Snímek The Bubble sleduje několik obyvatel žijících v největší seniorské komunitě na světě. Rezidenční oblast pro lidi nad 55 let roste v centru Floridy od roku 2010 a dnes je považována za nejrychleji se rozvíjející území ve Státech. Rozprostírá se na asi 140 kilometrech čtverečních a v následujících letech to má být ještě dvakrát tolik.
Pozorováním obyvatel filmaři zjišťují, jak moderní vesnice funguje. Útočiště tu hledají hlavně movití Američané, kteří chtějí důchod strávit aktivně a mezi svými vrstevníky, s nimiž si nebudou připadat "tak staří". Senioři platí měsíční poplatek na chod domácnosti plus tučný příspěvek na správu celého areálu. O nic dalšího se nemusí starat. K dispozici mají přes 50 golfových hřišť, 70 bazénů, víc než 90 rekreačních center, tři tisíce společenských klubů a jedno sportovní hřiště.
Dokument nabízí bizarní pohled na spokojené důchodce, kteří po vesnici jezdí elektrickými golfovými vozíky, cvičí břišní tanec, popíjejí margaritu a s malorážkou střílí do terčů, jako by se připravovali na další světovou válku. Představy o idylické vesnici se ale divákovi rychle rozplynou v konfrontaci s odborníky a lidmi, kteří žijí mimo vesnici. "Ráj na zemi" doprovází obavy z nedostatku pitné vody, záplav, ničení krajiny i uzavřené komunity, která je politicky lehce manipulovatelná. Ve vesnici dnes žije asi 150 tisíc lidí, většina v roce 2020 volila Donalda Trumpa.
Dokument rakouské režisérky Valerie Blankenbylové uvede pražské kino Světozor v pondělí od 20:30. Brněnské Kino Art ho má na programu o den později od 17:45.
Myší bunkr
Osud jedné z největších brutalistních staveb v Německu sleduje snímek nazvaný Battleship Berlin. Budovu s přezdívkou Myší bunkr donedávna využívala společnost Charité jako ústřední zvířecí laboratoř. Před pár lety se ale firma rozhodla z budovy vystěhovat a na jejím pozemku postavit moderní výzkumné centrum. Gigant, který připomíná loď nebo tank, je teď prázdný a názory na to, jak s budovou dále naložit, se, podobně jako před demolicí pražského Transgasu, liší.
Architekti a teoretici umění si stojí za tím, že budova ve světě nemá obdoby a měla by mít status kulturní památky. "Budovou chtěli tehdejší architekti říct: jsme tady a ukazujeme vám futuristický design pro vědce západního světa," vysvětluje historik architektury Felix Torkar.
Vedoucí společnosti Charité si ale nedokáže představit způsob, jakým by šel betonový obr zachránit a udržitelně využít. "Budova by měla uvolnit místo pro moderní a funkční stavbu. Osobně si nemyslím, že architekti přijdou s projektem, který by byl funkční a vyplatil by se ekonomicky," říká v dokumentu jeden z vedoucích společnosti Charité, doktor Axel Radlach Pries.
Myší bunkr v části Lichterfelde/Steglitz navrhl v 70. letech minulého století Gerd Hänska. Výstavba trvala téměř deset let a fasáda z odhaleného betonu připomíná kryt. Dovnitř kolosu proniká jen minimum denního světla. Vzduchotechnika je řešená rourami, které z fasády vyčnívají jako děla. Na to, jaký osud budovu čeká, se bude ptát pražské Centrum architektury a městského plánování v sobotu v 16 hodin. Po projekci následuje diskuse s režisérem Nathanem Eddym.
