Spisovatelka Barbora Šťastná od roku 2019 pracuje jako editorka sbírky vzpomínek pamětníků Paměť národa. Právě příběhy lidí, které se jí takto dostaly do rukou, inspirovaly její nejnovější soubor povídek s názvem Exoti. Jejich hlavním tématem je jinakost v mnoha podobách, ať už jde o menšinovou víru, rasu, sexuální orientaci, zdravotní handicap či jen svérázný přístup k životu.
„Ušetřit chce každý, nehledě na objem vlasů na hlavě,“ píše v knize Asijatka v Česku Do Thu Trang o neonacistech, kteří tajně nakupovali u vietnamských stánků. Autorka nominovaná v kategorii Blog roku na Magnesii Literu ve svých textech nemilosrdně cupuje české předsudky a pokrytectví i vietnamské pověry a konzervatismus.
Nakladatelství Argo přineslo na předvánoční knižní pulty dvojici reportážních knih se zcela rozdílnými tématy. Jedna je z pera britského zpravodaje Lukáše Dolanského a jmenuje se Barvy mého Londýna. Druhá, s názvem Světlem proti temnotě, se zabývá českou pomocí napadené Ukrajině a jejími autory jsou Jan Heřmánek spolu s veteránem zahraniční redakce ČT Davidem Miřejovským.
Letos na podzim vyslalo nakladatelství Argo na knižní pulty tři novinky, které stojí za pozornost. Dvě z nich jsou prvotiny, ta třetí je z pera třiačtyřicetiletého Marka Technika, jehož prozaický debut Varování se už v roce 2023 ocitl v širších nominacích na Magnesii Literu. Jde o knihy K tichu, Error in calculo a Melancholie.
Před pár dny vyšel v nakladatelství Argo knižní rozhovor s názvem Faktor Pafko. Jde o portrét jednoho z našich nejvýznamnějších chirurgů, který je známý především jako osobní lékař prezidenta Václava Havla a průkopník plicních transplantací v Česku.
Jeho nevšední kniha Vyměřování světa (2005) o dvou německých velikánech, Humboldtovi a Gaussovi, se stala literární senzací a její autor, německo-rakouský literát Daniel Kehlmann (50) se díky tomuto úspěchu vydal na dráhu globálního spisovatele. Nyní nakladatelství Argo vydává jeho román Šálivá hra světla (Lichtspiel), zachycující příběh německého filmového režiséra G. W. Pabsta v třetí říši.
V nakladatelství Argo vyjde ve středu 1. října historický román Ve stínu Bafometa od českého učitele, husitského teologa a duchovního Martina Chadimy, který v knize píše o templářském řádu a době Karla IV. Podle nakladatele má Chadima blízko k americkému spisovateli Danu Brownovi, který v současnosti zaznamenává velký úspěch s mysteriózním románem Tajemství všech tajemství.
Spisovatel Dan Brown napsal nový román Tajemství všech tajemství, který se z velké části odehrává v Praze. Podle Petra Onufera z nakladatelství Argo, který literátovi při psaní jeho nové knihy radil, je autor laskavý a vlídný člověk bez hvězdných manýrů, jež by jako globální superstar mohl mít. Některá místa v Praze možná po vydání očekávaného titulu budou přitahovat i víc turistů, řekl Onufer.
Jeden z nejúspěšnějších spisovatelů současnosti Dan Brown představí svůj nový román Tajemství všech tajemství ve Velkém sále Lucerny 18. září večer. Kniha, která hlavního hrdinu profesora Roberta Langdona zavede do Prahy, vyjde 9. září anglicky a také česky v nakladatelství Argo. Přeložili ji Michala Marková a David Petrů.
David a Marta vyrůstají v 80. letech na jednom z pražských sídlišť, chodí do stejné školy a tiše i nahlas touží po západním zboží. Začínají chápat, že není dobré jakkoli vyčnívat, sbírají sběr, hrají céčka, každý listopad kreslí ve škole Auroru a na stěny pokojíčků si lepí plakáty z Bravíčka. Chodí do Pionýra, prožívají první lásky a vědí, že jsou věci, o kterých se mluví jenom doma.
Po francouzském, anglickém a slovenském vydání se kniha historika Michala Kšiňana o dobrodruhovi, spoluzakladateli Československa a někdejším ministrovi vojenství Milanu Rastislavu Štefánikovi dostává také ke zdejším čtenářům. Nejde o životopis v klasickém slova smyslu, ale o soubor studií, které jsou upravenou verzí autorovy francouzské disertační práce.
Turecký spisovatel a držitel Nobelovy ceny za literaturu Orhan Pamuk toto pondělí v Praze představil české vydání svého nového románu Morové noci. Ve zcela zaplněném Centru současného umění DOX s ním diskutoval jeho překladatel Petr Kučera.
Kanadský komiksový scenárista Jeff Lemire vždy vypráví o hlubokých rodinných traumatech a neurózách. Silná osobní témata zpracovává ve všednodenních nezávislých dramatech o chlapcích ze zapadlých farem, kteří sice skvěle hrají hokej, ale také v sobě mají spoustu bolesti a křehkosti.
Jako mladík strávil několik let v armádě, než v 60. letech minulého století objevil náboženství, drogy a popustil uzdu fantazii. Ve věku 92 let tuto neděli zemřel americký spisovatel Tom Robbins, jehož jazykově vynalézavé romány plné neuvěřitelných postav, bláznivých metafor, slovních hříček a neobvyklých představ vycházely také česky.
Americký spisovatel Dan Brown napsal nový román s oblíbeným hrdinou Robertem Langdonem. Odehrává se v Praze, která v něm má zásadní roli. Knihu vydá 9. září newyorská firma Doubleday, tentýž den ji publikuje také nakladatelství Argo v českém překladu Michaly Markové a Davida Petrů pod názvem Tajemství všech tajemství.
Renomovaná kanadská spisovatelka Margaret Atwoodová vydá autobiografii. I po sedmi dekádách ji psaní stále baví. Připadá si ale příliš stará na to, aby se strachovala o vzestup umělé inteligence.
Dva muži se po půlnoci v Praze rozhodnou nejít z večírku domů, ale na Petřín. Míru jejich společenské únavy dokládá, jak se vesele motají. Říkají nesmysly, na náledí klopýtají a zase vstávají. Pak u Karlova mostu jeden vzlétne a začne kroužit kolem soch. Následně skočí druhému na ramena a jako na koni kluše k zasněženému kopci, zatímco podél cesty dává vyrůst stromům a mohutné hoře.
Jako malá dívka chtěla, aby jí máma vyprávěla o dědovi, který bojoval s fašisty. Četla si knihy o druhé světové válce, dívala se na filmy. Sama říkala, že by jednou také chtěla bojovat s fašisty. Dnes je Ruska Jelena Kosťučenková dospělá a s fašisty podle svých slov opravdu bojuje. Ale s těmi ve vlastní zemi.
Vykolejila vlaková cisterna a valí se z ní kouř. Smrtící chemikálie vytváří hustý černý mrak. Zatímco dole pobíhají hasiči v kombinézách s plynovými maskami, nahoře kužely reflektorů z armádních vrtulníků sledují, kam ohromnou temnou masu unáší vítr. Hlas z megafonu vyzývá k evakuaci. Ke koloně aut opouštějících město se přidává i rodina Gladneyových.
Duchovnímu Církve československé husitské Martinu Chadimovi přišlo, že současné historické romány jdou trochu po povrchu. „Buď jsou to čisté fantasy bez reálného podkladu, nebo byly napsané hantýrkou 21. století, kde spolu lidé mluví jako v tramvaji, jen mají historická jména. To mi vadilo,“ vysvětluje, co ho přimělo sepsat historickou prózu Poslední kacíř, kterou právě vydalo nakladatelství Argo.
