Když se ocitnete v tropickém dusnu filipínské Manily, odzbrojí vás nejen vlhkost, ale intenzita života. A to především ve čtvrtích mimo byznysové centrum. Všude se něco děje. Auta troubí, lidé se tlačí v uličkách, vůně jídla se ve slumu mísí s pachy potu a špíny - a nad tím vším se v dálce blyští mrakodrapy. Vítejte v nejhustěji osídleném městě na Zemi.
Na samém vrcholu rezidenční věže Prokop v pražském Karlíně vzniká místo, které nemá v této čtvrti obdoby. V rámci ambiciózního projektu Nový Rohan se tu rodí penthouse – výjimečný prostor s dechberoucím výhledem na Vltavu, okolní zeleň i Pražský hrad. A právě tento luxusní byt nese rukopis jedné z nejvýraznějších osobností českého designu – Lucie Koldové.
V září 1957 došlo v přísně utajovaném komplexu Majak k mohutné explozi nádrže s radioaktivním odpadem. Nešlo o havárii reaktoru, ale o chemický výbuch, který zamořil tisíce kilometrů čtverečních. Třetí nejhorší jaderná katastrofa v dějinách přitom zůstala desítky let mimo pozornost světa. Sověti mlčeli. CIA také. Téměř tři dekády bylo ticho. Objevte příběh apokalypsy, která není pouze minulostí.
Na náměstí v Kamenici nad Lipou stojí zdánlivě tuctový měšťanský dům. Šedivá fasáda s průjezdem by nezasvěceného nechala klidným – ale jen do chvíle, než se projde dovnitř. Za původními zdmi se skrývá komplexní rodinná vize: ze staré stáje se stala nová přístavba s moderními byty, zatímco historická část ožila útulnou kavárnou a jógovým studiem. A také silný příběh rodinného úsilí a vize.
Osada Baba nebyla jen ukázkou bílých kvádrů a střízlivého designu, ale také místem, kde se v ryze mužském světě funkcionalismu dokázaly prosadit ženy. Poznejte Hanu Kučerovou-Záveskou, jedinou ženu, která na Babě navrhla stavby, a Emilii Paličkovou, jejíž moderní krajka se stala výtvarným manifestem. Právě jejich příběhy přiblížily historičky umění v rámci Dne architektury.
Poznáte slavné stavby z celého světa podle fotky? Otestujte si své architektonické znalosti v kvízu, který vás provede od japonské kapslové věže přes moderní dánskou spalovnu až po ikonické vily a chrámy. Každá budova má svůj příběh — kolik z nich dokážete rozpoznat?
Zatímco většina šestnáctiletých sní o motorce nebo prvním autě, Timon Bornhalm z německého Iserlohnu už má najeto tisíce kilometrů ve vlastnoručně postaveném obytném voze. I bez řidičského průkazu na auto našel legální způsob, jak být na silnicích naprosto soběstačný. A užívat si dobrodružství.
Tam, kde dnes najdete fotbalové hřiště nebo novostavby, kdysi stály malinké nouzové domky označené zelenými cedulkami. Ačkoliv Hrdlořezské a hloubětínské kolonie už téměř zmizely z mapy, příběhy jejich obyvatel přetrvávají. A právě ty lidem předává třeba sociolog David Platil, autor knihy Zmizelá Praha, se kterým jsme vyrazili na procházku po okolí, kde kdysi našli svůj domov mnozí přistěhovalci.
Dánské studio BIG, tvůrci Vltavské filharmonie, reagovalo na připomínky celkem radikální změnou okolí: přidalo zeleň, vodní prvky a stinná zákoutí. Změny v návrhu byly znovu potvrzeny třeba na Designbloku, který skončil tuto neděli, a tím se debaty kolem vizuály znovu otevřeny.
Demence – pojem, který ještě před pár desítkami let slyšel málokdo, se dnes týká čím dál více českých rodin. Stává se běžnou součástí stáří a v budoucnu bude případů pravděpodobně přibývat. Důvod? Na první pohled možná překvapivě pozitivní.
V samém srdci historické Prahy se skrýval byt s rozmazanými hranicemi mezi minulostí a přítomností. Místo připomínalo labyrint plný nánosů času, a tak bylo jasné, že ho čeká radikální proměna. Díky architektům se z něj stal vzdušný a promyšlený prostor, kde se drzost potkává s jemností – a kvalita s formou neztrácí pevný rámec.
Když se zakousnete do křupavé, voňavé placky - třeba se slaninou, sýry a zakysanou smetanou - rychle pochopíte, že Langošérije není jen o jídle. Je o zážitku a pečlivě promyšleném konceptu, který má ambici změnit vnímání jednoho z nejikoničtějších jídel našich ulic. A to třeba pomocí vyladěné česnekové pasty či sladkých variant tohoto oblíbeného smaženého pokrmu.
Když dědovi Martiny diagnostikovali alzheimera, pečovala o něj babička. Po její smrti ale začal Martinin vlastní boj. Opustila život v Praze, s láskou převzala péči, která ji ale postupně drtila. V paneláku bez výtahu a s neustálým rizikem čelila nejen dědečkově postupné ztrátě paměti, ale i paralyzující byrokracii. Odbornou péči zoufale potřebovali, ale systém je nechal čekat. Dva roky.
Když 4. října 1883 vyjel z pařížského nádraží první Orient Expres, začal se psát příběh legendy. Vlak, který spojil Západ s Balkánem a Istanbulem, nabídl tehdy něco zcela nevídaného - hotel na kolejích, jaký Evropa dosud nepoznala. Měkké postele, stříbrné příbory, jídlo hodné králů. Luxus, který si mohli dovolit jen ti nejbohatší. Nešlo tak jen o symbol pokroku, ale i jízdu ekonomické nerovnosti.
Poznáte slavné Čechy z jedné fotografie? Vyznáte se v tom, kdo je politik, sportovec a kdo válcuje internet? Otestujte si svůj kulturní přehled v rychlém kvízu plném známých českých osobností napříč generacemi i obory. Výsledek vás možná překvapí.
Bydleli byste v chatrči ze dřeva a plechu? Pro tisíce pražských přistěhovalců to kdysi byla realita - někdy těžká, jindy zase překvapivě krásná. Prohlédněte si unikátní fotografie ze života v nouzových koloniích, které jsme jako bonus obarvili moderní technologií. A jejich příběhy objevte díky knize Nouzové kolonie, kterou vydalo nakladatelství Paseka na jaře 2025. Víte, kde kdysi žili potřební?
Myslíte si, že psychopati jsou jen kriminálníci z filmů? Možná vás překvapí, že psychopatické rysy se v určité míře mohou objevit i u psychicky zdravých lidí – třeba právě u vás. Moderátor Spencer Matthews se proto rozhodl podstoupit psychologický experiment a zjistit, zda sám nevykazuje známky psychopatie - a jeho výsledky se diváci dozví v televizi. Ostatní si mohou udělat snadný online test.
Zkušeného irského lovce lochnesské příšery Eoina O'Faodhagaina šokovaly záběry z webkamery umístěné u jezera Loch Ness, na kterých 23. září zachytil záhadné stvoření. Podle jeho odhadu měřilo přibližně pět metrů na délku a 1,5 metru na šířku, tedy "jako tři dospělí muži".
Na úpatí Bílých Karpat, kde lesy pozvolna přecházejí v louky, vyrostlo stavení, které místu přineslo nový život. A rodinná firma Janošík tu otevřela své nové sídlo a showroom. Dům, kterému říkají Spoj, vzešel z rekonstrukce bývalé obilné haly z 50. let – a stal se ukázkou toho, jak lze průmyslovou stavbu přetvořit s respektem k místu i době.
Když se Johana v roce 2020 vrátila z Erasmu, stála před jedním ze zásadních studentských dilemat — kde a za kolik bydlet. Johana nechtěla jen byt, chtěla smysluplné místo k životu. Inspirována zahraničím, hledala v Praze mezigenerační projekt, kde studenti pomáhají seniorům - a za to bydlí levněji. A tak nakonec tři roky žila mezi důchodci, přímo v domech s pečovatelskou péčí.
