Archeologie
Záhada za Tutanchamonovou zdí. Egyptolog Bárta mírní sen o hrobce Nefertiti
Nové poznatky o Tutanchamonově hrobce oživily představu, že za jejími stěnami čeká další velký objev – podle badatelů možná i hrob královny Nefertiti. Český egyptolog Miroslav Bárta existenci neznámých prostor nevylučuje. Pro jejich původ však nabízí střízlivější vysvětlení: mohlo by jít o nedokončenou část faraonovy hrobky. K představě, že uvnitř odpočívá slavná královna, je skeptičtější.
Zkamenělé zvratky z hlubin moře. Unikátní nález odhalil, co dělali obří plazi po večeři
Na první pohled to byly jen podivné zkamenělé hrudky. Když se ale paleontologové podívali dovnitř, našli v nich směs schránek a dalších zbytků mořských živočichů. Nový výzkum teď ukazuje, že by mohlo jít o zkamenělé zvratky plesiosaurů - gigantických pravěkých mořských plazů.
Tutanchamon možná leží jen v předsíni. Skryté komory za zdí mají provrtat kamery
Více než sto let od senzačního nálezu v Údolí králů stojí vědci před dalším průlomem. Nová geofyzikální měření ukazují, že za malovanými stěnami Tutanchamonovy hrobky leží rozlehlý komplex komor a chodba zasypaná sutí. Britský egyptolog Nicholas Reeves je přesvědčený, že slavný faraon zabral pouze upravenou předsíň a v nitru hrobky dodnes odpočívá legendární královna Nefertiti.
Archeologové zkoumají svatyni na Nymbursku. Zjistili, že je starší než Stonehenge
Archeologové pod vedením vědců ze Západočeské univerzity v Plzni (ZČU) zkoumají svatyni nedaleko obce Chleby na Nymbursku. Podle nich přes 6500 let sloužila jako rituální centrum spojené s pohyby Slunce a Měsíce. Nyní zjistili, že jde o jeden z nejstarších monumentů ve střední Evropě, o tisíc let starší než britský Stonehenge, řekla v úterý mluvčí ZČU Andrea Čandová.
Obléhání Pernštejna je výmysl, odsoudili historici kroniku. Teď na hradě našli důkaz
Více než 60 zlomků dělových koulí, které dokládají dosud neznámé obléhání hradu Pernštejn, našli archeologové při výzkumu na prvním předhradí hradu. Jejich nález dokládá informaci z jediné kroniky, kterou měli dosud všichni za vymyšlenou, řekl vedoucí výzkumu Miroslav Dejmal ze společnosti Archaia Brno.
Unikátní objev v Litoměřicích: hrob starý přes šest tisíc let i svatební prsten
Archeologové objevili v Litoměřicích doklad neolitického osídlení Dómského pahorku. Na dohled od biskupské rezidence našli hrob starý přes 6000 let s kosterními pozůstatky patnáctiletého chlapce, zbytky domu či svatební prstýnek z 12. století a další cenné předměty. O nálezech informovalo na webu Biskupství litoměřické.
Kdo byl tajemný Paser? Archeologové přináší nové poznatky o egyptské historii
Archeologové odkryli 3000 let starou hrobku poblíž města Luxor, které se nachází v jižní části Egypta. S odvoláním na nedělní prohlášení egyptského ministerstva cestovního ruchu a památek to napsala agentura AFP. Hrobku patřící muži jménem Paser objevila nizozemská výprava z univerzity v Leidenu v thébské nekropoli v oblasti Gurna, západně od známého pohřebiště.
Vlci, které lidé krmili ze svého hrnce. Unikátní nález mění pohled na domestikaci
Představte si vesnici u moře, kde mezi lidmi pobíhá smečka vlků. Nikdo nekřičí, nikdo neutíká, vedle si klidně hrají děti. Zní to jako pohádka, jenže podle nové studie švédských, britských a norských vědců se něco podobného mohlo skutečně odehrávat na malém ostrůvku v Baltském moři, kam se dnes jezdí spíš za ptáky a bohatou květenou.
Dlouhá léta stál na zahradě bez povšimnutí. Poklad v hodnotě milionů korun odhalili úplnou náhodou
Téměř dvě století kolem něj lidé chodili bez většího zájmu. Sloužil jako zahradní dekorace, později jako květináč na tulipány. Teprve náhodná návštěva odborníka odhalila, že nejde o běžný okrasný prvek, ale o mimořádně cenný artefakt z dob starověkého Říma. Jak se mohlo stát, že historický poklad v hodnotě milionů korun zůstal tak dlouho prakticky bez povšimnutí?
Prokletí královské hrobky na Wawelu: Po jejím otevření začali archeologové umírat
Polští vědci otevřeli v rámci výzkumu v roce 1973 hrobku krále Kazimíra IV. Jagellonského na Wawelu. Z původně dvanáctičlenného týmu pak během několika měsíců zemřelo hned deset lidí. Veřejnost následně uvěřila, že je hrobka panovníka prokletá a archeologové zahynuli, protože narušili jeho klid. O několik desítek let později ale věda nabídla racionální vysvětlení zdánlivě nevysvětlitelných úmrtí.
Mysleli, že je to obyčejná zkamenělina. Uvnitř dinosauřího vejce čekalo na vědce překvapení
Dinosauří vejce staré zhruba 70 milionů let obvykle skrývá zárodek, nebo alespoň stopy po něm. V jednom případě z Číny ale paleontology čekalo překvapení zcela jiného druhu: místo embrya našli uvnitř třpytivé krystaly kalcitu. Vznikl tak přírodní dinosauří mineralogický unikát, který vědcům nabízí nejen estetický zážitek, ale i zcela nové poznatky o dávném prostředí i samotných vejcích dinosaurů.
Tajemství jeskyně v Karibiku. Včely si stavěly hnízda v kostech mrtvých savců
Vědci objevili něco, co nemá v paleontologii obdoby: kosti dnes dávno vyhynulých savců se před tisíci lety proměnily v úkryt pro včelí larvy. Nález z Dominikánské republiky ukazuje, jak nápaditě dokázaly včely využívat své okolí.
"Toužil jsem po tom léta." Pavel Pavel žasne nad modelem, který odhalil "jeho" sochy
Leží tisíce kilometrů od nejbližšího kontinentu a jen malá část lidí má možnost stanout u jeho slavných kamenných strážců – monumentálních soch moai. Teď se ale k ikonické archeologické lokalitě Velikonočního ostrova může přiblížit úplně každý. Tým vědců totiž vytvořil historicky první detailní 3D model hlavního lomu Rano Raraku, kde před více než osmi stoletími moai vznikaly.
V pyramidě v Gíze se objevily záhadné dutiny. Nález naznačuje dosud neznámý prostor
Dva nově objevené prostory uvnitř Menkaureovy pyramidy v Gíze vzbudily mezi archeology bouřlivou debatu. Skeny odhalily anomální "kapsy" vzduchu skryté za nakloněnými kamennými stěnami, jejichž tvar i umístění naznačují, že by mohly souviset s dosud neznámým vstupem. Nebo alespoň s částí stavby, o níž jsme doposud neměli tušení.
Unikátní nálezy z keltského centra budou k vidění v královéhradeckém muzeu
Muzeum východních Čech (MVČ) v Hradci Králové 20. listopadu zahájí výstavu o nedávném objevu rozsáhlého sídliště z mladší doby železné v trase budoucí dálnice D35 na Královéhradecku. V pondělí o tom informovali zástupci muzea. Lokalitu považují pro dané období za jednu z nejvýznamnějších minimálně ve střední Evropě.
Pravý Indiana Jones. Ale objev Machu Picchu byl ve skutečnosti neuvěřitelná náhoda
Neví se, proč vzniklo. O tom, k čemu přesně se využívalo, existují jen dohady. Neznámý je dokonce i jeho původní název. Jen málokteré místo na světě je opředeno tolika tajemstvími jako Machu Picchu, ztracené a znovunalezené město Inků.
Pravá ruka Karla IV. a málem i papež. Hrob české legendy skrýval netušená tajemství
Vysvětil základní kámen budoucí katedrály svatého Víta, znal se s králem Janem Lucemburským, studoval s Karlem IV., později působil jako jeho diplomat a zástupce, málem se stal papežem, zakázal boží soudy, byl posledním pražským biskupem i prvním arcibiskupem. Arnošt z Pardubic byl pohřben v polském Kladsku a mezinárodní tým badatelů nyní vyzvedl jeho ostatky.
Kolébka civilizace se rozpadá. Starověká města Babylon a Ur mizí v prachu
Zrodilo se tady písmo, zemědělství i první města světa. Teď ale krajinu na jihu Iráku, kolébku lidské civilizace, ohrožují extrémní změny klimatu. Starobylá města Ur a Babylon, zapsaná na seznamu světového dědictví UNESCO, se rozpadají pod vlivem větru, sucha a soli.
Tisíc let pod zemí. Nález pokladu, který přepsal dějiny Pardubicka
Před deseti lety, v listopadu 2015, byl při zkoumání rybniční soustavy u Chýště na Pardubicku na rozoraném poli nalezen soubor českých denárů ražených knížetem Boleslavem II. z konce desátého století. Soubor 1700 stříbrných denárů z doby počátků české státnosti, který byl nazýván pokladem století, je kulturní památkou od roku 2020.
Pavel měl pravdu. Sochy z Velikonočního ostrova opravdu "kráčely", potvrdili vědci
Jedna z největších archeologických záhad padla. Nová americká studie potvrzuje, že český inženýr Pavel Pavel byl před čtyřiceti lety na správné stopě. Několik tun vážící sochy moai z Velikonočního ostrova opravdu "chodily". A to díky obyčejné fyzice a neuvěřitelné důmyslnosti domorodců.