Americký spisovatel Dan Brown napsal nový román s oblíbeným hrdinou Robertem Langdonem. Odehrává se v Praze, která v něm má zásadní roli. Knihu vydá 9. září newyorská firma Doubleday, tentýž den ji publikuje také nakladatelství Argo v českém překladu Michaly Markové a Davida Petrů pod názvem Tajemství všech tajemství.
Renomovaná kanadská spisovatelka Margaret Atwoodová vydá autobiografii. I po sedmi dekádách ji psaní stále baví. Připadá si ale příliš stará na to, aby se strachovala o vzestup umělé inteligence.
Dva muži se po půlnoci v Praze rozhodnou nejít z večírku domů, ale na Petřín. Míru jejich společenské únavy dokládá, jak se vesele motají. Říkají nesmysly, na náledí klopýtají a zase vstávají. Pak u Karlova mostu jeden vzlétne a začne kroužit kolem soch. Následně skočí druhému na ramena a jako na koni kluše k zasněženému kopci, zatímco podél cesty dává vyrůst stromům a mohutné hoře.
Jako malá dívka chtěla, aby jí máma vyprávěla o dědovi, který bojoval s fašisty. Četla si knihy o druhé světové válce, dívala se na filmy. Sama říkala, že by jednou také chtěla bojovat s fašisty. Dnes je Ruska Jelena Kosťučenková dospělá a s fašisty podle svých slov opravdu bojuje. Ale s těmi ve vlastní zemi.
Vykolejila vlaková cisterna a valí se z ní kouř. Smrtící chemikálie vytváří hustý černý mrak. Zatímco dole pobíhají hasiči v kombinézách s plynovými maskami, nahoře kužely reflektorů z armádních vrtulníků sledují, kam ohromnou temnou masu unáší vítr. Hlas z megafonu vyzývá k evakuaci. Ke koloně aut opouštějících město se přidává i rodina Gladneyových.
Duchovnímu Církve československé husitské Martinu Chadimovi přišlo, že současné historické romány jdou trochu po povrchu. „Buď jsou to čisté fantasy bez reálného podkladu, nebo byly napsané hantýrkou 21. století, kde spolu lidé mluví jako v tramvaji, jen mají historická jména. To mi vadilo,“ vysvětluje, co ho přimělo sepsat historickou prózu Poslední kacíř, kterou právě vydalo nakladatelství Argo.
Je prvním ze subsaharské Afriky a také jedním z vůbec nejmladších autorů, kteří získali slavnou Prix Goncourt. "Nebýt Milana Kundery, nikdy bych ten román nenapsal," tvrdí francouzsko-senegalský spisovatel Mohamed Mbougar Sarr.
Česko-francouzská spisovatelka Lenka Horňáková-Civade popisuje fiktivní setkání dvou géniů evropské renesance, pobělohorského exulanta z Čech Jana Amose Komenského a nizozemského malíře Rembrandta van Rijna. Její francouzsky napsaný román Amsterodamské vigilie právě česky vydalo Argo. Autorka nyní píše scénář k filmu režiséra Václava Kadrnky, jehož hlavní postavou bude rovněž Komenský.
„Byla hodná jako většina babiček a jmenovala se Marie. Celý život strávila na Ukrajině, přitom věděla, že má otce Čecha z Berouna. Ke konci života se přestěhovala do Čech,“ popisuje Alexej Sevruk postavu, které se stala předlohou jeho románu Evropanka. Ten právě vydalo nakladatelství Argo.
O prosté kráse i krutosti psala americká básnířka Louise Glücková. V 90. letech minulého století získala Pulitzerovu cenu, roku 2014 přidala Národní knižní cenu a šest let nato ještě Nobelovu cenu za literaturu. Tento pátek zemřela ve věku 80 let, oznámil Jonathan Galassi, její redaktor z nakladatelství Farrar, Straus & Giroux.
Letadlo havarovalo u břehu New Orleans. Potápěče sem dopravil vrtulník. Na temném moři jsou čtyři ráno, pár stupňů nad nulou. Ve vzduchu zápach ropy a slaných řas. Pod hladinou muž s řezacím hořákem otevírá zámek, ostatní na palubě člunu foukají do horkého čaje. Až natáhnou ploutve, zapnou neopren a spustí se dolů, překvapivě najdou téměř neporušený vrak. A uvnitř bude jedno tělo chybět.
Abír byla desetiletá Palestinka, kterou zastřelil izraelský voják. Na sobě měla školní uniformu a předtím si koupila bonbony. Čtrnáctiletou Izraelku Smadar zase zabil palestinský sebevražedný atentátník, když s kamarádkami poslouchala walkmana. Otcové obou dívek se navzdory tragédiím spřátelili a jeden druhého oslovují "bratře". Vyprávěli o tom tuto sobotu v pražském Doxu.
Položil základy moderní fantasy. Tuto sobotu 2. září uplyne 50 let od smrti oxfordského profesora anglické literatury Johna Ronalda Reuela Tolkiena. Autor Hobita a knižní trilogie Pán prstenů způsobil, že se z fantasy stal samostatný žánr. Dodnes bývá definován podle toho, nakolik spisovatelé kráčejí v jeho šlépějích a do jaké míry se odklánějí.
Ve svých devětačtyřiceti se Šimon Koudela stal z filmového a televizního režiséra i scenáristy knižním debutantem. Dosud točil dokumenty pro Českou televizi či společnost Febio, vytvářel projekce pro představení Laterny magiky či baletu pražského Národního divadla.
Skupinou bratří Mašínů, romanopiscem Milanem Kunderou i postavičkami z divokých čtvrtí amerického Chicaga už se ve svých dosavadních knihách zabýval spisovatel Jan Novák. Nyní znovu rozšířil záběr, konkrétně na 64 polí. Novinku nazvanou Rozehraný život věnoval česko-americkému šachovému velmistrovi Lubomíru Kaválkovi, který žil v letech 1943 až 2021.
Bezmála po čtvrt století se českého překladu dočkaly Mapy smyslu, obsáhlé první dílo kanadského psychologa Jordana Petersona, dnes označovaného za bojovníka proti chaosu, nejednoznačnosti současného světa i krizi maskulinity. Kniha skýtá podrobnější vhled do těchto myšlenek, stejně jako důvody, proč se mít na pozoru před jeho radami.
Rusové si mysleli, že válka bude krátká. Ale pro nás je svoboda důležitá, říká v rozhovoru pro online deník Aktuálně.cz ukrajinský spisovatel a hudebník Serhij Žadan.
Už více než rok je Vladimir Sorokin exilovým autorem. Když se zřejmě nejznámější současný ruský prozaik prochází po Berlíně, kde dnes žije, zakouší novou situaci. "Začneme se s přáteli bavit rusky a v tu chvíli se dostaví pocit blízký studu. Uvědomění, že mluvím jazykem agresora," říká. "Po druhé světové válce nebo během ní se podobně museli cítit Němci, například emigranti v USA," srovnává.
