


Po návratu na Zemi čekal astronauty z mise Artemis II úkol, který žádný simulátor plně nenahradí: znovu se naučit chodit. I po relativně krátké misi se totiž lidské tělo brání návratu do gravitace, kterou dřív považovalo za samozřejmost. Video astronautky Christiny Kochové ukazuje, jak křehká je rovnováha mezi vesmírem a Zemí. A také jak dlouho trvá ji znovu najít.

Deset dní mimo Zemi. Pro laiky krátká doba, pro lidské tělo zásadní změna. Posádka mise Artemis II se po historickém obletu Měsíce vrátila domů: jako vůbec první lidé po více než půlstoletí, kteří opustili nízkou oběžnou dráhu. Jenže návrat zdaleka neskončil dosednutím na hladinu ani otevřením poklopu.
Na videu, které sdílela astronautka Christina Kochová, je vidět realita, která se v heroických záběrech kosmických misí obvykle neukazuje. Nejisté kroky, pomalý pohyb, hledání rovnováhy. Obyčejná chůze, která najednou není automatická. Tělo, zvyklé na prostředí bez tíhy, najednou znovu naráží na gravitaci.
Právě mikrogravitace je tím, co během letu promění fungování organismu víc, než si většina lidí uvědomuje. Bez neustálého tahu směrem dolů se krev v těle rozkládá jinak, srdce nemusí pracovat s takovou intenzitou a svaly – především ty v dolní části těla – ztrácejí svůj běžný rytmus. Astronauti sice během mise každý den cvičí, v tomto případě zhruba půl hodiny denně, přesto to k plné náhradě přirozené zátěže nestačí.
Mozek se mezitím přizpůsobí novým podmínkám. V prostředí stavu bez tíže se učí jinak vyhodnocovat signály o pohybu a poloze těla. Když se pak astronaut vrátí na Zemi, nastává opačný proces – jakési „přeprogramování“, které může trvat dny i týdny. Kochová sama popsala, že její tělo i hlava se po návratu stále snaží znovu pochopit, co znamená stát pevně na nohou.
Video, které se rychle rozšířilo na sociálních sítích, tak zachycuje moment, kdy se technologie a lidské limity střetávají v té nejzákladnější rovině: v obyčejné chůzi. Nejde přitom o výjimečný případ. Podobné obtíže zažívá po návratu většina astronautů, i když délka a intenzita se liší podle délky mise.
Artemis II přitom nebyl „jen další let“. Posádka se vydala dál než kdokoliv před nimi za posledních více než padesát let – mimo bezpečí oběžné dráhy, směrem k Měsíci. Právě tahle vzdálenost a návrat z hlubokého vesmíru dávají celé misi jiný rozměr. Technologický i lidský.
Zdroj: NASA, Military.com






Rusko v noci na čtvrtek zaútočilo na ukrajinský říční přístav Izmajil v Oděské oblasti na hranicích s Rumunskem, oznámily tamní úřady. V důsledku úderu namířeného na přístavní infrastrukturu vypukl požár a vznikly škody, uvedl operační štáb okresní státní správy na telegramu. O případných zraněných či obětech se nezmínil.



O víkendu se v Česku oteplí až na 36 stupňů Celsia. Bude převážně jasno, ale v neděli se hlavně v Čechách zřejmě postupně zatáhne a mohou se objevit bouřky. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).



Je letní středa, prázdniny v plném proudu a na ostrůvku v Poděbradech se chystají na další kolo kampaně straníci a kandidáti ODS. V plánu mají asi 60kilometrovou cyklotrasu z Poděbrad do Mladé Boleslavi. V čele „modrého“ pelotonu je předseda ODS Martin Kupka. Cíl pro občanské demokraty je jasný – zvrátit nelichotivé průzkumy a přesvědčit voliče.



Podívejte se na netradiční přenos zatmění Slunce. Brněnští astronomové se za ním vydali na cestu horkovzdušným balonem. Přenos nabídl pohled na zatmění z výšky.



Pondělní zemětřesení v Kolumbii, nejsilnější za téměř padesát let, si dosud vyžádalo nejméně 265 obětí na životech, dalších 496 lidí se pohřešuje. Zranění utrpělo téměř 3500 lidí. Novinářům to ve středu večer tamního času (v noci na čtvrtek SELČ) podle agentur řekl kolumbijský prezident Abelardo de la Espriella. Současně oznámil záměr vyhlásit v zemi stav ekonomické nouze.