Galerie Hraničář v Ústí nad Labem představila téma letošního roku. Jmenuje se Gamifikace a věnuje se mu nejprve stejnojmenná výstava, kterou lze vidět do srpna, později budou následovat přednášky a také herní večer.
Nápis kunsthalle přehnutý přes roh Zengerovy transformační stanice na pražském Klárově se kovově leskne, dosvědčuje proměnu místa. Podobně jako diagonální lávka přilepená k průčelí nebo čerstvě natřený přechod pro chodce přes širokou silnici s tramvajovým provozem, jejž tato budova kdysi poháněla.
Malíř Patrik Hábl a básnířka Anna Beata Háblová vymysleli výstavu, na které slova obepínají obrazy. Z pláten vystupují tváře a slova se vznášejí okolo buď jako zvukové nahrávky, nebo vytištěná na obřích průsvitných svitcích. Experimentální přehlídku nazvanou Tolik jiné přítomnosti lze vidět do 24. dubna v pražském Centru současného umění Dox.
Rohová budova na pražském Klárově, kousek od zastávky metra Malostranská, má fasádu výstavního paláce. Od dokončení v roce 1932 přitom sloužila jako trafostanice. Po šestileté přestavbě se z ní teď stala galerie moderního a současného umění. Pod názvem Kunsthalle Praha se pro veřejnost symbolicky otevře 22. února 2022.
S architektkou Annou Švarc a kurátorkou Marií Foltýnovou o socialistických mozaikách za igelitem i diskusích o srpu a kladivu.
Nejdřív na plátno nanáší barvy. V hustých vrstvách. Pak postarší muž v košili s vykasanými rukávy a brýlích zvedne dvoumetrovou stěrku a táhne jí po celé délce obrazu. Barva se někde náhodně strhává, jinde vytváří pravidelné vzory. Později se muž vrátí. Výsledek bude pilovat ještě týdny.
Karolína Netolická, osmadvacetiletá studentka pražské Akademie výtvarných umění, získala Cenu kritiky za mladou malbu. Výsledky 15. ročníku, jehož tematické zadání znělo Moje alter ego, oznámili pořadatelé toto úterý. Zároveň zahájili výstavu děl deseti finalistů, v pražské Galerii kritiků potrvá do 6. března.
Vzbudit zájem o animované filmy i to, jak vznikají, chce nově otevřená výstava v Pražské tržnici. Jmenuje se Světy české animace, potrvá do 3. července a určena je především rodinám s dětmi, školám či lidem, kteří se o žánr zajímají hlouběji.
Šestadvacet obrazů a prací na papíře, které v posledních letech vytvořil umělec Jan Merta, nově vystavuje Galerie Zdeněk Sklenář. K vidění jsou do 19. března v Schönkirchovském paláci v pražské Mikulandské ulici.
Přestože začne až na jaře, už teď výstava Heroin Crystal způsobila Galerii hlavního města Prahy malou aféru. Mezi uměním generace 90. let minulého století v domě U Kamenného zvonu bude chybět instalace Plumbař od Krištofa Kintery. Její majitel Robert Runták nejprve dostal návrh smlouvy o výpůjčce, tu však ředitelka galerie Magdalena Juříková následně stáhla. Vadí jí sběratelova minulost.
Tvorbu čtyřiapadesátiletého libereckého fotografa Jiřího Jiroutka zprostředkovává nová výstava Oblastní galerie v Liberci. Začala minulý pátek a zahrnuje i snímky obou Ještědů, tedy hotelu s vysílačem a obchodního domu zbouraného před téměř 13 lety.
Vyrostla na okraji džungle. Po otci, šamanovi, podědila intuici a nyní žije v Praze. Díla neškolené thajské malířky La Inthonkaew jsou pokladem, který objevil právník a sběratel umění Ondřej Sekanina. Napsal o ní knihu nazvanou Šamanský růženec.
Jihlavská galerie pod širým nebem Nonstrop zpřístupnila uměleckou instalaci Jakuba Minářů nazvanou Nekázanka? Králova ulička?. Potrvá do poloviny dubna a odráží ekologická témata.
Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně od úterý představuje cyklus grafických listů se satirickým podtónem, který v letech 1793 až 1799 vytvořil španělský malíř Francisco Goya. Zahrnuje širokou škálu námětů, kritizuje dobovou společnost a patří k autorovým vrcholným dílům, tvrdí pořadatelé.
Dva z nejvýraznějších českých malířů Vladimír Skrepl a Václav Stratil k sobě mají blízko tvorbou i naturelem. Pozvánka pražské galerie Karpuchina na jejich společnou výstavu se tak jeví jako přirozená událost. Překvapivě však jde o jejich první podobný dialog, který navíc vypadá úplně jinak, než by člověk čekal od umělců proslulých expresivními díly.
Oblastní galerie Liberec loni do sbírek získala 12 děl, za která zaplatila přes 1,1 milionu korun. Část jich nyní vystavuje. Převážně jde o malby či kresby současných českých a slovenských umělkyň.
Dvacet let píše Jan H. Vitvar o výtvarném umění a stejně tak dlouho vysvětluje, proč je dobré věnovat mu pozornost, i když především to současné často vypadá nesrozumitelně. Před koncem minulého roku novinář v nakladatelství Paseka vydal knihu Umění, kterému nikdo nerozumí s podtitulem Historky z podsvětí výtvarné kultury.
Cenu Jindřicha Chalupeckého získá pět mladých umělců. Zabývají se osobní a kolektivní identitou, klimatickou krizí či pandemií. Dříve ocenění pro mladé výtvarníky dostával vždy jedinec, před pár lety však pořadatelé přestali vybírat vítěze.
Na obrazech Jaroslava Róny se dějí bizarní věci vyvedené ve žhavých barvách. Jsou to dějinné ilustrace nebo komentáře, které tak moc nepřehánějí. Soubor jeho nejnovějších maleb a několik soch jsou do 30. ledna rozprostřeny ve třech patrech pražské Galerie Václava Špály.
