Pohlreich se ke mně nehlásí, tvrdí food blogerka roku Koko

Petra Jansová Petra Jansová
22. 5. 2015 10:50
Rozhovor s Veronikou Kokešovou alias Koko o blogování o jídle, její vášni pro vaření, českých šéfkuchařích i obdivu k michelinskému kuchaři Oldřichu Sahajdákovi.
Veronika Kokešová alias Koko
Veronika Kokešová alias Koko | Foto: Smart Press

Rozhovor - Veronika Kokešová alias Koko píše food blog Menu domů od roku 2012. Získala za něj řadu ocenění, ke kterým přidala i dvě prestižní Křišťálové lupy. A teď se Menu domů stalo už podruhé food blogem roku.

Hlas této energické a drobné blondýnky mohou znát i posluchači pražského rádia Expres, kam nastoupila už během studií a pracuje v něm dodnes.

Na rozhovor ve smíchovské restauraci Lavande přiběhla na minutu přesně, v hodinové pauze mezi cvičením a natáčením. Během šedesáti minut se rozpovídala o zákulisí české gastronomie, slavném Zdeňku Pohlreichovi i svojí potenciální televizní budoucnosti.

Koko
Koko | Foto: Smart Press

Aktuálně.cz: S blogem jste údajně začala, protože jste nebyla spokojená s úrovní zdejších restaurací. Je to pravda?

Veronika Kokešová alias Koko: Všechno to vlastně začalo už v době, kdy jsem studovala na Vysoké škole hotelové na Praze 8. Zakončovala jsem ji prací na téma hodnocení pražských restaurací. V rámci toho jsem jich samozřejmě musela několik navštívit. Nedá se ale úplně říci, že jsem byla vyloženě nespokojená s jejich úrovní, spíš jsem měla pocit, že by se to mohlo dělat jinak, lépe. Zkrátka jsem čekala, že za svoje peníze dostanu něco jiného.

A.cz: Toužila jste i po vlastním televizním pořadu.

To je pravda. Mým velkým snem bylo moderovat takové pořady jako například Áčko. Když jsem dospívala, milovala jsem třeba Terezu Pergnerovou. Před třemi roky ale doba nazrála a já si řekla, že přišel ten správný moment něco podniknout. Trefila jsem se navíc do správné doby, blogy totiž ještě moc nejely. Dnes už bych to měla o mnoho těžší. Videoblogerů a youtuberů existují desítky.

A.cz: Na druhou stranu si i v této konkurenci vedete dobře. Vydala jste kuchařku a vaše videa sledují tisíce lidí. Čím si ten úspěch vysvětlujete?

Podle mého je to autenticita mých videí. Lidé se se mnou dokážou spíš ztotožnit než třeba s profesionálním kuchařem. Říkají si, když to dokáže ona, zvládnu to i já. Jsem pro ně zkrátka obyčejný člověk, a ne žádný michelinský kuchař.

A.cz: A vy sama nějaké gastronomické pořady sledujete?

Po pravdě řečeno moc ne. Mám tak trochu pocit, že jsme jimi už docela přehlceni, čímž samozřejmě nechci snižovat jejich kvalitu a úroveň. Od každého se podívám na pár dílů, ale žádný mě moc nezaujal. Za nejpovedenější považuji asi začínající epizody Ano, šéfe! Zdeňka Pohlreicha.

A.cz: Máte dlouholetou zkušenost s moderováním v rádiu, váš videoblog patří mezi úspěšné internetové pořady. Napadá mě, že byste ještě mohla zkusit televizi. Nepřemýšlela jste o tom?

Přemýšlela, počkejte půl roku. Třeba se něco vyvrbí. (smích)

A.cz: Sledují vás spíše muži, nebo ženy?

Nejčastěji jsou to lidé ve věku 25 až 35. A možná se budete divit, že jsou to častěji muži než ženy.

A.cz: Nedivím. Podle mého mnohdy muži vaří raději než ženy.

Možná máte pravdu. Zároveň se na ženu dívají raději než na muže, i když je pro ně méně důvěryhodná, protože chlapi jsou přeci jen lepší kuchaři. Zároveň je důležité být i ženou, která nevadí ženám. Divačky zkrátka nesmí mít pocit, že se mnou musí soupeřit, ale naopak musí mít pocit, že jsem jejich kámoška.

A.cz: A to děláte jak?

Nebojím se ze sebe udělat úplného blbce. Nevystupuju jako nějaká modelka, nemám vše dokonale naaranžované, ale snažím se dělat všechno přirozeně, s nadhledem a s humorem.

A.cz: Jaké recepty patří mezi ty nejoblíbenější?

No paradoxně je to právě naprostá klasika, guláš a svíčková. Jídla, ke kterým má každý co říct, protože už je někdy dělal.

Menu domů
Menu domů | Foto: Menu domů

A.cz: Se svými fanoušky rovněž sdílíte zážitky z návštěv českých restaurací. Jak na vaše gastro recenze reagují šéfkuchaři? Znají vás?

Znají. A záleží, jak kteří.

A.cz: Na vašem blogu jsem četla o návštěvě podniků pana Pohlreicha...

Myslím si, že zrovna on mě moc nemusí. Když se někde potkáme, tak pokud to není nezbytné, moc se ke mně nehlásí.

A.cz: Lepší se úroveň restaurací?

Určitě. Dobrých restaurací přibývá. Rostou doslova jako houby po dešti. Dnes už nemám problém s tím, kam půjdu natáčet.

A.cz: A podle čeho restauraci, kam vyrazíte, vlastně vybíráte?

Dnes už jméno není prvořadé. Držím se určité dramaturgie. Neměli bychom například třikrát za sebou mít bramborovou kaši, moučník nebo řešit maso. Vodítkem je pro mě primárně jídelní lístek.

A.cz: Podle mého se v tomto ohledu pohybujete na tenkém ledě. Stalo se, že jste některého z šéfkuchařů "nadzvedla ze židle"?

To si uvědomuji a souhlasím. Párkrát přišlo pár negativních a nesouhlasných odpovědí. Já si ale za svým názorem stojím a rozhodně se nesnažím někomu ublížit. Pokud je něco špatně, tak to zkrátka zkritizuji, a naopak pokud se něco povede, tak to pochválím, což ostatně dělám ze všeho nejraději. Jako když jsem natáčela u Paula Daye v Maso a kobliha video o skotských vejcích. Díl zhlédlo kolem 400 tisíc lidí, navíc prý i narostlo jejich vyhledávání na internetu o 13 tisíc procent. Podle Paula od té doby prodají dvě stě vajec denně a je fakt, že zrovna on mě vidí rád. Nicméně reklamu svojí práci udělal především on, protože ji odvedl dokonale.

Kuchařské hvězdy Česka
Autor fotografie: Vojtěch Marek

Kuchařské hvězdy Česka

Velký seriál online deníku Aktuálně.cz o nejlepších kuchařích České republiky.

A.cz: Jistě jsou ale i tací, kteří to mají naopak. Je to tak?

Je a já je vlastně chápu. Nejsem pro ně člověk z oboru. Oni se k tomu, co umí, dopracovali přes stovky dveří a já jsem k nim vlastně vlezla oknem.

A.cz: Podobný motiv, a to uvařit menu z restaurace doma o mnoho levněji, se objevil i v pořadu Ládi Hrušky.

To je možné. Vlastně mě už na to upozorňovala i moje maminka. Ale proč ne. Je to dobrý nápad (smích). Kalkulace už ale pro nás nejsou primární. Postupně  jsme ustoupili od jejich uvádění a zvýrazňování v titulcích.  Popravdě, já jsem tenhle styl od začátku neměla moc ráda.

A.cz: Je nějaká restaurace, ve které byste z úcty k jejímu šéfkuchaři nikdy nenatáčela?

Tak určitě ta, ve které teď sedíme. Je to totiž taková moje prodloužená kancelář. Pak ještě kuchyně pana Sahajdáka, protože jeho umu si neskonale vážím.

A.cz: Takže jeho podnik La Degustation je pro vás výsluním české gastronomie?

Určitě.

 

Právě se děje

Další zprávy