Dialogy s krajinou Karla Kuklíka. Nefotí digitálně, používá podobný přístroj jako kdysi Sudek

Dialogy s krajinou Karla Kuklíka. Nefotí digitálně, používá podobný přístroj jako kdysi Sudek
Věci I, č. 3, 1965
Dvůr, 1976
Adriena Šimotová, 60. léta
Zamořená krajina, 1964
Foto: Karel Kuklík
Tomáš Vocelka Tomáš Vocelka
7. 2. 2017 16:01
Český fotograf Karel Kuklík vede ve své tvorbě poetické dialogy s krajinou i s městským prostředím. Nefotí digitálně, používá rozměrný přístroj, podobně jako kdysi Josef Sudek. Snímky fotografa, jehož dílo je zastoupeno i ve sbírkách Muzea moderního umění v New Yorku, si nyní lze prohlédnout na nové výstavě v pražském Domě fotografie.

Karel Kuklík byl v šedesátých letech jedním z hlavních představitelů takzvané texturální abstrakce ve fotografii. V té době se hodně pohyboval v prostředí malířů, grafiků a sochařů, kteří se hlásili ke stylu nazývanému informel. Fotil  v jejich ateliérech a společně s nimi také vystavoval.

„Výstava je cíleně zaměřena na fotografickou tvorbu výrazně ovlivněnou tímto těsným sepětím s českým výtvarným prostředím šedesátých let,“ konstatuje Kurátorka Pavlína Vogelová. „Obrazy, akcentující krajinu věčného neklidu ve své přirozenosti, čistotě a niternosti, právem náleží k důležitým mezníkům české fotografie,“ dodává.

Díla Karla Kuklíka jsou oceňována i ve světě – jsou zastoupena například ve sbírkách Muzea moderního umění v New Yorku nebo ve Francouzské národní knihovně v Paříži.

Od automechanika k profesionálnímu fotografovi

Karel Kuklík (narozený v roce 1937) se ke dráze profesionálního fotografa dostal oklikou. Nejprve se vyučil jako automechanik a fotil jako amatér. Na počátku šedesátých let získal práci jako fotolaborant ve Státním ústavu památkové péče a ochrany v Praze, kde kopíroval mimo jiné negativy Karla Plicky a dalších klasiků české fotografie.

V roce 1964 si dodělal výuční list a začal působit jako profesionální fotograf na volné noze.

V sedmdesátých letech se pak v jeho díle začal více projevovat příklon k tradici, navazující na díla Josefa Sudka a Jaromíra Funkeho.

Podobně jako kdysi Josef Sudek, fotografuje Karel Kuklík velkoformátovým přístrojem a snímky zpracovává klasickou cestou. „Velký formát je v době digitalizace anachronismus. Pro mne je to ale způsob, jak si zachovat onu zázračnou možnost stvořit svýma rukama fotografii od A až do Z,“ uvádí.

Na klasické fotografii ho přitahuje zejména to, že jakmile snímek naexponuje, už nemůže nic změnit. Fotografie totiž nezvětšuje, vytváří kontaktní kopie – velkoformátový negativ pouze „obtiskne“ na papír, aniž by ho zvětšoval.

O výstavě:

  • Název: Karel Kuklík: Fotografický dialog s krajinou
  • Kde: Dům fotografie, Revoluční 5, Praha 1
  • Kdy: od 7. února do 14. května
  • Vstupné: 120/60 Kč
  • Otevřeno: út-ne 10:00–18:00 (čt do 20:00)
         
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 14 minutami

Šampionka Roland Garros Barbora Krejčíková už má jistý premiérový start na tenisovém Turnaji mistryň. Hrát bude i čtyřhru s Kateřinou Siniakovou.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 36 minutami

Obhájci Babiše a Mayerové se seznámili se spisem k Čapímu hnízdu. O dalším postupu rozhodne státní zástupce Šaroch

Obhájci premiéra Andreje Babiše (ANO) a jeho někdejší poradkyně Jany Mayerové (nyní Nagyové) se v pondělí seznámili s doplněným trestním spisem v dotační kauze Čapí hnízdo. Uvedl to Deník N. Policie předala doplněný spis  Městskému státnímu zastupitelství v Praze, konkrétně státnímu zástupci Jaroslavu Šarochovi k rozhodnutí o dalším postupu.

Babiš i Mayerová jsou v souvislosti s udělením padesátimilionové dotace na stavbu farmy Čapí hnízdo obviněni z poškození finančních zájmů Evropské unie a z dotačního podvodu. Vinu dlouhodobě odmítají.

"Už jsme se dnes seznámili se spisem Čapí hnízdo. Pro nás se nic nezměnilo a nic nového jsme se nedozvěděli. Seznamovali jsme se s tím zhruba hodinu," řekl Deníku N Babišův advokát Josef Bartončík, který spolu se svým bratrem Michaelem hájí oba obviněné.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Nesrovnalosti i "atmosféra strachu", kritizuje volby v Rusku Evropská unie

Evropská unie v pondělí odsoudila "atmosféru zastrašování" v souvislosti s parlamentními volbami v Rusku a poukázala na četné nesrovnalosti při hlasování, na které upozorňovali nezávislí pozorovatelé. Polsko zase označilo za protiprávní skutečnost, že do ruské Státní dumy mohli volit i lidé z východní Ukrajiny, což zkritizovala také EU. Podle Británie průběh voleb, po nichž si dvoutřetinovou ústavní většinu v dolní komoře ruského parlamentu udrží vládní strana Jednotné Rusko, svědčí o vážném omezování demokratických svobod v Rusku.

"To, co jsme viděli před volbami, byla atmosféra zastrašování všech nezávislých kritických hlasů," řekl na tiskovém brífinku mluvčí šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella. "Nebyli u toho žádní nezávislí mezinárodní pozorovatelé, takže je velmi obtížné zjistit, jak volby skutečně dopadly," dodal mluvčí Peter Stano. Od místních nezávislých pozorovatelů však má EU podle Stana indicie svědčící o "četných nesrovnalostech" při hlasování. Borrell se má podle něj tento týden sejít s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem na okraj zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Řecké úřady začaly přemisťovat stovky migrantů do nového tábora na ostrově Samos. Má kapacitu 3000 lidí

Řecké úřady začaly přemisťovat stovky migrantů do nového uprchlického táboru na ostrově Samos. Informovala o tom agentura AFP. Řecký ministr pro migraci Notis Mitarakis prohlásil, že do tábora bude zpočátku umístěno zhruba 500 lidí z provizorního tábora u vesnice Vathy. Nový tábor, který byl financován z prostředků z Evropské unie, má kapacitu až 3000 lidí.

Tábor má rozlohu 12.000 metrů čtverečních a obklopuje ho vysoký plot s ostnatým drátem. Nachází se na relativně odlehlé části ostrova Samos. U vstupů jsou umístěny detektory a skenery. "Někteří si myslí, že se jedná o vězení, ale já nejsem toho názoru," řekl agentuře AFP jeden z migrantů. Od nového tábora si slibuje zvýšení kvality života, ve starém táboře totiž podle něj panovaly špatné hygienické podmínky.

V novém táboře panuje režim "omezeného pohybu". Migranti mohou pobývat mimo tábor denně od 8 do 20 hodin. Někteří z nich však nemohou tábor opustit vůbec. Jedná se například o osoby, které čekají na vyhoštění. Tento režim kritizují organizace na ochranu práv migrantů.

Starý uprchlický tábor ve vesnici Vathy měl kapacitu zhruba 700 lidí, v minulých letech tam v jeden moment pobývalo ale i desetkrát více lidí. Řecko za to čelilo kritice ze strany mezinárodních organizací. Za finanční pomoci Evropské unie se řecká vláda rozhodla vybudovat na pěti ostrovech, na které směřuje největší počet uprchlíků z tureckých břehů, nová zařízení. Náklady na vybudování nového tábora na ostrově Samos dosáhly 43 milionů eur (přes jednu miliardu korun).

Zdroj: ČTK
Další zprávy