Třeštíková tento týden podepsala memorandum o převodu ateliéru a okolních pozemků z Prahy 1 na hlavní město. V objektu, který se nachází na zahradě domu pod Petřínem, umělkyně žila 50 let a v roce 1990 tam také zemřela. Na místě vznikne expozice zaměřená na její život a dílo.
"Nemluvíme o měsících, kdy by to mělo být otevřeno, spíše o letech," zdůrazňuje Hana Třeštíková. Expozici v opraveném objektu by měla provozovat Galerie hlavního města, která nemovitost dostane do správy.
Její převod musí nejprve schválit rada a zastupitelstvo Prahy 1, což by se mělo stát v nejbližší době. Poté galerie začne připravovat rekonstrukci zahradního domku, který je ve viditelně špatném stavu.
Galerie se pokusí zachovat ateliér v co nejautentičtějším stavu, potřebuje však investici. Statice stavby s velikým oknem, které tvoří zčásti stěnu a zčásti střechu, teď významně pomáhají dva staré břečťany. "Cílem je zachovat genia loci a pracovat s autenticitou," řekla mluvčí galerie Michaela Vrchotová deníku Právo.
Projekt bude muset také vyřešit otázku přístupu do zahrady, kam se nyní chodí přes činžovní dům. Společenství jeho vlastníků však odmítá, aby tomu tak bylo nadále.
Podle Hany Třeštíkové v úvahu připadá buď přístup přes sousední dům, který vlastní Praha 1, nebo vybudování schodiště ve směru od Petřína. "Myslím, že to je preferovaná a levnější varianta," uvažuje radní.
Praneteř sochařky Marie Wichterlová uvedla, že rodina umělkyně plánuje věnovat galerii původní zařízení ateliéru i některá díla z pozůstalosti. Kromě Wichterlové a její tvorby by expozice měla přiblížit i další osobnosti meziválečné umělecké scény, jako byli sochařčin životní partner a sochař Bedřich Stefan, architekt Otto Rothmayer, sochař Vincenc Makovský, básník Vladimír Holan nebo fotograf Josef Sudek. Jeho ateliér se nachází ve stejné ulici a nyní je z něho výstavní síň.
Zahradní domek s ateliérem Hany Wichterlové se stal předmětem veřejné diskuse poté, co bývalé vedení Prahy 1 pod vedením Oldřicha Lomeckého, tehdejšího člena TOP 09, oznámilo záměr objekt i se zahradním domkem prodat. Po kritice od nápadu ustoupilo. Magistrát nakonec souhlasil, že objekt převezme, což letos v červnu potvrdilo i zastupitelstvo první městské části.
Hana Wichterlová, která žila v letech 1903 až 1990, pocházela z významné prostějovské továrnické rodiny spolumajitelů továrny na zemědělské stroje. To dívce podporované otcem poskytlo materiální zázemí, aby se mohla věnovat tvůrčí činnosti.
Vypracovala se mezi nejvýznamnější osobnosti českého moderního sochařství. Vystudovala na pražské Akademii výtvarných umění u Jana Štursy, který ji umělecky ovlivnil.
Roku 1932 se po boku renomovaných výtvarníků Hanse Arpa, Maxe Ernsta nebo Salvadora Dalího zúčastnila výstavy Poesie 32. Ukázala na ní svou zásadní plastiku Pupen. Později byla Wichterlová spojena s cyklem fotografií Josefa Sudka nazvaným Zahrádka u paní sochařové.
"Její jemnou ženskou, duší podbarvenou abstraktní tvorbu charakterizují ladné, organicky tvarované objemy, inspirované světem roztodivných detailů květů rostlin a stromů," uvádí profil Wichterlové na stránkách Muzea umění Olomouc.
Bratrem Wichterlové byl makromolekulární chemik a vynálezce kontaktních čoček Otto Wichterle. Nyní chátrající malostranský ateliér a přilehlá zahrada v meziválečném období patřily k oblíbeným místům setkávání českých umělců a intelektuálů.