Přiblížení událostí, které vyústily v masový odchod více než stovky zaměstnanců ze Slovenské národní galerie, si klade za cíl výstava, kterou mohou od úterka 3. února vidět návštěvníci v pražském Domě fotografie v Revoluční ulici. Výstava Slobodná Národná galéria: Popis jedného zápasu potrvá do 29. března.
V pražském Domě fotografie se od 7. října uskuteční výstava pozůstalosti české dokumentaristky Dagmar Hochové, označované za fotografku dětí. Do 4. ledna příštího roku si zájemci mohou prohlédnout záběry ze zákulisí rodící se české parlamentní demokracie, snímky významných osobností kulturní a politické scény, ale také materiály vytvářené na zakázku pro časopisy a knižní vydavatelství.
I když do svých 11 let vyrůstala na zámku, Helena Wilsonová nebyla žádná ufňukaná dámička. Její fotografie jsou cenným dokumentem o životě nezávislých umělců za totality. Fotila především členy takzvané Křižovnické školy čistého humoru bez vtipu, kteří nepracovali ve vyhřátých ateliérech a mohli si nechat zdát o výstavách v galeriích.
"Tady jsme kreslili motorkami, pamatuješ?" optá se výtvarník Jiří Franta kolegy Davida Böhma, když přicházejí na rozhovor do bývalé haly ČKD v pražském Karlíně. Téměř dvacet let pracují ve dvojici a kromě motocyklu zapojili do experimentu s kresbou jeřáby, zavěšené tužky, dlouhé tyče nebo vlastní ruku v sádře.
V interiéru studia i pod širým nebem malovali David Böhm a Jiří Franta obrazy, které od tohoto úterý vystavuje Galerie hlavního města Prahy. Stěžejním principem přehlídky, jež v Domě fotografie potrvá do 29. září, se staly tvůrčí experiment, hra a náhoda.
Šedesát let uplynulo od založení pražského divadla Studio Ypsilon, kde režírovali Evald Schorm nebo Jan Grossman a jehož herecký ansámbl měl svého času nejvyšší koncentraci dobrých českých komiků. Výročí připomíná nová výstava v pražském Domě fotografie. Historii renomované scény vypráví skrze archivní snímky i plakáty zakladatele Jana Schmida.
V uměleckém světě výtvarnice Marie Lukáčové nevěsty získávají sebevědomí rituálem, v němž jde o život. Vodník není ladovská figurka látající boty na vrbě, ale ztělesňuje tvořivé síly přírody včetně sexuality, zatímco filmové pohádky pro dospívající působí syrově, bez sentimentu, na nějž jsme v žánru zvyklí.
Co potřebuje dobrý fotograf? Umět se soustředit a vědět, co nefotit, myslí si sedmasedmdesátiletý kronikář městské reality Jaroslav Beneš. Souborná výstava jeho děl nazvaná Ex urbi je do 15. října k vidění v pražském Domě fotografie. Připravila ji Galerie hlavního města Prahy.
V roce 1902 navštívil Prahu a Moravu francouzský sochař Auguste Rodin. Cesta, spojená s jeho tehdy největší zahraniční výstavou, byla důležitá nejen pro umělce. Stopy zanechala také v navštívených místech. Dosud se o ní mluvilo hlavně jako o významném impulsu pro české moderní umění. Stranou zůstávala její pitoreskní povaha. A uvítání, které Češi a Moravané Francouzovi uchystali.
Různé podoby současného umění, které vychází z fotografie, ukazuje nová výstava Galerie hlavního města Prahy. Jmenuje se Věštění z noční oblohy částečně zakryté mraky, koná se do 18. září v Domě fotografie a snaží se ukázat, jaké podoby na sebe fotografie bere ve věku umělé inteligence. Stejně tak se táže, co může být její rolí ve věku internetu a sociálních sítí.
S fotografkou Hanou Hamplovou a kurátorem Jakubem Králem o osamělých hvězdách akčního umění, strachu z ovlivnění a Bratislavě jako uměleckém díle.
S Jiřím Thýnem o nedostatečnosti fotografie, zacházení s díly zesnulých tvůrců i druhém životě socialistického sídliště Ládví.
Abstraktní barevná fotografie, která láká na výstavu Jiřího Thýna v pražském Domě fotografie, je hned dvojnásobnou poctou. Zachycuje bustu od avantgardní sochařky Hany Wichterlové, která roku 1928 vetkla do pálené hlíny podobu Vincence Makovského, svého spolužáka z pražské Akademie výtvarných umění.
Výstavy, které nikdo nevidí. Aktuálně.cz nafotilo devět uzavřených přehlídek v pražských galeriích a nechalo jejich kurátory, autory nebo ředitelky krátce představit tři díla. Většina výstav má podle smluv končit v březnu, některé dokonce už nyní, aniž by je kvůli protipandemickým opatřením spatřil kdokoliv z veřejnosti.
Na místo ředitelky Galerie hlavního města Prahy nastoupila od 1. ledna znovu Magdalena Juříková, jež instituci vede od roku 2012. Na konci minulého roku vyhrála konkurz. Do druhého kola postoupilo pět uchazečů, komise nakonec volila mezi Juříkovou a kunsthistorikem Marcelem Fišerem, šéfem Galerie výtvarného umění v Chebu.
Jednoruký Josef Sudek za sebou nechal archiv čítající 20 tisíc snímků a negativů, které patří k nejlepšímu z české fotografie první poloviny 20. století. Autor křehkých zátiší či zadumaných portrétů Prahy a také skvělý prvorepublikový reklamní fotograf měl ještě jednu dosud neobjevenou tvář.
Slovenská média nedávno slavila: 55 procent lidí v chudinských osadách na východě země už má přístup k tekoucí vodě! Čtyřiapadesátiletý fotograf Jan Mihaliček zbystřil: jak asi vypadá život zbylých obyvatel v ghettech "městského typu" - v útrobách rozpadlých sídlišť blízko Trebišova, Michalovců a Sečovců?
Nejvýraznější česká dokumentární fotografka současnosti pracovala pro zdejší deníky i zahraniční agentury. Poté osm let cestovala. Fotila dětské vojáky v Africe, drogové dealery a prodavače zbraní v Afghánistánu, HIV pozitivní děti ve Vietnamu. V Domě fotografie, který provozuje Galerie hlavního města Prahy, jsou teď k vidění její intimní snímky z ženské věznice ve Světlé nad Sázavou.
Dlouhá řada převážně kníratých hlav strnule zírá před sebe. Jsou to vyfotografované busty slavných Poláků od sochaře minulého století Alfonse Karného. Autorům snímků, Čechům Lukáši Jasanskému a Martinu Polákovi, však nejde o polskou historii. Jako obvykle u jejich projektů leží myšlenka souboru mimo námět.
Lidé z Podprůhonu, Pohledy z okna mého bytu, Otisky generace. Soubory, které nafotografoval Jiří Hanke, se zapsaly mezi to nejlepší, co v posledních desetiletích přinesla česká fotografie. Výjimečné snímky kladenského rodáka jsou nyní k vidění na velké průřezové výstavě v Galerii hlavního města Prahy.
„Je to malá senzace,“ prohlašuje kurátorka českého původu žijící v Německu Noemi Smoliková před jemně nasvícenými fotografiemi, které jsou v těchto dnech k vidění v pražském Domu fotografie.
