Samoživitelka Klára se stará o dospívající Zorku i malého Daníka, co ještě chodí do školky, přičemž každé dítě má s jiným otcem. Už tak komplikovanou situaci a shon umocní zpráva, že Zorčin králík není jediný, kdo čeká další potomky. Desetidílný seriál Děcko, který v pátek večer začíná vysílat Česká televize, zaujme rychlým tempem, postavami i způsobem, jakým zpracovává závažné téma.
Před dvaceti lety vyhrál v soutěži Chcete být milionářem?. O pouhý rok později na Brněnsku a Kladensku zastřelil tři náhodné kolemjdoucí. K činům se přiznal, své motivy ale policii neprozradil. Jasnou odpověď nenabízí ani film Lesní vrah, který o Viktoru Kalivodovi natočil režisér Radim Špaček. V rozhovoru o něm mluví jako o osamělém vlkovi a srovnává ho se střelcem z pražské filozofické fakulty.
Muž kráčí po trati přes železniční most, který není určen pro pěší. Přelézá zábradlí a kamera, jež se mu napřed motala kolem nohou, nyní dlouze z nadhledu zkoumá jeho lavírování nad propastí. Nakonec neskočí. Tvůrci filmového portrétu jednoho z nejzáhadnějších českých sériových vrahů Viktora Kalivody se nepokouší dopátrat motivů, zůstávají pouhými pozorovateli.
Detektivové Malá a Černý jsou zpět. Druhá řada seriálu Stíny v mlze se na obrazovkách České televize měla objevit už v lednu. Po předvánoční tragédii v budově Filozofické fakulty pražské Univerzity Karlovy však byla premiéra odložena, neboť tématem třetí epizody nazvané Snadné cíle je právě masová střelba.
V policejní služebně na pražském Proseku tento týden režisér Radim Špaček dotočil poslední záběry druhé řady krimi seriálu Stíny v mlze. Ta první získala nominaci na Českého lva, tu druhou Česká televize odvysílá příští rok. Hrdinové v podání Petry Špalkové a Jiřího Vyorálka budou opět řešit 12 případů ostravského policejního oddělení vražd, stejně jako své osobní problémy.
Pod vedením producenta Petra Kozy vzniká projekt Devadesátky, který zmapuje historii české kultury, a zejména hudby 90. let minulého století. Jeho součástí má být celovečerní film režiséra Radima Špačka a scenáristy Lukáše Csicselyho, šestidílný televizní dokument Jakuba Skalického i kniha hudebního historika Radka Diestlera.
S režisérem Radimem Špačkem o krimiseriálu, který točí na rodném Ostravsku, o toleranci vůči komunismu i o škodlivosti náboženství.
Vůbec jsem nevěděl, co mě čeká, chtěl jsem to vzdát, popisuje herec Zdeněk Piškula letní adrenalinovou charitativní výzvu, kterou podpořil tamní školu. Teď je k vidění v novém filmu Radima Špačka Zlatý podraz o poválečném úspěchu československých basketbalistů. Ti kluci měli jedinou touhu, hrát basketbal, a ani to jim nacismus a komunismus neumožnily, líčí Piškula. Tehdy byl basketbal naprosto jiná hra a to nás zachránilo, protože není možné naučit se za rok hrát basket tak, aby to vypadalo, že to opravdu umíte, dodává.
Zlatý podraz režiséra Radima Špačka je spíše výpravný basketbalový film než historické drama. Vypráví o úspěchu podceňovaného týmu a natočený je se zručností hollywoodských titulů.
Jaké by bylo setkání otce psychoanalýzy a ateisty Sigmunda Freuda s křesťanským spisovatelem C. S. Lewisem? Úspěšnou divadelní fikci amerického dramatika Marka St. Germaina Poslední sezení u doktora Freuda uvádí pražské Divadlo v Řeznické. Představení diváky pohltí, pobaví a dá jim hodně podnětů. Škoda však, že obě postavy - snad z obav, aby jednomu z nich nestranil - vykreslil režisér Radim Špaček příliš lichotivě.
Režisér Radim Špaček začal na začátku ledna točit film Zlatý podraz, který vypráví o lásce profesionálního hráče basketbalu Franty k polské Židovce Michelle na pozadí politických a společenských změn ve 40. a na počátku 50. let 20. století. Snímek bude mít premiéru 25. října 2018 a je chystaný jako příspěvek ke 100. výročí vzniku Československa.
Seriál České televize Život a doba soudce A. K., jehož druhá série právě běží, by byl skvělé a odvážné procedurální drama, kdyby jeho tvůrci méně podceňovali diváky a nezaplavili děj banálními vnitřními monology.
Estébáci, disidenti i lidé, kteří se snažili žít obyčejný život - dokumentární série České televize Příběhy 20. století užívá bohatou knihovnu Paměti národa k podrobnému popisu toho, jak žili občané Československa za normalizace. Seriál ukazuje, jak působivý je pohled pamětníka do kamery a důraz na emoce, které při výpovědi sám prožívá. Příběhy 20. století bude Česká televize vysílat od 3. září vždy jednou týdně v neděli od 18:15.
Dvojnásobný mladistvý vrah, starší zkušená farářka a vědecká pracovnice psychiatrického zařízení jsou tři protagonisté hry V hodině rysa z pera švédského dramatika Pera Olova Enquista, kterou režíroval Radim Špaček.
Diváky čeká už jen poslední epizoda Světa pod hlavou, seriálu, v němž režiséři Radim Špaček a Marek Najbrt předvedli odvážnou českou verzi kultovního britského seriálu Život na Marsu. Nejzajímavější změnou je posun z "cool" prostředí Velké Británie do nepříjemné normalizace. A právě reflexe normalizace a obecně minulosti je tématem rozhovoru s Radimem Špačkem.
Svět pod hlavou podle kultovní britské předlohy Life on Mars mají na svědomí tvůrci, od nichž jsme se dočkali toho nejlepšího (Pouta, Protektor, Mamon) i toho nejhoršího (Doktor Martin, Já, Mattoni), co u nás v posledních letech ve filmové a televizní tvorbě vzniklo. Po třech epizodách se zdá, že se jednoznačně kloní k pozitivnímu odkazu týmu.
Stream.cz začíná od 1. listopadu v týdenních intervalech vysílat seriál Semestr režiséra Adama Sedláka. Jde o překvapivě povedené dílo, zdaleka nejlepší produkci Streamu.
V Liberci se natáčí česká verze kultovní britské kriminálky Life on Mars přejmenovaná na Svět pod hlavou, v níž se hrdina propadne do začátku sedmdesátých let a vyšetřuje zde dobové zločiny. Režisér Radim Špaček a producent Vratislav Šlajer se přímo na place krátce vyjádřili k dalšímu pokusu České televize přenést do našeho prostředí oblíbený ostrovní formát.
Václav Neužil a Ivan Trojan jsou hlavními postavami připravovaného televizního seriálu Svět pod Hlavou, který podle scénáře Ondřeje Štindla natáčejí Marek Najbrt a Radim Špaček. „Svět pod Hlavou je výletem do roku 1982, na který nás s sebou bere ústřední herecká dvojice Ivana Trojana a Václava Neužila, kterou doplňuje magická Judit Bárdos. Natáčení takového příběhu je pro mě, stejně jako pro hlavního hrdinu, návratem k dětství, do bizarní doby, která tvoří ideální kulisu našemu absurdnímu příběhu,“ říká režisér Marek Najbrt. Minisérie je volně inspirovaná britským seriálem BBC Life on Mars a objeví se v ní přes 150 českých a slovenských herců, 2000 komparsistů a více než 100 dobových aut.
Na seznamu zakázaných filmů, které se nesmí promítat v ruských kinech, se objevil i český film Pouta z roku 2010.
Na jedenatřicátém Famufestu se utká pětice letošních nejlepších filmů z FAMU. Proti sobě se postaví dokumenty, drama i komedie.
