Zakladatel české moderní architektury Jan Kotěra nemá na seznamu jen stavby a návrhy interiérů. Jedním z jeho významných děl je i první elektrická tramvaj. Kotěra se totiž věnoval také návrhům kolejových vozidel pro Ringhofferovu továrnu na pražském Smíchově.
Čechův most v Praze je v pořadí jedenáctým mostem přes řeku Vltavu. Spojuje náměstí Curieových na pravém břehu s nábřežím Edvarda Beneše. Unikátní je jeho železná konstrukce - řeku překlenuje třemi oblouky. Je 169 metrů dlouhý, což z něj dělá nejkratší pražský most přes Vltavu. Patří mezi chráněné technické památky.
Dnešní Pařížská ulice v Praze je synonymem luxusu, v minulosti tomu tak ale nebylo. Nacházelo se tu totiž židovské ghetto, které po jeho zrušení v roce 1850 nahradila malá čtvrť Josefov. Když pak v roce 1893 vešly v platnost asanační zákony, celá tato oblast prošla zásadní změnou.
Touha zastavět a zpřístupnit Letenskou pláň trvá už více než 100 let. Zajímavé je, že se to zatím nikdy nepodařilo. Výjimkou bylo jen několik menších staveb či uměleckých instalací.
Kromě světově proslulé Müllerovy vily v pražských Střešovicích navrhl slavný architekt Adolf Loos ve spolupráci s Karlem Lhotou ještě jednu vilu v Praze. Třípatrový dům pro právníka Josefa Winternitze, podle něhož je vila pojmenována, momentálně slouží jako smíchovské centrum kultury.
Desfourský palác, který najdeme v Praze v ulici Na Florenci, sice na první pohled jako žádný palác nevypadá, v útrobách domu se ale nacházejí doslova skvosty architektury. Po mnoha letech chátrání by zde také mohly najít místo expozice Muzea hl. m. Prahy.
Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně bezesporu patří mezi nejkrásnější realizace slovinského architekta Jožeho Plečnika nejen u nás, ale i ve světě. Monumentální moderní stavbu z režných cihel v železobetonovém skeletu postavili na přelomu 20. a 30. let minulého století. Neobvyklý tvar chrámu byl inspirován Noemovou archou a královskou symbolikou.
Většina z nás si Werichovu vilu zajisté spojí s významným českým filmovým a divadelním hercem, dramatikem a filmovým scenáristou. Zajímavostí ale je, že byť dům proslavil především Jan Werich, před ním v něm bydlela řada dalších významných osobností.
Dalo by se říct, že hotel InterContinental je dítko roku 1968. Právě v tomto roce se v Praze rozhodlo, že na prominentním místě na břehu Vltavy bude stát hotel slavného amerického řetězce. Stavba nabízela nejen unikátní výhled na město, ale také pohodlí a mnoho uměleckých děl od předních výtvarníků.
Stavitelé jej nesnášeli, protože byl moc složitý, kritika ho nechápala a veřejnosti byl pro smích. Dnes jezdí odborníci z celého světa obdivovat styl, který se zrodil právě u nás. O čem je řeč? O architektonickém kubismu. Jedna z nejvýznamnějších staveb tohoto stylu je Dům U Černé Matky Boží v Praze, jejímž autorem byl Josef Gočár.
Na začátku 20. let 20. století dostal slovinský architekt Jože Plečnik zajímavý úkol, a to vytvořit noblesní přijímací salon pro státní návštěvy. Sloupový sál nebo také Plečnikova sloupová síň se nachází v západním křídle Pražského hradu a můžeme bez nadsázky říct, že se jedná o jeden z nejskvostnějších prostorů v rámci celého hradu.
Hi-tech skleník, který sám ví, kdy vyvětrat, zalít rostliny nebo zatáhnout žaluzie. Moderní stavba vznikla na popud Olgy Havlové a nahradila starý objekt z 50. let. Uvnitř jsou stále patrné zdi původní oranžerie z dob renesance i např. kašna dvorního Masarykova architekta Jože Plečnika. O návrh moderní budovy se postarala architektka Eva Jiřičná.
Co vás jako první napadne, když se řekne Adolf Loos? Možná si vybavíte interiéry, kde hraje hlavní prim luxusní mramor a hra s prostorem. To je nejvíce patrné u střešovické Müllerovy vily, kde slavný architekt takřka zhmotnil své sny a kde je nejvíce patrná jeho idea o tom, že místnosti mají různou hierarchii v rámci celého domu, a proto mají i odlišné proporce.
Dnes bychom řekli "historická stavba". Ve své době se však jednalo o výstřel techniky. Budova postavená ve stylu neoklasicismu byla plně klimatizovaná, disponovala potrubní poštou, tiskárnou a dodnes jsou zde funkční páternostery. Objekt si nechal zhotovit židovský bankéř Julius Petschek, s příchodem války stihl s rodinou před nacisty utéct, ikonická budova se však stala sídlem gestapa.
Jen málokterý z nás se při návštěvě nemocnice zkoumavě dívá na architekturu a styl, v jakém je zdravotnické zařízení postaveno. A to je škoda. Například areál Nemocnice na Bulovce vás takřka provede historií moderní architektury 20. století. Jako úplně první zde vyrostl rokokový zámeček, který sloužil jako vychovatelna mravně narušené mládeže.
Pražský hrad nesmí chybět na programu žádného návštěvníka, který do našeho hlavního města zamíří. Jsou však místa, kam se oko smrtelníka jen tak nepodívá. Jedním z takových je i Masarykův byt na Pražském hradě, který navrhl slovinský architekt Jože Plečnik. Některá místa jsou až do detailu původní, jiná musela projít rekonstrukcí.
Bývalá utajovaná nemocnice v obci Hředle na Berounsku od začátku vznikala jako záložní zdravotnické zařízení v případě dalšího světového konfliktu. Nakonec ale svému účelu nikdy nesloužila a komunisté ji využívali jen jako sklad nemocničního materiálu.
Rozlehlý pozemek v Černošicích, který kdysi představoval luxus, zeje prázdnotou a nedaří se ho ani na šestý pokus prodat. Současná hodnota vily se odhaduje na necelých 30 milionů korun. Bývalý majitel, podnikatel Radovan Krejčíř, je momentálně vězněn v Jihoafrické republice, kde si odpykává 35 let odnětí svobody za únos, pokus o vraždu a držení drog.
