Nález přichází po dřívějších objevech v největší z gízských pyramid, té Cheopsově, kde byl odhalen obří vnitřní prostor i koridor u severního vchodu. Dutiny v Menkaureově pyramidě jsou však zcela odlišné - menší, jinak tvarované a s jiným rozvržením. To naznačuje, že tato stavba může mít vlastní, specifickou historii i účel.
"Snímky ukázaly dvě anomálie přímo za leštěnými žulovými bloky, které naznačují přítomnost vzduchem vyplněných dutin," uvádí tým vedený archeology Khalidem Helalem a Mohamedem Elkarmotym z Káhirské univerzity. "Tuto interpretaci potvrdila i řada numerických simulací, které zohledňovaly různé možné scénáře v reálných podmínkách," tvrdí archeologové, kteří své poznatky zveřejnili v časopise NDT & E International.
Menkaureova pyramida - nejmenší z trojice - bývá často ve stínu té Cheopsovy, přestože nabízí řadu unikátních rysů. Naposledy byla podrobně zkoumána před více než sto lety americkým archeologem Georgem Reisnerem. Jedním z jejích charakteristických prvků je nedokončený obklad z červené žuly, který zakrývá vápencové jádro. Už ten naznačuje, že se během stavby měnil plán i priority.
Nové poznatky umožnily neinvazivní metody skenování, díky nimž lze do pyramid "nahlédnout", aniž by došlo k poškození jejich konstrukce. V rámci projektu ScanPyramids spojili odborníci z Káhirské univerzity a francouzského institutu Heritage Innovation Preservation hned tři technologie: elektrickou odporovou tomografii, radarové průzkumy půdy a ultrazvuková měření.
Tato kombinace dokázala proniknout skrze žulový plášť při úpatí pyramidy a odhalit dvě malé oblasti na její východní straně, které se - na rozdíl od okolního vápence - chovaly jako prázdné prostory. První se nachází zhruba 1,4 metru pod povrchem a má přibližně 1,5 × 1 metru. Druhá leží o něco výše, asi 1,1 metru pod povrchem, a měří 0,9 × 0,7 metru.
Simulace následně vyloučily možnost, že by data mohla odpovídat kamenům s odlišnými fyzikálními vlastnostmi. Podle výzkumníků zbývá jediná pravděpodobná interpretace: obě anomálie jsou vzduchové dutiny začínající hned za žulovým obkladem.
Jaký byl jejich účel? Odpověď zatím nemáme. Dutiny se svou podobou zcela liší od těch v Cheopsově pyramidě. Badatelé ale upozorňují na zajímavou souvislost - konfigurace žulových bloků nad nimi nápadně připomíná uspořádání u severního vstupu pyramidy. Už v roce 2019 nezávislý badatel Stijn van den Hoven naznačil, že právě tato podobnost by mohla poukazovat na existenci druhého vstupu.
Hloubku dutin se zatím nepodařilo určit. Tým navrhuje využít kosmické miony - částice, které umožňují vytvářet snímky masivních struktur v ještě větším detailu. Jak sami autoři dodávají, výklad nálezu by však měl být předmětem širší diskuse egyptologů.
Zdroj: Odborný časopis NDT & E International
