knižní cena

Dublinskou literární cenu získal román o migraci

Sedmatřicetiletá Mexičanka žijící v USA Valeria Luiselliová ve čtvrtek získala prestižní Dublinskou literární cenu. Porota ji ocenila za román Lost Children Archive (Archiv ztracených dětí). Příběh mladé rodiny, která jede autem z New Yorku k mexické hranici, se proplétá s příběhy migrantů, kteří míří opačným směrem.

"Luiselliová vytvořila mistrovské, vzrušující a lyrické dílo o cestě a nekompromisní meditaci o vykořenění, vzpomínkách a vypravěčství," shrnují porotci. Vítězku vybrali z šesti finalistů.

Lost Children Archive je první román, který Luiselliová vytvořila v angličtině, předtím manželka spisovatele Álvara Enriquea psala španělsky. S cenou získá 100 tisíc eur, v přepočtu 2,5 milionu korun. Ocenění uděluje od roku 1996 dublinská radnice.

Zdroj: ČTK

Nobelista Handke v Srbsku dostal vysoké státní vyznamenání

Rakouský spisovatel a držitel Nobelovy ceny za literaturu Peter Handke v neděli od srbského prezidenta Aleksandara Vučiče obdržel jedno z nejvyšších státních vyznamenání. Dostal ho za "šíření dobrého obrazu Srbska a trvání na pravdě bez kompromisů", uvedla agentura AFP.

Spisovatel je kvůli podpoře Srbska v 90. letech minulého století v zemi velmi populární. Jinde však jeho názory na dění v bývalé Jugoslávii vzbuzují protesty. "Srbsko tímto vyznamenáním projevuje vděčnost svým přátelům," řekl prezident Vučić.

Handke se země zastává dlouhodobě. Podle spisovatele západní média vykreslovala roli Srbů v bojích při rozpadu Jugoslávie jednostranně. Handke také patřil k takřka nekritickým podporovatelům bývalého srbského prezidenta Slobodana Miloševiče, který mu v roce 1999 udělil srbské občanství. Handke ho pak navštívil ve vězení v Haagu a na jeho pohřbu roku 2006 přednesl smuteční řeč v srbštině.

Zdroj: ČTK/AFP

Německý filozof Habermas odmítl cenu z emirátů

Německý filozof a sociolog Jürgen Habermas odmítl ocenění, které mu coby osobnosti roku udělily Spojené arabské emiráty. Rada, jež Cenu šajcha Zajda vyhlašuje, rozhodnutí jednadevadesátiletého vědce lituje. Habermas podle agentury AP původně přijal. Nové rozhodnutí oznámil s tím, že mu v přijetí brání jeho názor na "současný politický systém v emirátech". Ty jsou coby dědičně řízený stát kritizovaný za potlačování kritiky režimu. S cenou je spojena odměna milionu dírhámů, v přepočtu 5,8 milionu korun.

Habermas se zabývá myšlenkou takzvaného komunikativního rozumu. Demokratické společnosti jsou podle něj tím legitimnější, čím víc se v nich veřejnost podílí na politickém rozhodování. Základními tématy jeho prací, z nichž některé byly přeloženy do arabštiny, je občanská společnost a veřejnost, stát blahobytu a krize jeho legitimity, ústavní demokracie, lidská práva nebo neschopnost národního státu čelit tlakům globalizace.

Zdroj: ČTK/AP

Mezinárodní Bookerova cena má šest finalistů, Tichý mezi nimi není

Mezi šesti finalisty letošní Mezinárodní Bookerovy ceny za nejlepší knihu přeloženou do angličtiny jsou díla autorů z Francie, Ruska, Dánska, Chile a Argentiny. Ve čtvrtek to oznámila porota, která vybírala ze 13 textů v širším výběru. O šanci na vítězství přišli mimo jiné Keňan Ngugi wa Thiong’o nebo Švéd s česko-polskými kořeny Andrzej Tichý nominovaný za knihu Mizérie, jež byla přeložena také do češtiny.

Dvě třetiny finalistů tvoří spisovatelé, kteří jsou pro anglickojazyčné čtenáře nováčky. Většina jich pochází z Evropy. Cenu může získat například ruská spisovatelka Marija Stěpanovová, Dánka Olga Ravnová, Francouzi Éric Vuillard a David Diop, ale také Argentinka Mariana Enríquezová či v Nizozemsku narozený prozaik Benjamín Labatut, který trvale žije v Chile.

Mezinárodní Bookerova cena je udělována za anglické překlady vydané v Británii či v Irsku. Doprovází ji odměna 50 tisíc liber, v přepočtu asi 1,5 milionu korun, která se rovným dílem rozděluje mezi autora a překladatele. 

Zdroj: ČTK
Pokračovat