Přehlídka je věnována teoretikům umění a kurátorům Ševčíkovým. Jmenuje se Milý Honzo! podle stejnojmenného textu Jany Ševčíkové, který se objevil v katalogu Mertovy výstavy z roku 1998.
"Chci připomenout odkaz Jany a Jiřího Ševčíkových, kteří jsou neodmyslitelně spjati s porevolučním vývojem současného českého umění. Významně pomohli propagovat současné umělce nejen u nás, ale i v zahraničí. Loni a předloni mí přátelé oslavili 80. narozeniny a je potřeba si je připomínat," vysvětluje Merta.
Společným jmenovatelem jeho nové tvorby je volné malířské téma. Výstava ukazuje, jak různorodě k žánru přistupuje.
Některé velkoformátové obrazy jsou místy vytvořené třeba koštětem, étericky pak působí malby kávou. Jiná díla obsahují stopy po přiznaných materiálech, jako jsou dřevěná deska vykukující z monumentální malby, rozbitá součástka ventilátoru, zdravotní náplasti, nebo plátno kopírující stopy po kávě s mlékem. Tu autor rozlil na podlahu ateliéru.
Převážně figurativní polohy zobrazují často banální, každodenní výjevy. Objevují se tu ale také témata mezi životem a smrtí, jako v případě dvojice děl nazvaných Dát život, vzít smrt. Do nich autor zasadil časový spínač ventilátoru s technickým názvem SMR-T.
Devětašedesátiletý Jan Merta na výtvarnou scénu vstoupil v 80. letech minulého století, kdy umění vládla postmoderna. Předtím pracoval v 70. letech jako vrátný, hlídač, provozní technik či uklízeč.
Teprve roku 1981 se Mertovi podařilo dostat na pražskou Akademii výtvarných umění. Absolvoval ji roku 1987.
V 90. letech patřil k okruhu známé pražské galerie MXM. Dnes je jedním z nejvyhledávanějších současných českých malířů, jeho obrazy se draží i za částky přesahující milion korun. Poslední roky vystavoval v brněnské Fait Gallery, před třemi roky právě v pražské Galerii Zdeněk Sklenář či naposledy vloni ve Svitu, kde představil práce na papíře.
