Pořadatelé přibližují myšlenky i umělecké přístupy více než tří desítek teoretiků a autorů z Čech, Slovenska, Velké Británie nebo Řecka. Jsou mezi nimi Hynek Alt, Aleksandra Vajd, Jiří Thýn, Markéta Othová nebo Markéta Magidová.
Kurátorka Jitka Hlaváčková říká, že výstava není výsledkem vzájemné spolupráce, ale nahodilou strukturou, která do jisté míry přejímá principy takzvané postdigitální reality.
"Na nespojitém vzorku uměleckých přístupů řeší otázky spojené s rolí fotografie ve zrychlujícím se procesu fragmentace, multiplicity a manipulovatelnosti vizuálních médií i vliv tohoto procesu na uměleckou fotografii," říká Hlaváčková. Cílem bylo zmapovat, jak se umění mění v době, kdy umělá inteligence za lidi vylepšuje, svévolně mění či sama vytváří obrazy zdánlivé reality, popřípadě mění statické obrazy na pohyblivé nebo s pomocí 3D tisku vyrábí "novou realitu".
Fragmentárnost je určujícím znakem současného vnímání, jsou přesvědčeni pořadatelé. Podle nich se dnes fotografie rozpouští v nesčetných formátech a nekonečné rozpínavosti digitálního prostoru.
Zkoumání tohoto vesmíru pomocí lidských smyslů či emocí se podobá právě věštění z noční oblohy částečně zakryté mraky, proto se toto přirovnání dostalo do názvu výstavy. Zatímco dříve noční obloha reprezentovala nekonečnost prostoru, času a nadpozemskou dimenzi, dnes podobná očekávání upínáme k digitálním sítím, dodávají pořadatelé.
