Cinkání zmrzlé trávy. Výstava v Praze líčí, jak umělci ztvárňovali zvuk

Video Petera Cusacka zachycuje cinkání stébel trávy Aralského jezera.
Steina Vasulka: Violin Power, 1969–1978, video
Jaroslav Šťastný (Peter Graham): Orfeova Zahrada, 1976–1998, partitura (77 + 2 listy), tuš, fix, papír
Arne Hošek: Tá – Turá (ze sbírky slovenských lidových písní), 1932, karton, strojní papír, barevný fix
Pavel Mrkus: Sky Backup, 2011, videoinstalace
Foto: Galerie hlavního města Prahy
Magdalena Čechlovská Magdalena Čechlovská
4. 8. 2019 18:10
Hudbu elektrických zásuvek doprovází šumění světel, vrnění síťových rozvodů a pískání bezpečnostních kamer.

Umělec Michal Kindernay po chodbách, sálech, sklepeních nebo v šatnách pražského Domu U Kamenného zvonu posbíral elektromagnetické signály, jež lidské ucho nedokáže zaznamenat.

Zesílil je pomocí malých reproduktorů, "budičů zvuku", a vytvořil tak instalaci nazvanou Zvukové pole. Ta je nyní jednou z více než stovky děl na výstavě nazvané Zvuky, kódy, obrazy - Akustický experiment ve vizuálním umění, která v domě na Staroměstském náměstí potrvá do 13. října.

"Chtěla jsem udělat přehlídku, která by ukázala český příběh ztvárňování zvuku v umění," vysvětluje kurátorka Jitka Hlaváčková z pořádající Galerie hlavního města Prahy. Čeští umělci se podle ní zvukem zabývali už od počátku 20. století. "Je to proud výrazně sílící," míní Hlaváčková.

Zvuk v rukách umělců

Výstava zaplňuje tři podlaží, první práce v chodbě za pokladnou ukazují české začátky zkoumání zvuku. Ty ještě ve svých rukách neměli umělci, ale fyzici, jak dokládají fyzikální pomůcky, rezonátory a analyzátory zvuku nebo návrhy učebnice akustiky pro pražskou Matematicko-fyzikální fakultu z roku 1902. Umělecké zkoumání přišlo na řadu zanedlouho.

Hned za dveřmi prvního sálu jsou dobře známé kupkovské motivy. Visí tu studie k nejdražšímu modernímu obrazu ze sbírky Národní galerie, Amorfě - Dvoubarevné fuze Františka Kupky z let 1911 až 1912. Malíř se zabýval zachycením tónů tvary a barvou také v sousedním kvaši nazvaném Promenáda bílé čáry.

Vladimír Havlík: Přehrátí J. S. Bacha větru.
Vladimír Havlík: Přehrátí J. S. Bacha větru. | Foto: Marta Havlíková

Čistě výtvarné ztvárnění zvuku, kam patří i populární "žánr" grafických partitur - různorodých uměleckých zápisů hudby a zvuků -, je ale jen jednou linií výstavy v Domě U Kamenného zvonu.

Překypuje audiovizuálními instalacemi, utopickými návrhy zvukové architektury, experimenty a také performancemi, jež bývají k vidění na přehlídkách konceptuálního umění.

Například fotografie z roku 1979 dokládá performanci Vladimíra Havlíka, který při ní stál na louce a házel vinylovou desku do vzduchu. Akce se jmenuje Přehrátí J. S. Bacha větru.

Ječící dirigenti

Silně jsou na výstavě zastoupeni umělci hnutí Fluxus. Nechybí tu série prací Milana Knížáka, jeho destruované desky a provokativní partitury. Například ta z roku 1964 vytvořená pro kapelu Aktual zachycuje "skladbu pro bicí a mnoho ječících dirigentů".

Jinde je představen slovenský hudebník a skladatel Ladislav Kupkovič, který v roce 1970 emigroval do Německa. Vedle několika grafických partitur výstava nabízí dokumentaci jeho bonnské performance z roku 1971.

Milan Knížák: Actual Music (partitury), kolem 1965, kombinovaná technika, papír
Milan Knížák: Actual Music (partitury), kolem 1965, kombinovaná technika, papír | Foto: Galerie hlavního města Prahy

Kupkovič tehdy přesvědčil několik orchestrů, aby v ulicích města hrály proti sobě. "Uspořádal zvukovou bitvu," říká kurátorka o performanci nazvané Zvuková invaze na Bonn.

Další Slovák, umělec a muzikolog Milan Adamčiak, se mimo jiné přátelil s americkým experimentálním hudebníkem Johnem Cagem. Adamčiak mu v 90. letech minulého století uspořádal velkou výstavu v bratislavské Národní galerii a Cage jej na oplátku pozval na workshop do italské Perugie v roce 1992. Pražská přehlídka představuje partitury, které tam vznikly.

Akustická ekologie

Výstava Zvuky, kódy, obrazy nabízí i mnoho kinetických a interaktivních objektů. Tomáš Hrůza vystavuje Stůl, zvláštní zvukový objekt, který připomíná koutek na zabavení dětí.

Když si ale divák sedne k připravenému stolu a začne kreslit, okolo jeho hlavy se rozezní rozmanité zvuky probuzené pohybem tužky po papíře.

Zvuky, kódy, obrazy

Akustický experiment ve vizuálním umění
Kurátorka: Jitka Hlaváčková
Dům U Kamenného zvonu, Praha, výstava potrvá do 13. října.

Nejzazší kout ve druhém patře galerie patří akustické ekologii. "To je hnutí, které vychází z teorií hudebního skladatele Raymonda Murrayho Schafera. Zprostředkovává akustickou zkušenost určitého místa a uvažuje o tom, co zvuková stopa o tom prostředí vypovídá," vysvětluje kurátorka Hlaváčková a poukazuje na video britského hudebníka a experimentátora Petera Cusacka, který je jedním z mála zahraničních hostů výstavy.

Jeho snímek Aral Sea Thoughts zachycuje travnaté stepi na pobřeží Aralského jezera, na kterém ještě před několika lety byla vodní hladina. "S jejím razantním ústupem se změnilo klima. Když přijde mráz, namrzají stébla trávy, která vlivem silného větru jemně cinkají. On ten krásný zvuk nahrál," dodává kurátorka Jitka Hlaváčková.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Škodu za tři miliony korun způsobil noční požár penzionu ve Slaném

Škodu odhadovanou na tři miliony korun způsobil v neděli večer požár penzionu ve Slaném na Kladensku. Před příjezdem hasičů bylo z objektu evakuováno šest lidí, nikdo se nezranil. Příčina ohně se vyšetřuje. Na webu o tom informovala mluvčí středočeských hasičů Dagmar Zemanová.

O požáru čtyřpodlažní budovy v Palackého ulici dostali hasiči zprávu kolem 21:15, na místo přijeli zhruba za tři minuty. Zasahovali se šesti cisternami a výškovou technikou. "Velitel zásahu po rychlém průzkumu upřesnil, že jde o plamenné hoření pokojů v horním patře penzionu," uvedla mluvčí. Hasiči prošli objekt v dýchací technice, nikoho ale uvnitř nenašli.

Požár hasiči lokalizovali kolem 22:00. Po uhašení ohně silně zakouřenou budovu odvětrali přetlakovou ventilací. Pro evakuované z penzionu jeho majitelé zajistili místa ve svém druhém ubytovacím zařízení v Praze.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Mezi cenami mexické loterie budou dvě rezidence známých narkobaronů

Mezi hlavními cenami mexické národní loterie budou letos i dvě rezidence zabavené známým narkobaronům Joaquínovi Guzmánovi a Amadovi Carrillovi. Oznámil to mexický prezident Andrés Manuel López Obrador. Slosování se uskuteční na státní svátek 15. září, informovala agentura EuropaPress.

Vyhrát bude možné vilu mrtvého narkobarona Amada Carrilla v mexickém hlavním městě. Nemovitost má zastavěnou plochu 3000 metrů čtverečních, krytý bazén a saunu a její hodnota je odhadována na několik milionů dolarů. Vila narkobarona Guzmána, který má přezdívku El Chapo (Prcek) a odpykává si trest vězení v USA, se nachází v hlavním městě státu Sinaloa Culiacán. Vila se proslavila tím, že z ní v roce 2014 Guzmán uprchl při policejní razii za použití podzemního tunelu. Odhadovaná hodnota nemovitosti je ale podstatně nižší - 200 tisíc dolarů.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

iRozhlas: dotace na linku na toastový chleba pro Penam byla v pořádku, píše rezort průmyslu do Bruselu

"Podle nejnovější expertizy, kterou si resort zadal po auditu ke střetu zájmů Andreje Babiše (ANO) … projekt byl inovativní," píše server iRozhlas. Spor vede Česko s unijními institucemi ohledně příspěvku na stavbu nové výrobní linky na toastový chléb. Na ten získala firma Penam z koncernu Agrofert 100 milionů korun. Česko už firmě dotaci vyplatilo, naopak Evropská komise opakovaně říká, že do Prahy sumu nepošle. "Evropská komise posudek viděla, ale trvá na tom, že peníze nezaplatí. Podle ní o inovaci nešlo," dodává iRozhlas. 

Podle závěrečné zprávy auditu, kterou Evropská komise zveřejnila koncem dubna, Babiš ovládá svěřenské fondy, do kterých v roce 2017 vložil kvůli zákonu o střetu zájmů akcie svých firem. Premiér tak je podle auditu ve střetu zájmů a Agrofert nemá nárok na žádné dotace ze strukturálních fondů EU od 9. února 2017, kdy začala být účinná novela českého zákona o střetu zájmů.

Mluvčí Evropské komise Balázs Ujvari už dříve řekl, že Česko nemusí na základě auditu vracet unii žádné peníze. České úřady totiž nepožádaly o proplacení evropských dotací, které byly předmětem auditu. Dotace na některé z dotčených projektů už ale stát takzvaně předfinancoval ze státního rozpočtu. Jedná se kromě 100 milionů korun na stavbu linky firmy Penam také o 50 milionů pro firmu Lovochemie na vylepšení výroby hnojiv a dvě dotace dohromady za zhruba pět milionů na výměny sušáren zrnin pro firmu Cerea. Informaci zveřejnil v dubnu server iRozhlas.

Zdroj: Domácí , ČTK
Další zprávy