Panelový dům v pražské Hostivaři je díky rekonstrukci lepším místem pro život. Architekti opravili šedesát let starou fasádu a rozšířili lodžie s výhledem do parku. Společenství vlastníků za úpravy zaplatilo pět milionů korun.
Petřínská rozhledna je jednou z neodmyslitelných dominant Prahy. Její historie sahá do roku 1889, kdy skupina Klubu českých turistů navštívila světovou výstavu v Paříži a nechala se inspirovat Eiffelovou věží. Po návratu výpravy do Prahy tak ihned začala vznikat stavba na temeni kopce Petřína. Objekt byl postaven podle projektu architekta Vratislava Pasovského.
Mladí majitelé bytu v pražském Bubenči chtěli interiér, který odráží jejich životní styl. Původní půdorys o velikosti asi 120 metrů čtverečních s architekty zčásti probourali a vytvořili společenský prostor s jídelnou a kuchyní. Pro interiér je charakteristická světlá barevnost, designový nábytek netradičních tvarů a textil vyrobený na míru.
Několik let jezdili Hoškovi okolo chátrající chalupy v Kryštofově Údolí. Manželé, kteří se z Prahy přestěhovali na Liberecko, tehdy přesvědčovali své přátele, aby ji koupili a vdechli jí nový život. Nikdo na to ale neměl odvahu, památka ze 17. století byla celá k rekonstrukci. Před dvěma lety, kdy byl dům zase k prodeji, už Hoškovi neváhali, koupili ho a proměnili na butikový hotel s restaurací.
Jaroslav a Martina v Krkonoších koupili bývalou podnikovou chatu a proměnili ji v moderní penzion s atmosférou starých časů. Takzvaná Riegerova bouda stojí ve svahu u Rokytnice nad Jizerou a nabízí výhled na okolní hřebeny hor.
Nadcházející český prezident Petr Pavel několikrát zmínil, že by chtěl po nástupu na Pražský hrad spolupracovat s architektem Josefem Pleskotem. Navázal by tak na sto let starou tradici, kterou si se vznikem Československa prosadil Tomáš Garrigue Masaryk. Do úřadu dvorního architekta tehdy obsadil Josipa Plečnika. Na jeho práci později navázala řada dalších, posledním byl Bořek Šípek.
Manželé v Brně zdědili prvorepublikovou vilu po prarodičích. Michala k domu pojila silná vazba na rodinu i vybavení, které si pamatoval ze svého dětství. V domě tak chtěl zachovat co nejvíce z toho původního. Manželka Jana ale k vile žádné pouto neměla. Jejím přáním bylo vyjít manželovi vstříc a zároveň si u něj prosadit svěží design a moderní prvky.
Funguje už od roku 1891 a je dlouhá více než 510 metrů. Pozemní lanová dráha spojuje Újezd s vrchem Petřín. S nápadem na její postavení přišel Klub českých turistů. Chtěl propojit nově budovanou Petřínskou rozhlednu s Letnou a výstavištěm. Rozhledna i lanovka tak vznikly u příležitosti Jubilejní zemské výstavy.
Je to jedna z nejzdařilejších rekonstrukcí loňského roku. Vnitřek vily v anglickém stylu na nóbl adrese v Praze 5 majitelé nechali proměnit v moderní interiér. Sto let stará stavba potřebovala celkovou rekonstrukci, architekti k ní ale přistoupili s pokorou a citem.
Na dostavbu klášterního areálu s veřejnou kaplí, lesoparkem a domem pro hosty v Drastech u Prahy se bosým karmelitkám podařilo přes Vánoce vybrat sta tisíce korun. "Sice nás hodně zasahuje současné zdražování stavebního materiálu a energií, ale díky štědrosti lidí stavební práce stále pokračují," říká sestra Marie z karmelitské komunity, která loni vyhlásila sbírku na serveru Donio.cz.
V Kladně stojí od minulého roku nový kostel a komunitní centrum pro Církev bratrskou. Protestantský sbor, který původně sídlil v řadové zástavbě bez zahrady a možnosti k dalšímu růstu, si nechal vybudovat moderní novostavbu s modlitebnou, učebnami, kancelářemi a malou kavárnou pro veřejnost.
Část bývalé továrny na textil v Ústí nad Orlicí se promění na galerii současného umění. Historické budovy, které za první republiky upravil architekt Pavel Janák, budou nést název Galerie Perlou a stanou se kulturním centrem regionu. V Pardubickém kraji je to druhý projekt, který má takové ambice. V krajském městě radní pracují na proměně Gočárových Automatických mlýnů.
Původně stál na návrší v Moravském Krumlově chátrající řadový dům. Už roky ho nikdo neobýval, a tak se na něm podepsal zub času. Majitelka v něm ale viděla potenciál a společně s architektem ho proměnila na rodinný dům, který při pohledu z ulice klame svým zevnějškem.
Jako aréna ukrytá v lese bude působit nový fotbalový stadion, který má do roku 2026 vyrůst v dánském Aarhusu. Pro třistatisícové město ho navrhlo studio Zaha Hadid Architects. To je kromě ikonických zvlněných staveb autorem pražské Masaryčky a také řady těch nejmodernějších sportovišť světa, včetně stadionu Al Janoub v Kataru. Ve srovnání s ním působí dánský bratr jako menší a střídmější.
Víc než sto let se v Pardubicích nad řekou Chrudimkou tyčí jedna z nejslavnějších staveb Josefa Gočára. Monumentální mlýny, které architekt původně navrhl pro bratry Winternitze, pracovaly bez přestání do roku 2013, kdy v nich firma Goodmills ukončila provoz. Město teď společně s krajem a soukromým majitelem mění areál v pulzující čtvrť, která z Pardubic udělá východočeský Babylon.
Pražská čtvrť Libuš je od loňska hřbitovem 1400 reklamních laviček. Poté co se městu podařilo vypovědět nevýhodnou smlouvu se společností AD-Net, je z ulic odstranila externí firma a na náklady radnice uskladnila na kraji obce. Už déle než rok tu lavičky leží ladem, magistrát by se přitom s majitelem mohl dohodnout na jejich novém využití, prohlašuje francouzský umělec Mathieu Tremblin.
Na kraji obce Malé Kyšice u křivoklátských lesů stojí nový rodinný dům od renomovaných architektů Stempel & Tesař. Autoři ho navrhli ve tvaru čtvrtkruhu v místě staré chaty, která bývala součástí větší chatařské oblasti. Novostavba se otevírá slunečním paprskům podobně jako vějíř, využívá pasivní zdroje tepla a má výhled na sousedící jezírko i vzrostlé stromy.
Katedrála svatého Víta je nejvýznamnějším římskokatolickým kostelem v Česku. Dominanta Pražského hradu vznikla ještě v době Jana Lucemburského ve stylu francouzské chrámové gotiky. Jejím prvním architektem byl Matyáš z Arrasu, na něj navázal Petr Parléř.
Jásavé barvy, nápadité schovky i pavoučí síť. Mateřská škola Větrník v Říčanech, kterou navrhl David Kraus a jeho ateliér Architektura, může u dospělých budit emoce. Působí jako z animovaného seriálu Teletubbies, který si v 90. letech získal miliony předškolních dětí, pohoršoval ale rodiče.
Na každých sedm lidí tu připadá jedna kulturní památka v obecním vlastnictví. To je Těchobuz na Vysočině. Vesnice loni navíc přikoupila od kraje za tři miliony korun zámek s přilehlým parkem. "Jsem přesvědčený o tom, že památky by měly být, pokud možno, ve veřejném vlastnictví," pronáší starosta Těchobuzi Pavel Hájek.
