Když 11. září 2001 narazila unesená letadla do věží Světového obchodního centra, byl velitel Frank Culbertson jediným občanem Spojených států, který se nenacházel na planetě Zemi. Spolu se dvěma ruskými kosmonauty kroužil na palubě Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) zhruba čtyři sta kilometrů nad zemí. Krátce po úderech teroristů orbitální komplex přeletěl přímo nad východním pobřežím USA.
Rudá planeta vydala další záhadu, se kterou si vědci zatím nevědí rady. Vozítko Curiosity při cestě údolím Valle Grande narazilo na podivné díry v povrchu. Podobné prohlubně už vědci na Marsu znají, tyto jsou však jiné. Jsou nezvykle široké a mělké a na jejich dně chybí materiál či jiná stopa, která by napověděla, jak vznikly. Jejich původ tak zatím zůstává záhadou.
Dřete v posilovně, počítáte každou kalorii a váha jde dolů. Jenže po čase stačí drobný prohřešek a shozené kilogramy jsou zpátky. Mnozí to připisují slabé vůli, nová zjištění biologů však ukazují na docela jiného viníka. V tukové tkáni zůstává skrytá biologická stopa, která se chová, jako by tělo nikdy nezhublo.
Vitamin D, rybí tuk nebo glukosamin užívají miliony lidí po celém světě. Nové studie ale otevírají nepříjemnou otázku: může látka, která mladšímu organismu neškodí nebo mu pomáhá, působit ve stárnoucím mozku jinak? Výsledky zatím neprokazují, že by samotné doplňky vyvolávaly kognitivní úpadek. Naznačují však, že stárnoucí mozek může na některé látky reagovat jinak, než vědci dosud předpokládali.
Možná budete překvapeni, kolik toho máte v hlavě uloženého z dob, kdy se večer čekalo na jeden jediný program. Sanitka, Chalupáři, Nemocnice na kraji města nebo Arabela se do české paměti zapsaly tak hluboko, že někdy stačí zahlédnout jediný obličej, pokoj nebo kus uniformy, a hned víte, o co jde. Teď si můžete ověřit, jestli je to tak a skutečně rozeznáte perly seriálové tvorby bez nápovědy.
Stromy patří mezi nejúčinnější pomocníky měst v době veder. Nová studie ale upozorňuje na méně známou stránku městské zeleně: některé dřeviny uvolňují látky, které mohou za slunečného a teplého počasí přispívat ke vzniku přízemního ozonu. Český odborník přitom upozorňuje, že v našich městech jde zatím spíše o okrajový efekt, který ale nelze úplně přehlížet.
Když začátkem letošního září pohřbívali v Bělehradě válečného zločince Ratka Mladiče, odsouzeného za genocidu a další zločiny, uložili ho do hrobu vedle jeho dcery. Ana Mladičová zemřela uprostřed bosenské války ve 23 letech. Zastřelila se Mladičovou pistolí. Otce přitom podle výpovědí zbožňovala a on zbožňoval ji. Co mladou studentku medicíny k sebevraždě vedlo, zůstává dodnes bez jasné odpovědi.
Čtrnáct let patří vražda britské rodiny a francouzského cyklisty u jezera Annecy k nejzáhadnějším případům Evropy. Pachatel zmizel a vražednou zbraň policie nikdy nenašla. Teď turisté vytáhli z jezera pistoli stejné značky, jakou střelec použil. První naděje na průlom ale rychle vystřídala pochybnost – a starý případ znovu otevírá otázku, kdo tehdy čtyři lidi zastřelil a proč.
Dnes na nádraží v Zaječí vystupují hlavně místní nebo turisté mířící do vyhlášených vinných sklepů, právě tady ale před 98 lety zemřelo 24 lidí kvůli obyčejné chybě z nepozornosti. Nehoda je dodnes mementem tehdejšího překotného rozvoje dopravy, který narážel na své kapacity i lidský faktor.
V Česku si denně vezmou život v průměru čtyři lidé. Jediné tuzemské bezplatné a nonstop Lince první psychické pomoci přesto reálně hrozí zánik. Ačkoliv na ni policie i ministerstva samy odkazují, finance na provoz chybí. Už dnes přitom kvůli nedostatku kapacit zůstává přes devadesát procent zoufalých volání o pomoc bez odpovědi.
Kdo by si myslel, že seznam obětí 11. září je dávno uzavřený, je na omylu. Čtvrt století poté newyorský hasičský sbor zveřejnil zprávu, v níž přišel s krutým vyčíslením mrtvých a vážně nemocných, kteří mají některou „nemoc z WTC“.
Květnový úhyn dvou teriérů u lipenské přehrady nezpůsobil lidský zásah, ale toxické sinice. Vyplývá to ze závěrů pitvy a policejního vyšetřování, na kterém se podíleli i vědci. Kvůli výraznému poklesu hladiny nádrže došlo k odkrytí dna, kde zvířata pozřela biomasu s nebezpečnými jedy.
Přesně před 25 lety, 10. září 2001, propuklo televizní studio britské verze soutěže Chcete být milionářem v nadšení. Major britské armády Charles Ingram právě správně zodpověděl finální patnáctou otázku a moderátor Chris Tarrant mu před kamerami předal šek na milion liber, v tehdejším kurzu asi 55 milionů korun.
Kdyby mu někdo před patnácti lety řekl, že jednou vymění finanční trhy za kávovou farmu v Tanzanii, asi by tomu nevěřil. Ladislav Kolář se stal z finančníka farmářem. Místo obchodů dnes řeší třeba škůdce, rozbité zavlažování nebo cestu, která se po dešti promění v kluziště. Život v tanzanských horách mu ale paradoxně dal to, co mu svět financí nabídnout nedokázal: čas.
Mysleli, že má infarkt. Pražská řidička ale po vypjatém konfliktu zemřela na syndrom zlomeného srdce, který se mu v prvních hodinách dokáže nápadně podobat. Lékaři proto oba stavy někdy rozliší až při invazivním vyšetření. Nový diagnostický systém teď slibuje, že zásadní rozdíl odhalí dřív: z krve a několika dalších údajů.
Krátce po šesté ráno dorazila učitelům pražské střední školy zpráva, která během několika minut změnila začátek školního dne v policejní zásah. Výhrůžka přišla přes Bakaláře a zdálo se, že autorem je jeden z žáků. Policie školu okamžitě vyklidila a vyslala na místo ozbrojené hlídky. Kdo byl ale skutečným pachatelem?
Ráno se podíváte do zrcadla a místo svěžího pohledu vás přivítají tmavé kruhy nebo nevzhledné váčky? Ne vždy za ně může probdělá noc. Kromě únavy hraje roli genetika, věk, stres, pitný režim, ale někdy také zdravotní stav.
