Poezie s filozofií se sešly v centru Prahy. Vystavují tu dva čínští malíři, které zbrzdil režim

Čang Siao-kang a Wang Kuang-I v Praze před dvanáct let starým obrazem pojmenovaným Velká kritika - muzeum umění. Autorem je Wang Kuang-I.
Wang Kuang-I: Nebezpečný jazyk, 2015
Wang Kuang-I: Rituál č. 4, 2015
Wang Kuang-I: Každodenní život č. 3, 2014
Čang Siao-kang: Znovuzrození č. 2: Rituál znovuzrození, 2016
Foto: ČTK
Hana Slívová Hana Slívová
21. 2. 2018 7:30
Kdo má pocit, že synonymem čínského výtvarného umění je v České republice dílo aktivisty Aj Wej-weje, ten ať se jde podívat do Domu U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí. Galerie hlavního města Prahy v něm spolu s čínským kurátorem a historikem umění Lü Pengem uspořádala výstavu The Reunion of Poetry and Philosophy (Shledání poetiky a filozofie), na níž představuje práci dvou současných čínských umělců Čang Siao-kanga a Wang Kuang-Ia. Výstava je otevřená do 13. května.

Dnes šedesátileté autory vybral kurátor Lü Peng proto, že jejich život a tvorba jsou úzce spjaté s kulturním vývojem v Číně po roce 1978. Komunistická strana tam tehdy začala zavádět na úkor svobody a lidských práv velké ekonomické reformy a zahájila přechod na takzvané socialistické tržní hospodářství.

Čang Siao-kang i Wang Kuang-I museli v 80. letech kvůli svému původu odejít na rolnickou "převýchovu" mimo město. Na nastalou situaci pak každý reagoval po svém. 

Čang Siao-kang se ponořil do myšlenek a v malování našel klid. Wang Kuang-I naopak vsadil na společenský aktivismus. Známý je dnes jeho cyklus maleb Velká kritika, ve kterém pracuje s propagandistickými motivy revoluce a jmény slavných západních značek. Pro tento styl se vžil název politický pop. Pro další jeho obrazy je zase typická "stékající", zastřená barva jakožto symbol nejistoty a zoufalství. 

"Raná tvorba obou umělců názorně prezentuje vznik a vývoj dvou různých směrů, které se v Číně formovaly v 80. letech 20. století: proud života a racionální malba. Později se z nich vyvinula expresionistická malba a konceptuální umění," píše Lü Peng v katalogu k výstavě.

Zatímco o Čang Siao-kangovi mluví jako o poetickém autorovi, který expresionistické podněty proplétal se snovou poezií - ostatně i jeho zásadní cyklus obrazů Velká rodina je plný odloučení, odcizení a paradoxu -, Wang Kuang-I vzdává hold racionalitě, vychází z politické reality a věří, že pravda není emocionální. 

"Pokud bych měl malíře charakterizovat příměrem z českého prostředí, pak Wang Kuang-I má blíže k Václavu Havlovi, zatímco Čang Siao-kang k hrabalovské emoci. Bohumil Hrabal se díky umění dostal k politice," dodává kurátor.

Z lásky k Praze, a také ke spisovateli Franzi Kafkovi, se na tiskové konferenci vyznali i samotní autoři.

"Když jsem si byl před dvěma lety prohlédnout prostory, ve kterých teď vystavujeme, šel jsem se projít po Karlově mostě. Koupil jsem si tam loutku, a když jsem se na ni později díval, připomněla mi Prahu," vysvětluje Wang Kuang-I, jak se stalo, že na výstavě visí dvě práce inspirované hlavním městem.

Ačkoliv rukopisy čínských umělců ovlivňuje jiná poetika, čitelné jsou - pokud se tedy návštěvník necítí limitovaný čínskými reáliemi - oba. Drobné kresby Čang Siao-kanga, jimž je U Kamenného zvonu věnovaný "kabinet", působí místy jako ilustrace z titulní strany časopisu New Yorker, jindy zase připomínají melancholické a osobní skici každodenního života. Jak ovšem autor připomíná, spíš než s jasným záměrem většinou pracuje s intuicí.

"Chtěl jsem zobrazit knihy, ale pak jsem si řekl, že by to byla nuda. Toužil jsem do obrazu domalovat něco, co nedává smysl, když tu mé oči spočinuly na pohledu z New Yorku, na kterém bylo maso," vysvětluje, proč vanu na výrazném obrazu Světový řád z půli zaplnily knihy a z půli právě flákoty masa.

 

Právě se děje

před 6 minutami

Moderní pětiboj by mohl na OH v Paříži trvat jen 90 minut

Na olympijských hrách v Paříži v roce 2024 by mohla soutěž v moderním pětiboji trvat pouhých 90 minut. Výkonná rada mezinárodní unie UIPM schválila návrh nového formátu tradičního olympijského sportu, jenž by měl být dynamičtější a atraktivnější pro fanoušky i televizní přenosy. V současnosti trvá závod prakticky celý den a bojuje o udržení v programu her.

Nový formát počítá s vylučovacím systémem, který pomůže výrazně zkrátit dobu soutěže. Dvacet minut je vyhrazeno na parkur, 15 minut na šerm, 10 minut na plavání a 15 na závěrečnou kombinaci přespolního běhu se střelbou. Mezi disciplínami mají být desetiminutové přestávky.

Moderní pětibojaři nový systém předloží Mezinárodnímu olympijskému výboru. Jeho výkonná rada bude 7. prosince rozhodovat o soutěžním programu OH 2024, v němž se chce moderní pětiboj udržet. UIPM také chce vedle závodů mužů a žen zařadit do programu třetí medailovou disciplínu, smíšenou štafetu.

Moderní pětiboj je jediným sportem, jenž byl vytvořen přímo pro olympijské hry. Jeho velkým propagátorem byl zakladatel moderního olympijského hnutí Pierre de Coubertin a poprvé se v něm bojovalo o cenné kovy v roce 1912 ve Stockholmu.

"Moderní pětiboj byl původně pětidenní soutěží. V Atlantě 1996 byl zhuštěn do jednoho dne a v Londýně 2012 jsme zkombinovali laserovou střelbu s během, abychom připravili ještě dramatičtější vyvrcholení. V Tokiu v roce 2021 budeme mít všech pět disciplín na jednom stadionu a nyní po dvou letech detailního zkoumání a diskuzí představujeme něco mimořádného: moderní pětiboj trvající 90 minut," uvedl prezident UIPM Klaus Schormann.

Testovací soutěže v novém formátu se konaly v září v Budapešti a Káhiře a podle federace měly u sportovců pozitivní ohlas.

Zdroj: ČTK
Další zprávy