Recenze: Svět pod hlavou je skvěle vymyšlený a natočený. Je ale těžké u něj vydržet vzhůru

Martin Svoboda Martin Svoboda
5. 1. 2017 11:25
Svět pod hlavou podle kultovní britské předlohy Life on Mars mají na svědomí tvůrci, od nichž jsme se dočkali toho nejlepšího (Pouta, Protektor, Mamon) i toho nejhoršího (Doktor Martin, Já, Mattoni), co u nás v posledních letech ve filmové a televizní tvorbě vzniklo. Po třech epizodách se zdá, že se jednoznačně kloní k pozitivnímu odkazu týmu.
Svět pod hlavou.
Svět pod hlavou. | Foto: Česká televize

Česká televize (ČT) nakupuje zahraniční licence zřídka, soustředí se ostatně na historická témata a kriminálky. Přičemž první musí vznikat lokálně ze své podstaty a u druhého by většinou bylo zbytečné utrácet peníze za konkrétní značku, když detektivky jsou si beztak dost podobné a při jejich tvorbě se prostě stačí „nenápadně“ inspirovat.

Producent Vratislav Šlajer už přesto za několika licenčními seriály stojí. Pro ČT připravil Doktora Martina s Miroslavem Donutilem, který byl, bez ohledu na kvality, z hlediska sledovanosti nepopiratelným úspěchem, a zaštítil i Mamon HBO, jenž je sice již přesvícen Pustinou, v době premiéry ale dokázal vzbudit dostatečnou pozornost.

Krom toho produkoval i oba snímky režiséra Radima Špačka Pouta a Místa, z nichž Pouta patří mezi nejchválenější porevoluční filmy. A právě se Špačkem a Markem Najbrtem (internetová Kancelář Blaník, další ceněný snímek Protektor a bohužel i nepovedený Já, Mattoni) nyní připravil podle britského Life on Mars originální kriminálku Svět pod hlavou.

Ponuré a tísnivé

Seriál rozvíjí fantaskní námět, kdy se policista (Václav Neužil ml.) po autonehodě probouzí v roce 1982 a ocitá se v kůži vyšetřovatele SNB, jenž má se svým kolegou (Ivan Trojan) řešit místní zločiny. Zároveň se setkává se svými rodiči a dochází k závěru, že i když je pravděpodobně jen uvězněn ve své hlavě na nemocničním lůžku, nevrátí se do života, dokud si neurovná představu o své minulosti i současnosti.

Největší odlišnost od britského originálu je nasnadě. V něm detektiva v minulosti vítá stylová skladba Life on Mars Davida Bowieho (odtud název seriálu) a objevuje se v prostředí, jež sice má pro Brity své kostlivce ve skříni, ale přesto je považováno za svým způsobem příjemné a imponující. Pracuje s estetikou kriminálek drsné školy a dívá se na ni s nostalgickým i kritickým, nakonec ale pozitivním nadhledem.

Svět pod hlavou se oproti tomu vrací do období nevkusu, šedi a tísně trvající normalizace. Doby, na níž není nic kladného ani příjemného. Podle toho se odvíjí i posun tónu k mnohem větší pochmurnosti. Pokud jsou ve scénáři vtipy, proneseny jsou nakonec většinou s rezignovaným odstupem a cynickým despektem.

V Česku samozřejmě na určité rovině existuje idealizace této doby, protože do ní spadá dětství a mládí velké části populace. Hrdina do ní však přichází jako dospělý a navíc jako příslušník SNB, tuto útěchu růžových brýlí zde proto nenachází a tvůrci ji sem uměle nevkládají.

Špaček s Najbrtem nepodléhají ani rekvizitářskému fetišismu, dalšímu aspektu českých nostalgických melodramat, která zaplňují scénu notoricky známými předměty, aby pak divácká potěcha plynula z objevování stejných cukřenek, příborů a záclon, jaké publikum pamatuje z dětství. Podobné berličky nejsou zapotřebí a vlastně by nedávaly smysl – hrdina se vrací do roku, kdy byl počat, a pokud se děj odehrává v jeho hlavě, nemůže mít o normalizačním prostředí tak dokonale přesné povědomí.

Konec Pitavala

Svět pod hlavou pracuje s estetikou Malého pitavala, předně aby odhalil její falešnost. Mnoho diváků dnes zapomíná (možná záměrně), že jde o seriál, jehož cílem bylo primárně vzbudit v divácích dojem, že ozbrojené složky jsou ve skutečnosti hodní strejdové a každý, kdo od nich dostane na frak, si to zaslouží. Tato rovina je v Pitavalovi o kus nenápadnější než v okázale propagandistickém majoru Zemanovi, zůstává ale primárním důvodem, proč existuje.

Detektiv Ivan Trojan je tedy sice sympaťák ve vztahu ke svým kolegům, nemá ale problém se aktivně účastnit šikany obyvatel, přistupuje na dvojí metr u politicky prominentních osobností a nakonec si i nechá nadiktovat výsledek vyšetřování. Škoda, že scénář nezachází v ambivalenci ještě dál a postupně ho dokonce začíná poněkud nemotivovaně polepšovat. Na to jde asi přistoupit jen vzhledem k snové podstatě příběhu – hrdina si možná Trojana vysnil jako předobraz vlastní morální nápravy.

Vlastně většina věcí, jež by se jevily jako chyba, začnou dávat smysl, když se započítá přiznaná umělost uvěznění ve snu. Pomalé otupělé tempo, hrdinovo podivně rychlé smíření s šílenou premisou, apatické přijmutí své esenbácké role i pasivní přihlížení. Stejně jako jeho občasné nesystémové chování, kdy je drzý vůči politickým činitelům, aniž by z toho pro něj alespoň v prvních třech epizodách plynuly následky.

Trochu nuda

Vše, co zatím padlo, zmiňovalo celkový přístup, koncept, záměry, řemeslo. To vše je na tak dobré úrovni, jak jen jde chtít u konzervativní České televize, jež produkuje primárně pro co nejvyšší sledovanost. Ve všem by šlo jistě zajít dál, ale vzhledem ke kontextu se sluší hlavně vyzdvihnout pozitiva.

V čem už Svět pod hlavou hapruje, jsou nepříliš zajímavé, mnohdy nepřehledné a poněkud vykonstruované konkrétní případy. Velmi pomalé tempo pak testuje hranici divácké výdrže. Jde o kriminálku, v níž takřka není přítomno vzrušení – vše tak důsledně podléhá normalizační umrtvenosti, až se představa deseti hodinových epizod zdá jako tyranství vůči divákovi. Takto vyzývavý přístup se hodí spíš pro jednorázový celovečerní film než přerušované epizodické vyprávění.

Po třech dílech se ale Svět pod hlavou jeví jako kvalitně natočený a především vymyšlený seriál, který rafinovaně aplikuje zahraniční licenci. Bohužel je zajímavější o něm přemýšlet než ho sledovat. Pokud ale tvůrčí tým ve zbylých sedmi dílech neuhne, může si Česká televize po Modrých stínech připsat další smysluplnou kriminálku.

Hodnocení: 60 %

Svět pod hlavou - trailer | Video: Česká televize
 

Právě se děje

před 21 minutami

Právo na první hokejovou ligu získaly Šumperk, Vrchlabí a Kolín

Hokejisté Šumperku, Vrchlabí a Kolína získali právo účasti v první lize. Po předčasném ukončení sezony kvůli pandemii koronaviru rozhodl o postupu nejlepších týmů základní části jednotlivých skupin druhé ligy Východ, Sever a Střed výkonný výbor Českého hokeje.

V případě, že využije možnosti hrát druhou nejvyšší soutěž celé trio i všechny další kluby, rozšíří se první liga z dosavadních 16 na 19 účastníků. Původně měla mít v sezoně 2020/21 první liga 17 týmů. Postup si měl zajistit nejlepší z trojice vítězů jednotlivých skupin druhé ligy z play off. Druhá liga ale byla ukončena po třetích duelech předkola play off.

"Výkonný výbor současně rozhodl, že kluby, které získaly právo účasti postupem z nižší soutěže v předčasně ukončené sezoně, ho nemohou postoupit jinému zájemci. Pokud klub práva účasti ve vyšší soutěži nevyužije, zůstává mu zachováno právo účasti v soutěži, v níž nastupoval v sezoně 2019/20," uvedl tiskový mluvčí svazu Zdeněk Zikmund.

Přihlášky mohou kluby podávat do 22. května. "Po podání přihlášek rozhodne výkonný výbor o herním systému soutěží pro sezonu 2020/21 včetně postupu a sestupu tak, aby byly v nejbližším následujícím ročníku dosaženy počty účastníků stanovené jeho rozhodnutím z 19. prosince 2019. Na základě tohoto rozhodnutí bude v sezoně 2021/22 nastupovat v první lize šestnáct účastníků," doplnil Zikmund.

Od sezony 2022/23 bude mít první liga podle prosincového rozhodnutí výkonného výboru 14 týmů. Přímé postupy a sestupy mezi jednotlivými soutěžemi budou sjednoceny.

Šumperk ovládl základní část skupiny Východ se 103 body ze 40 zápasů a měl náskok 35 bodů před druhou Opavou. Do první ligy se může vrátit poprvé od sezony 2015/16.

Vrchlabí ve skupině Sever nasbíralo také 103 bodů ze 40 duelů a druhý Dvůr Králové nad Labem za ním zaostal o 18 bodů. V druhé nejvyšší soutěži hrálo naposledy v ročníku 2010/11, po kterém ze soutěže odstoupilo. Po dvou sezonách v Královéhradecké krajské lize působilo v druhé lize. V uplynulé sezoně za Vrchlabí hráli například útočníci Jaroslav Bednář, Jan Hlaváč, Petr Sýkora a před návratem do Pardubic i Tomáš Rolinek.

Kolín ve skupině Střed nasbíral 93 bodů z 42 utkání a měl osmibodový náskok před druhým Táborem i třetí Příbramí. V druhé nejvyšší soutěži hrál naposledy v sezoně 1982/83.

Právo účasti ve druhé lize získaly na základě výsledků před ukončením soutěží Frýdek-Místek B, Pelhřimov, Rakovník, Moravská Třebová, Cheb, Jičín, TNP Praha, Klášterec nad Ohří, Velké Meziříčí a Nový Bydžov. Postup do nejvyšší juniorské soutěže si zajistil AZ Havířov 2010.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Bulharsko se přihlásí do "čekárny na euro" koncem dubna

Bulharsko se přihlásí do "čekárny na euro", tedy do mechanismu směnných kurzů ERM-2, koncem dubna. V pátek to uvedl bulharský premiér Bojko Borisov. Podle něj současná koronavirová krize ukazuje, že členské státy eurozóny a ty země, které jsou už do ERM-2 zařazeny, budou mít po odeznění pandemie k dispozici miliardy eur na oživení ekonomiky, zatímco ostatní si budou muset půjčovat za vyšší úrok.

Země původně předpokládala, že k ERM-2, kde musí vydržet dva roky před přijetím eura, a k bankovní unii se připojí letos v červenci. V posledních týdnech se pak zdálo, že globální krize vyvolaná šířením koronaviru Sofii přiměje plán odsunout až na příští rok.

Borisov ale dnes vysvětlil, že se jeho vláda rozhodla po konzultacích se šéfkou Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeovou a s vysoce postavenými úředníky ECB přípravy naopak urychlit. Dodal také, že je přesvědčen, že jak jeho země, tak Chorvatsko do eurozóny přijaty budou.

Zdroj: ČTK
Další zprávy