Ikonické stavby v řadě metropolí světa se v posledních dnech rozsvítily do modro-žlutých barev. Světová i evropská města tím vyjadřují svůj nesouhlas s ruskou invazí, která sužuje život milionům ukrajinských rodin. Žlutě a modře svítí například Eiffelova věž, Braniborská brána, Bratislavský hrad i mrakodrap Tchaj-pej 101 nebo radnice v jihoamerickém São Paulu.
Ondřej s Kateřinou léta pracovali v bankovním sektoru, našetřili si peníze, a když je práce přestala bavit, odešli z Prahy. V rodném Českém ráji si koupili starou usedlost mezi ovocnými stromy a za pomoci architektů ji proměnili na pěstitelskou palírnu, moštárnu a místo k žití. Pálenku tu vyrábí dvě sezony a pěstují ovoce bez chemických postřiků.
Letní dům v oblasti Velkopolského vojvodství je ukázkou toho, jak lze moderní architekturu skloubit s okolní přírodou. Chalupa, kterou tvoří fasáda z vlnitého plechu a nepravidelná konstrukce, je skrytá v jehličnatém lese a její součástí je terasa velká 127 metrů čtverečních.
Jedna z největších pražských staveb, Veletržní palác, vznikla v meziválečném období. Jedná se o skvost české funkcionalistické architektury. Původním záměrem bylo postavit budovu, kde se budou konat veletrhy, od roku 1976 zde sídlí Národní galerie Praha.
Nový parkovací dům v Dolních Břežanech mohl být obyčejnou dopravní stavbou, středočeská obec ale k návrhu oslovila studio Zdeňka Fránka a ten mu vtiskl nápaditý vzhled. Prestižní architekt se při práci na projektu inspiroval silničními svodidly a rozhodl se z nich vytvořit hlavní fasádu domu.
Na Vysočině se mezi stromy nachází dřevěný domek, který na první pohled působí, jako by se vznášel ve vzduchu. Nad zemí ho téměř neviditelně drží napnutá lana mezi kmeny, a tak chatka nezabírá žádný pozemek. Moderní kempingové místo zvané Ootoolno vymyslel Jiří Brada poté, co mu došly síly v práci, a hledal místo, kde by si mohl na čas oddechnout a splynout s přírodou.
Víkendový nízkonákladový dům, který soutěží o cenu Interiér roku, stojí u krušnohorského lesa. Díky tmavé fasádě splývá s jehličnatými stromy v pozadí a vyjímá se mezi sousedními domy. "Návrh vychází z tamní přírody i koloritu, v němž lze najít všechny odstíny šedé," říká architekt David Zámečník. Vnitřku domu dominují levné materiály, především dřevo a nábytek z IKEA.
Co komunisté skrývali u přehrady Orlík, se obyvatelé středočeského Vystrkova nemohli léta dopídit. Obcí projížděla auta s pražskou značkou a po lesních cestách mizela v přísně střežené oblasti. Rekreační areál a patnáct vil, které pohlaváři využívali od roku 1962, byly odhaleny až po revoluci. Jeho temná minulost tím ale nekončila, začala devadesátá léta a správcem se stal přítel Františka Mrázka.
Přes 120 let stará monumentální škola v pražské Libni s vysokými stropy a velkým schodištěm prošla během pěti let působivou rekonstrukcí. Budovu, ve které po sametové revoluci začalo sídlit První obnovené reálné gymnázium (PORG), trápila zastaralá studovna, omšelý nábytek či tmavé toalety.
Budova Národní technické knihovny získala řadu domácích i zahraničních cen. Postavena byla v roce 2009 v kampusu ČVUT a Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, její historie je ale mnohem delší. Sahá až do roku 1718.
Na vrcholu Ostrava Tower se počítá s veřejně přístupnou vyhlídkou i restaurací, mají tu být komerční a zábavní prostory, kanceláře, hotel, kongresové sály i byty či wellness. Opoziční radní i památkáři 235 metrů vysokou stavbu, která má vzniknout do šesti let, kritizují. Architekti mezitím zveřejnili nové vizualizace a kresby mrakodrapu.
Mladá rodina se rozhodla kompletně zrekonstruovat panelový byt v Praze. Rodiče předškolního syna, kteří se živí jako akademičtí malíři, požádali o pomoc architekty, aby společně vymysleli, co svedou s jejich omezeným rozpočtem. Byt na pražském sídlišti po přestavbě vypadá atypicky díky oškrábané omítce i nahrubo osekanému vstupu do pokoje.
Čtvrt roku trval archivářům přesun naučné literatury ze skladů Jihočeské vědecké knihovny v Českých Budějovicích do nově přistaveného křídla. Prosklený pavilon, který se letos bude ucházet o cenu Interiér roku, nabízí v regálech sto tisíc titulů k volnému výběru, studijní prostory i čtenářské koutky. Stará budova čtenářům prohlížení knih neumožňovala, vybírat šlo jen v online katalogu.
Výstaviště v Českých Budějovicích prochází postupnou proměnou a s ním se Jihočechům rozšiřují možnosti pro pořádání kulturního programu. Od 70. let minulého století je areál u řeky spjatý hlavně s veletrhem Země živitelka, který každoročně navštěvují davy lidí. Teď se díky nově zrekonstruovanému Pavilonu Z rozšířil i o prostory pro výstavy, filharmoniky, koncerty nebo divadla.
Ve vísce Maršov nad Metují na Broumovsku se nachází statek z 19. století, který patří manželům Hanišovým. Před pár lety ho koupili od rodinné příbuzné, zrekonstruovali ho ve stylu selského baroka a vrátili mu atmosféru starých časů. Na statku teď nabízí ubytování pro ty, kteří si chtějí oddechnout od městského života a starostí.
Zámek v Dukovanech na Třebíčsku je znovu na prodej, tentokrát však v podstatně lepším stavu. Současný majitel, který ho před šesti lety koupil od obce, areál kompletně zrekonstruoval a nechal připojit na vytápění biomasou. Do konce loňského roku byl v zámku hotel, restaurace a občasně i prohlídky pro turisty. Dnes je veřejnosti uzavřený a čeká na nového majitele.
V zeleni nad Vranovskou přehradou dříve stávala malá chatka, kterou prarodiče současného majitele využívali hlavně na víkendy. Po úmrtí dědečka zdědil pozemek jeho vnuk a ten z úcty k němu i okolní přírodě nechal chatu přestavět na původním půdorysu. Výsledkem je moderní dřevostavba, která na 65 metrech čtverečních skrývá nečekaně hodně místa pro rodinu i příležitostné hosty.
Revitalizace náplavek, která byla před dvěma lety jednou z nejnákladnějších investic Prahy, je mezi čtyřiceti nejlepšími stavbami Evropy. Studio Brainwork architekta Petra Jandy se s proměnou dostalo do užší nominace v prestižní soutěži, kterou jednou za dva roky vyhlašuje Evropská komise společně se španělskou Nadací Miese van der Rohe.
V centru Prahy ve Vodičkově ulici se nachází tradiční česká cukrárna Myšák. Vznikla na konci 19. století a dodnes patří k nejpopulárnějším cukrářským podnikům v hlavním městě. Pozoruhodná je také historie domu, ve kterém sídlí.
Dům přezdívaný hájenka stojí v klidné ulici v pražské Vinoři na pomezí obce a lesa. Současní majitelé ho koupili na doporučení jednoho z místních, když se v městské části poohlíželi po prázdném domě. Místo jim okamžitě padlo do oka, a při rekonstrukci tak dbali na to, aby si dům zachoval své původní kouzlo. Při pohledu z ulice působí, že se na něm téměř nic nezměnilo, zdání ale klame.
