Před 160 lety se narodil propagátor střídavého proudu Emil Kolben. Ve své době byl jedním z nejvlivnějších podnikatelů na světě, přesto po něm v Praze není ani památka. Změnit to teď chtějí fandové do elektrotechniky, kteří od začátku podzimu oživují jeho vilu na Vinohradech. Otevřeli v ní výstavu a únikovou hru, která přibližuje Kolbenovu cestu k industrializaci města i rivalitu s Křižíkem.
Část bývalého areálu ČKD v pražských Vysočanech se promění v ateliéry a byty. V jedné z památkově chráněných budov chce majitel vybudovat přes dvě stě dvoupatrových bytů. Budova, do níž si Pražané zvykli chodit na bleší trhy, byla dříve součástí slavné Kolbenovy továrny. Od začátku 20. století v ní dělníci vyráběli vysavače nebo zubařské nástroje. Řadu let už je ale prázdná a chátrá.
Při rekonstrukci bytu v Jizerských horách si architektka Markéta Bromová vytyčila jasný cíl. Chtěla vytvořit interiér, kde by moderní styl ladil s atmosférou starých časů. Byt o 80 metrech čtverečních pokryla betonovou stěrkou a na ni postavila tmavý nábytek, který odkazuje na kouzlo horských chat a starých venkovských domů.
Jako odpověď na zvyšující se ceny nájmů i hypoték postaví radnice Prahy 7 městský bytový dům. Jeho podobu porota vybrala v mezinárodní soutěži, do níž se přihlásilo 45 architektonických studií. Cihlový činžák, který reaguje na industriální charakter dolních Holešovic, nabídne šedesát bytů pro ty, kteří neuplatí komerční nájmy. Náklady na bydlení budou pro ně asi o třetinu nižší.
V zalesněné krajině Plzeňska si Kamil Vacek koupil bývalý ranč s výletní restaurací a proměnil ho v místo pro svatby i party přátel. Jeho usedlost s velkou pecí a kuchyní pro 35 lidí si rezervují hlavně ženy pro cvičení jógy i únik od rodin. Ještě před pár lety byl přitom Rabštejn nad Střelou vyhlášeným místem pro muže. Lákala je sem svérázná obsluha i spaní, kde se jim zlíbí.
Vášnivé debaty vzbudila v Praze socha s bájnou postavou Lilith od umělce Davida Černého, která je součástí karlínského domu Fragment. Obří dílo si lidé spojují s odvážností, nevídanou krásou, ale i sexismem a devadesátkovým kýčem. Kurátorka Marie Foltýnová v rozhovoru říká, že se jí socha nelíbí. Vysvětluje, proč by v domě nikdy nebydlela, i jak je možné, že se autor vzdálil od původního návrhu.
Vůně dřeva a krásný výhled na hladinu vody. Víkendové bydlení u Lipna není žádný přepych, má ale vše, co si od něj majitelé slibovali. Jako milovníci všech outdorových sportů chtěli mít v chaloupce útulnou atmosféru a kus šumavské přírody. V zimě se rádi stulí ke krbu nebo se zahřejí v sauně, v létě si užívají snídani na terase a stínohru z okolních stromů.
Byt na pražských Vinohradech sice pochází z 19. století, jeho noblesa se ale časem ztratila pod těžkým nábytkem z dob komunismu. Velké místnosti s vysokými stropy navíc v 70. letech řemeslníci rozdělili do dvou menších bytů, a tak nezbývalo dost místa na velkou kuchyň ani důstojnou koupelnu. Majitelé bytu se rozhodli vrátit bytu kouzlo z minulosti a přizpůsobit ho dnešním nárokům na bydlení.
Po několikaletém sporu s developerem mají obyvatelé pražských Hlubočep konečně klid. Prostor přezdívaný "plácek" u vstupu do Prokopského údolí se proměnil v dětské hřiště s vodními prvky a prolézačkami. Jeho původní majitel, společnost JRD, chtěl v místech vybudovat dva bytové domy a podzemní parkoviště, což u místních vyvolalo odpor. Od roku 2016 tak bojovali o to, aby parcela zůstala volná.
Celkem sedmdesát ikonických i méně známých staveb popisuje nový průvodce pražského spolku Mapamátky. Radí, co neminout v jednotlivých městských čtvrtích, a nabízí tipy na architektonické vycházky. Bedekr do tašky je výsledkem školního projektu studentek a studentů třetího ročníku programu Arts management na Vysoké škole ekonomické v Praze.
Nejvyšší purkrabství je renesanční budova v areálu Pražského hradu, která se nachází při Jiřské ulici. Její dnešní podoba vznikla v průběhu 16. století přestavbou dřívějších románských a gotických domů díky architektům Giovanni Venturovi a Ulrichu Aostalisovi.
Přehlídka Designblok na pražském Smíchově, která se koná od 5. do 9. října, letos představuje i alternativy k drahému bydlení a chatám. Před klášterem svatého Gabriela stojí posedy, tiny housy a také plnohodnotný dům o velikosti 25 metrů čtverečních.
Odborníci ho považují za vrchol normalizačního luxusu a ikonu českého brutalismu. Roční rekonstrukce bývalého hotelu Intercontinental na Starém Městě v Praze ale odkryla nečekané vady na kráse. "Jako by ho stavěli jen na padesát let," říká autor opravy, architekt Marek Tichý.
O tom, že má obec Pětipsy svůj malý zámek, na Chomutovsku věděl málokdo. Areál na okraji obce byl zarostlý a připomínal poválečnou zónu. Ze stavby časem zbyly jen obvodové zdi, a i ty se postupně rozpadaly. V roce 2012 zříceninu koupil spolek nadšenců a postupně jí začal vracet ztracené kouzlo. Jeho snem je tady vybudovat první stálou výstavu Slovanů ve střední Evropě, chybí mu ale peníze.
Světové autory a jejich ikonické stavby letos přibližuje festival Film a architektura, který začal 29. září. V Česku a na Slovensku promítne přes 30 snímků, které sledují práci slavných jmen, jako je Ricardo Boffil nebo Alena Šrámková. Dalším tématem jsou realizace, které ve společnosti budí vášně. Za pozornost stojí brutalistní Myší bunkr v Berlíně nebo obří "vesnice" pro důchodce na Floridě.
Nahlédnout do běžně nepřístupných domů tento víkend umožní Den architektury. S letošním podtitulem "Nebourej, transformuj!" představí festival zdařilé proměny historických staveb a uctí velké architekty, jako byl Josip Plečnik nebo nedávno zesnulá Alena Šrámková.
Většina lidí z Modlešovic už nevěřila, že se památkově chráněný dům na návsi někdy podaří zachránit. Třicet let na něj nikdo ani nesáhl a místní se smířili s tím, že jednoho dne spadne. Když se před čtyřmi lety ve vsi znenadání objevili zájemci o koupi, sousedé je měli za blázny. Rodina se ale nedala odradit, dům koupila a začala ho postupně zachraňovat. Buduje v něm centrum pro milovníky květin.
V jižních Čechách na pozemku u bývalého drážního domku z 19. století nově bydlí lidé, kteří překonávají závislost na drogách. Dřevěnou novostavbu navrhl architekt Jakub Našinec pro neziskovou organizaci Sananim.
Jiří Havran žije od 80. let minulého století v Norsku. Dlouhou dobu připravoval a vydával knihy o severské architektuře, posledních dvacet let fotí drobné stavby, které silničáři staví na alternativních trasách v krajině. Snímky teď vystavuje Galerie Jaroslava Fragnera v Praze. Ukazují, že zastavení pro turisty je na severu nápaditější než český párek v rohlíku.
Hlavní ocenění v soutěži Architekt roku 2022 za mimořádný přínos oboru v posledních pěti letech získali Ladislav Kuba a Tomáš Pilař. Jejich ateliér, který na české scéně působí už od roku 1996, navrhl například čítárnu Jihočeské vědecké knihovny, Paláce Omega v Brně nebo rodinného domu v údolí Dyje.
