V Česku se ruší stovky kulturních událostí. Ve čtvrtek v poledne vláda zakázala divadelní, hudební, filmová a další umělecká představení, od pátku bude zakázána přítomnost veřejnosti v galeriích, knihovnách nebo hudebních a společenských klubech. Článek průběžně aktualizujeme.
Slovenská média nedávno slavila: 55 procent lidí v chudinských osadách na východě země už má přístup k tekoucí vodě! Čtyřiapadesátiletý fotograf Jan Mihaliček zbystřil: jak asi vypadá život zbylých obyvatel v ghettech "městského typu" - v útrobách rozpadlých sídlišť blízko Trebišova, Michalovců a Sečovců?
Nejvýraznější česká dokumentární fotografka současnosti pracovala pro zdejší deníky i zahraniční agentury. Poté osm let cestovala. Fotila dětské vojáky v Africe, drogové dealery a prodavače zbraní v Afghánistánu, HIV pozitivní děti ve Vietnamu. V Domě fotografie, který provozuje Galerie hlavního města Prahy, jsou teď k vidění její intimní snímky z ženské věznice ve Světlé nad Sázavou.
"Měla jsem štěstí na lidi, kteří mě respektovali," vzpomíná uznávaná malířka, typografka a výtvarnice Květa Pacovská. Recept na respekt a úspěch v jejím podání zní jednoduše: "Musíte pracovat, pracovat, pracovat a pak zas ještě pracovat."
Pražská výstava skupiny Devětsil evokuje meziválečnou éru. Avantgardisté zpočátku věřili, že umění už brzy nebude potřeba.
Praha musí ve sporu o vlastnictví Slovanské epopeje Alfonse Muchy dokázat, že dílo tzv. vydržela, uvedl Obvodní soud pro Prahu 1. Jednání poté odročil na duben. Malířův příbuzný John Mucha v žalobě tvrdí, že se hlavní město vlastníkem obrazů nikdy nestalo, protože nesplnilo autorovu podmínku vybudovat pro plátna samostatné výstavní prostory.
Na to, že obrazovost moderního světa, mísení uměleckých žánrů a spojení poezie s racionalitou byly typické pro prvorepublikové sdružení Devětsil, poukazuje nová výstava v pražském Domě U Kamenného zvonu. Začala tuto středu, potrvá do 29. března 2020.
Dílo Bedřicha Dlouhého, spoluzakladatele umělecké skupiny Šmidrové a podobně jako Theodora Pištěka představitele takzvané iluzivní malby, představuje nová retrospektivní výstava v pražské Městské knihovně. Připravila ji Galerie hlavního města Prahy, potrvá do 16. února příštího roku a dílo letos sedmaosmdesátiletého výtvarníka mapuje od roku 1956 do současnosti.
„Chodila jsem do Růžové ulice kupovat odpad z oceláren,“ vzpomíná Květa Pacovská na dobu před půlstoletím, kdy tvořila experimentální grafiky. O této kapitole tvorby mezinárodně uznávané ilustrátorky, kterou teprve pražská retrospektiva v roce 2015 docenila i jako malířku a autorku soch či objektů, se dosud téměř nevědělo. Mění to až současná výstava v pražském Colloredo-Mansfeldském paláci.
Plánované zpřístupnění ateliéru sochařky Hany Wichterlové na pražské Malé Straně potrvá tři až čtyři roky. Kromě rekonstrukce je nutné vyřešit, kudy do něj budou chodit návštěvníci, řekla pražská radní Hana Třeštíková z hnutí Praha sobě.
Dlouhá řada převážně kníratých hlav strnule zírá před sebe. Jsou to vyfotografované busty slavných Poláků od sochaře minulého století Alfonse Karného. Autorům snímků, Čechům Lukáši Jasanskému a Martinu Polákovi, však nejde o polskou historii. Jako obvykle u jejich projektů leží myšlenka souboru mimo námět.
Osud opuštěného ateliéru a pod širým nebem stojících soch mezinárodně uznávaného, před čtyřmi lety zemřelého umělce Aleše Veselého leží na srdci mnoha lidem včetně premiéra Andreje Babiše z hnutí ANO.
Hudbu elektrických zásuvek doprovází šumění světel, vrnění síťových rozvodů a pískání bezpečnostních kamer.
Slovanská epopej Alfonse Muchy by mohla být vystavena na zámku v Praze-Zbraslavi. S majiteli zámku o jejím vystavení jednali zástupci Galerie hlavního města, která má dílo na starosti. Dohodu ale zatím neuzavřeli. Na středečním jednání výboru pro kulturu pražského magistrátu to řekli jeho předseda Jan Wolf a ředitelka galerie Magdalena Juříková. Vedení města nedávno projednalo možnost zapůjčit ji znovu na zámek v Moravském Krumlově za předpokladu, že jej město opraví. Výpůjčka zatím dohodnuta není. Za tento záměr si vysloužilo vedení Prahy kritiku od opozice.
Galerie hlavního města Prahy připravila autorskou výstavu malířce, jejímž tématem jsou zvířata a civilizace. Markéta Hlinovská svůj zvěřinec vypustila v Colloredo-Mansfeldském paláci.
První retrospektivní výstavu sochaře Vladimíra Škody, jenž od roku 1968 žije a tvoří ve Francii, připravilo Museum Kampa ve spolupráci se Zámkem Troja. Škoda, jenž pracuje s abstraktními formami, které jsou inspirované především kosmickými tělesy a s nimi souvisejícími teoriemi, zde bude vystavovat souběžně.
Kdo má pocit, že synonymem čínského výtvarného umění je v České republice dílo aktivisty Aj Wej-weje, ten ať se jde podívat do Domu U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí.
Zakázku za 400 tisíc korun na novou vizuální identitu Galerie hlavního města Prahy získalo pražské Anymade Studio. Zvítězilo v konkurenci devadesáti návrhů. Galerie nový styl začne používat od roku 2018. Slibuje si, že tak vizuálně lépe sjednotí činnost všech sedmi budov, které k instituci patří.
Český fotograf Karel Kuklík vede ve své tvorbě poetické dialogy s krajinou i s městským prostředím. Nefotí digitálně, používá rozměrný přístroj, podobně jako kdysi Josef Sudek. Snímky fotografa, jehož dílo je zastoupeno i ve sbírkách Muzea moderního umění v New Yorku, si nyní lze prohlédnout na nové výstavě v pražském Domě fotografie.
Na jaře příštího roku Slovanská epopej Alfonse Muchy odcestuje do Asie. Nejprve se bude vystavovat v japonském Tokiu, poté se přesune do Číny, kde vystřídá tři muzea a bude v nich k vidění až do poloviny roku 2018. Podle kurátora výstavy Tomáše Bergera jsou obrazy ve výborném stavu a podmínky v muzeích ani časté rolování je nepoškodí. Naopak John Mucha, příbuzný slavného malíře, s asijským turné nesouhlasí a tvrdí, že přáním autora bylo, aby epopej zůstala v Praze.
