nad Kněžnou.
Ano, Magdalena Dobromila Rettigová byla velkou osobností, nejen lokálního významu. Kromě toho, že napsala proslulou kuchařku, tak byla i významnou českou buditelkou a emancipovanou feministkou v tom nejlepším slova smyslu. Naše restaurace se jmenuje Magdaleny Dobromily podle ní a v jídelním lístku máme oddíl s jídly podle jejích receptur.
A.cz: Co nabízíte dnes za její speciality?
Kapra pečeného na šalvěji, konfitované kachní stehno, tradiční svíčkovou na smetaně nebo zvěřinové výpečky. Máme i vlastní cukrářku, která nám připravuje vše od sušenky ke kávě po zákusky. Často také podle Dobromily Rettigové.
A.cz: Jak vaši zákazníci slyší na pokrmy podle Rettigové?
Po éře různých experimentů našeho kulinářství s mnoha zahraničními kuchyněmi se česká gastronomie vrací ke kořenům. My Češi jsme značně konzervativní. Češi milují cestování po České republice, podobně konzervativní jsou i v gastronomii a vracejí se k tradiční kuchyni. Její nositelkou je právě Rettigová. Je to také určitý styl, dneska je retro velmi oblíbené. Ohlas to má i proto, že lidé rádi jezdí za příběhem a Rettigová je příběh.
Kuchařské hvězdy Česka
Velký seriál online deníku Aktuálně.cz o nejlepších kuchařích České republiky.
A.cz: Co říkáte na námitky, že tradiční česká kuchyně je těžká a nezdravá?
Dnes jsou hrozně moderní takzvané bioprodukty. Ale Rettigová měla většinu receptů postavených právě na domácích produktech, na tom, co lidé sami vypěstovali, tedy na bioproduktech. Hospodyňky pak mohly vařit z toho, co ony samy, popřípadě jejich sousedé, měly na poli či ve chlívě.
A.cz: Z jakých surovin vaříte?
Snažíme se, aby naše kuchyně byla založená na domácích produktech z malochovů a z maloprodukce. Je to postaveno na úplně základních produktech.
A.cz: Jaký pokrm podle Rettigové je ve vaší restauraci nejžádanější?
Tak to je zcela nekompromisní a za těch pět let od obnovení Studánky neměnné. Jednoznačně vede tradiční svíčková. Můžete zkoušet jakoukoliv kuchyni, jakékoliv trendy, ale když umíte uvařit dobrou svíčkovou, tak je to jistota.
A.cz: Na jaké další pokrmy sem lidé jezdí?
Lidé sem jezdí na naši vyhlášenou kulajdu podle Rettigové a také na zvěřinu. Náš pan majitel je vášnivý nimrod, takže veškerá zvěřina je rovněž místní. Místní je ostatně i voda. V celém rozvodu hotelu je zdejší pramenitá voda. Navíc džbán zdejší pramenité vody dáváme hostům zdarma, neúčtujeme ji. Setkáte se s ní všude, od vodovodního kohoutku na pokoji, přes vodu na vaření, kávu až po vodu v bazénu.
