Reportáž: Příjemně zabloudit v Kunsthalle. Pražská galerie otevřela světovou výstavou

Reportáž: Příjemně zabloudit v Kunsthalle. Pražská galerie otevřela světovou výstavou
Pohled do nové Kunsthalle Praha, kterou provozují manželé Petr a Pavlína Pudilovi v rámci své nadace The Pudil Family Foundation.
Na snímku z výstavy Kinetismus: 100 let elektřiny v umění je dílo Zdeňka Pešánka.
Snímek z výstavy Kinetismus: 100 let elektřiny v umění.
Světelný kontinuál se čtyřmi pokřivenými tvary od Julia Le Parca.
Foto: ČTK
Magdalena Čechlovská Magdalena Čechlovská
22. 2. 2022 17:00
Nápis kunsthalle přehnutý přes roh Zengerovy transformační stanice na pražském Klárově se kovově leskne, dosvědčuje proměnu místa. Podobně jako diagonální lávka přilepená k průčelí nebo čerstvě natřený přechod pro chodce přes širokou silnici s tramvajovým provozem, jejž tato budova kdysi poháněla.

Po lávce se návštěvník přímo z chodníku dostane do prvního patra k hlavnímu vchodu nové galerie zaměřené na moderní a současné umění. Soukromá výstavní Kunsthalle Praha, čítající 5687 metrů čtverečních, se veřejnosti otevírá toto úterý.

Jejím krédem je propojovat české umění se světem a první výstava nazvaná Kinetismus zahrnuje práce průkopníků Marcela Duchampa, Man Raye, Mary Ellen Buteové, Zdeňka Pešánka i mnoha současných mezinárodních umělců.

Uvnitř radikálně přestavěné bývalé "trafačky" vzniklo pět pater s různě vysokými stropy pro různé typy výstav a jedno mezipatro. Navigační plánek v zádveří osvětluje složitou strukturu galerijních podlaží, spojených řadou příjemně krátkých schodišť a dvěma výtahovými šachtami.

I přes navigační systém je snadné se v členitém prostoru ztratit. Jak ale v projevu při zahájení řekla ředitelka pražské Kunsthalle Ivana Goossen, je to příjemné bloudění a objevování nových zákoutí cestou za uměním.

Galerie má industriální charakter, i když kousek autentického zařízení trafostanice se po architektonické přeměně dochoval jen jako dekorace bistra. Vyhlazené betonové povrchy, pletivo místo podhledů a jiné kovové prvky nepůsobí odcizeně.

Díky mnoha průhledům a systému světlíků, oken, prosklených stěn a důmyslně umístěných umělých světelných zdrojů je prostor vzdušný, na patřičných místech dokonce útulný. Jako například čítárna s kavárnou, přiléhající k úzké terase s jedinečným výhledem na Pražský hrad a Petřín.

Novou Kunsthalle Praha na Klárově provozuje The Pudil Family Foundation podnikatele Petra Pudila a jeho ženy Pavlíny.
Novou Kunsthalle Praha na Klárově provozuje The Pudil Family Foundation podnikatele Petra Pudila a jeho ženy Pavlíny. | Foto: ČTK

Avantgardní lunapark

Zaujetí prostorem se plynule přelévá v zážitek ze setkání s uměním. Galerie zahajuje provoz reprezentativní přehlídkou Kinetismus, jež oslavuje 100 let elektřiny v umění a na které spolupracovala šéfkurátorka nové instituce Christelle Havranek se dvěma zahraničními odborníky. Jsou jimi teoretik a umělec Peter Weibel, ředitel Centra pro umění a média v německém Karlsruhe, i kurátorka a badatelka Lívia Nolasco-Rózsás.

K vidění je okolo 90 experimentálních prací, zapůjčených od více než šesti desítek sběratelů a významných institucí, jako jsou britská Tate nebo francouzské Centre Pompidou.

Heinz Mack: Virtuální objem I, 1964, plexisklo, hliník, elektroinstalace, 40,5 × 40,5 × 50 cm.
Heinz Mack: Virtuální objem I, 1964, plexisklo, hliník, elektroinstalace, 40,5 × 40,5 × 50 cm. | Foto: Studio Mack

V setmělém prostoru září barevné neony, blikají černobílé projekce a vrčí elektromotorky pohánějící pohyblivá díla. Jako by se návštěvník ocitl v avantgardním lunaparku. Když pohledem spočine na filmu Emak Bakia od Man Raye z roku 1926, může se cítit dokonale přesunutý v čase o století. V dlouhém záběru se dívčí nohy vytáčejí v rychlém rytmu charlestonu. Hudbu si u němého snímku potřeba domyslet.

Pocit známého se ale rychle ztrácí. Man Rayův film nechce nic vyprávět, proměňuje se v experimentální koláž, stejně jako většina dalších děl zobrazuje především umělcovo zaujetí technikou a jejím využitím v umění.

Autoři malují i sochají světlem a pohybem, hypnotické takzvané rotoreliéfy od Marcela Duchampa se otáčejí jako terče na střelnici, pryskyřicové plastiky protkané barevnými neonovými trubicemi od Zdeňka Pešánka z roku 1936 světelně pulzují. Připomínají vetřelce z mnohem mladších sci-fi snímků.

Film Lászlóa Moholy-Nagyho z roku 1930 nazvaný Lichtspiel: Schwarz-Weiß-Grau je pohyblivou abstrakcí, hrou na asociace, která působí chladně, technicistně. Mezi pracemi průkopníků se zprvu nenápadně, o patro výš už zcela dominantně objevují díla současných umělců.

Výstavou prolínají čtyři žánry, vedle kinetického umění a kinematografie kurátoři rozlišují ještě umění kybernetické a počítačové. Právě v těchto "kapitolách" nejčastěji vystupují umělci mladších generací.

Na snímku z výstavy Kinetismus: 100 let elektřiny v umění je dílo Zdeňka Pešánka.
Na snímku z výstavy Kinetismus: 100 let elektřiny v umění je dílo Zdeňka Pešánka. | Foto: ČTK

Kybernetické umění zastupuje například před třemi roky zesnulý českoamerický umělec Woody Vašulka se svou ženou Steinou nebo současná umělkyně Christina Kubisch, jež vystavuje elektromagnetickou zvukovou instalaci Cloud. Skrumáž modrých kabelů zavěšená jako mrak vysílá do všech směrů jemné pracovní zvuky. Připomínají provoz bývalé trafostanice, slyšet je lze přes sluchátka.

Na přehlídce výrazně převažují umělecké experimenty často abstraktního výrazu. Velkou výjimkou je obří tříkanálová videoinstalace jihoafrického umělce Williama Kentridge z roku 2015 nazvaná Poznámky k modelové opeře. Kentridge, rodák z Johannesburgu, pochází z židovské rodiny advokátů. Oba rodiče zastupovali oběti apartheidu a umělec ze svého zázemí vytěžil pozici nezávislého kritika společenských útlaků.

V Praze představuje angažované dílo spojující prvky divadla s dokumentárními záběry. Černošská tanečnice s puškou a červeným šátkem v ruce tančí na špičkách v baletních piškotech na pozadí čínské mapy a za zvuku zdánlivě etnické hudby. Její melodie ovšem vychází z internacionály.

Choreografie s atributy revoluce se prolíná s brutálními dokumentárními snímky obětí totalitních států, atributy jihoafrického apartheidu střídají záznamy skutků pravděpodobně čínského režimu.

Zahajovací výstava Kinetismus: 100 let elektřiny v umění potrvá do 20. června.
Zahajovací výstava Kinetismus: 100 let elektřiny v umění potrvá do 20. června. | Foto: ČTK

Obsáhlou výstavu Kinetismus doplňuje v nejvýše umístěné Galerii 3 menší přehlídka nazvaná Zengerova transformační stanice: Elektřina v architektuře, elektřina ve městě. Vzdává hold českému avantgardnímu umělci a průkopníkovi kinetického umění Zdeňku Pešánkovi. Zároveň představuje dějiny elektrifikace Prahy.

Pešánek přímo pro čelní fasádu Zengerovy trafostanice navrhl čtyři monumentální světelně-kinetické plastiky s názvem Sto let elektřiny. Sochy vyrobené z industriálních materiálů včetně neonu koncipoval jako oslavu elektrického věku a roku 1937 za ně získal mimořádné ocenění na Světové výstavě v Paříži.

Po návratu do Prahy se však výtvory ztratily a na průčelí Zengerovy trafostanice nakonec nebyly nikdy osazeny. Nyní se do Kunsthalle Praha symbolicky vrátily jako projekce na fasádě.

Výstavy

Kinetismus: 100 let elektřiny v umění
Kunsthalle Praha, výstava potrvá do 20. června.

Zengerova transformační stanice: Elektřina v architektuře, elektřina ve městě
Kunsthalle Praha, výstava potrvá do 22. května.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Zrušení ústavního práva na potrat vyvolalo protesty napříč Spojenými státy

V amerických městech se čekají další protesty spojené s pátečním verdiktem nejvyššího soudu, který po téměř 50 letech zrušil ve Spojených státech ústavní právo na potrat. Už během sobotního dopoledne se lidé opět scházeli před budovou soudu ve Washingtonu, přičemž vedle stovek nespokojených přišla podle médií i menší skupina lidí, kteří verdikt umožňující zakazovat interrupce vítají. Nové manifestace přicházejí po pátečních protestech, ale i oslavách v New Yorku, Bostonu, Atlantě nebo Los Angeles.

Nejvyšší soud poměrem pěti hlasů ku čtyřem zneplatnil precedenční verdikt z roku 1973, který vytvořil právo na ukončení těhotenství přibližně do 23. týdne. Páteční stanovisko představuje velmi vzácné rozhodnutí, které zrušením platného precedentu práva Američanů nerozšiřuje, ale omezuje. Verdikt dává možnost americkým zákonodárcům potraty libovolně regulovat a v několika státech s republikánským vedením už jsou nyní tyto procedury zakázané.

Před budovou soudu nedaleko washingtonského Kapitolu po zveřejnění verdiktu slavili členové takzvaného hnutí pro život, pro které šlo o dlouho očekávaný moment, zatímco zastánci práva na potrat vývoj těžce vstřebávali. Protesty proti rozhodnutí nejvyššího soudu se do večera rozšířily do mnoha koutů Spojených států. Průzkumy veřejného mínění v USA dlouhodobě ukazují většinovou podporu práva na interrupce, byť se čísla mohou stát od státu výrazně lišit.

Bezpečnostní složky se v souvislosti s očekávaným výbušným verdiktem připravovaly na násilí a noc na sobotu v tomto směru přinesla několik menších incidentů. V Jacksonu ve státě Mississippi podle televize CNN nad ránem neznámý muž vystupující proti potratům najel autem do dobrovolníka místní kliniky. Web Huffington Post pak informoval o dění v Cedar Rapids ve státě Iowa, kde nějaký muž najel do žen pochodujících za právo na interrupci.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Čeští hokejbalisté porazili ve čtvrtfinále MS Finsko 9:1

Čeští hokejbalisté zvítězili ve čtvrtfinále mistrovství světa v kanadském Lavalu nad obhájci stříbra Finy jednoznačně 9:1 a na čtrnáctém světovém šampionátu postoupili potřinácté mezi nejlepší čtyři celky. Pěti góly zazářil Dalimil Zvonek. Šest bodů za šest asistencí si připsal Martin Kruček.

Češi, kteří ovládli základní skupinu A1 bez porážky, s Finy prohráli před třemi roky na minulém MS v Košicích v semifinále 1:2 v prodloužení. Po následné porážce v duelu o 3. místo s Kanadou (2:3 v prodloužení) skončili teprve podruhé v historii bez medaile. V roce 2005 v Pittsburghu obsadili páté místo.

V Lavalu museli svěřenci trenéra Jiřího Mašíka dohánět ztrátu. Při vyloučení Henrika Kärkkäinena nevyužili přesilovou hru a v čase 9:07 otevřel skóre Sami Pietsalo. Český výběr ve 14. minutě bleskově během 11 sekund otočil stav. Při trestu Juusa Nieminena vyrovnal Jan Müller a vzápětí se zapsal mezi střelce Tomáš Zajíček.

Ve druhé třetině pojistil náskok dvěma góly Zvonek, který skóroval v 18. a 27. minutě. Mezitím se Mašíkův výběr ubránil ve dvou oslabeních při pobytu Ondřeje Pražáka a Radomíra Vaňka na trestné lavici.

Po 59 sekundách závěrečného dějství při vyloučení Mikka Hyvönena zvýšil Tomáš Fejfar. V čase 32:23 dovršil hattrick Zvonek a za čtyři minuty přidal ičtvrtou trefu. Potom se prosadil Lukáš Lhota a ve 43. minutě korunoval své střelecké představení Zvonek.

před 3 hodinami

Českou obec sokolskou povede v dalších třech letech opět Hana Moučková

Českou obec sokolskou povede i v nadcházejících třech letech starostka Hana Moučková. Bude to její páté funkční období. Delegáti o tom rozhodli dnes na 13. sjezdu, který se uskutečnil v Tyršově domě v Praze. Oznámil to mluvčí obce Jiří Reichl.

Moučková vede sokoly již od roku 2011. Je také první ženou, která tento post zastává od založení organizace před 160 lety.

Sokol, který se řadí mezi nejstarší spolky v Česku, vznikl 16. února 1862, kdy Miroslav Tyrš a Jindřich Fügner založili Tělocvičnou jednotu pražskou se znakem sokola v letu. V současnosti má Česká obec sokolská 152 tisíc členů.

Od ostatních sportovních organizací se Sokol odlišuje mimo jiné tím, že se věnuje i kulturně-společenským aktivitám. Pod hlavičkou České obce sokolské tak působí asi dvě stovky divadelních, loutkářských, folklorních a hudebních nebo pěveckých sborů.

Zdroj: ČTK
Další zprávy