Tajemství jeskyně v Karibiku. Včely si stavěly hnízda v kostech mrtvých savců

Vědci objevili něco, co nemá v paleontologii obdoby: kosti dnes dávno vyhynulých savců se před tisíci lety proměnily v úkryt pro včelí larvy. Nález z Dominikánské republiky ukazuje, jak nápaditě dokázaly včely využívat své okolí.

V jeskyni na území dnešní Dominikánské republiky našli badatelé tisíce kostí vyhynulých hlodavců a lenochodů. A právě v jejich čelistech objevili překvapivý detail - prázdné zubní dutiny s hladkými strukturami. Ukázalo se, že šlo o hnízda samotářských včel, které si z kostí udělaly bezpečný domov pro své larvy.

„Bylo to naprosto nečekané,“ říká Lázaro Viñola López, který fosilie objevil během svého doktorandského studia na Floridském muzeu přírodní historie a je jedním z autorů studie publikované v časopise Royal Society Open Science. Podle studie jde o první doložený případ, kdy včely využily kosti jako hnízdo. Podle jejích autorů jsou fosilie s včelími hnízdy staré zhruba 20 tisíc let.

Domov včel po mnoho generací

Podle výzkumníků k tomu došlo asi takto: sova přinesla hutii jako potravu pro svá hladová mláďata. Zbytky kořisti zůstaly rozptýlené po jeskyni a zakopané v sedimentu. O něco později dorazila včela hledající ideální místo pro své hnízdo a začala hrabat tunel v jemné jílovité vrstvě bahna – právě tehdy narazila na zbytky sovího jídla.

Štěstí stálo při ní: zuby hutie měly náhodou ideální velikost pro její hnízdo. Samotné zuby sice zmizely, ale prázdné prohlubně v čelisti, takzvané alveoly, zůstaly neporušené a perfektně vyhovovaly.

Důkazy naznačují, že vyhynulé sovy obývaly jeskyni po mnoho generací - podobně jako včely, které zde našly svůj neobvyklý domov.

Dílo náhody

Samotný objev byl přitom dílem náhody. „Obvykle při sbírání fosilií během čištění vzorku odstraníte veškerý sediment z alveol,“ vysvětlil López. On se ale zvlášť zajímal o vzácný druh hutie.

Fosílie tohoto druhu se na ostrově nacházely jen ojediněle - několik izolovaných zubů a částečné čelisti. V jediné jeskyni v jižní části Dominikánské republiky, zvané Cueva de Mono, však našel tisíce fosilií hutie, z nichž většina patřila právě k tomuto dříve vzácnému druhu.

Místo toho, aby fosílii bezmyšlenkovitě vložil do tašky určené pro laboratoř a očistil ji, López vzorek pečlivě prozkoumal. Všiml si, že jedna alveola má hladký vnitřní povrch, zatímco ostatní zůstaly drsné - něco, co ho zaujalo. „Něco podobného jsem viděl v Montaně, když jsem v roce 2014 sbíral fosílie dinosaurů,“ vysvětlil.

Dvojitá vrstva bezpečí

Dnes 90 procent včel žije samotářsky, většina hnízdí v zemi. „Moderní včely neznáme jako druhy, které by hnízdily v jeskyních nebo v dutinách kostí,“ upozornil paleontolog Anthony Martin z Emory University. Objev označuje za „dvojité překvapení“.

Kosti navíc mohly včelám poskytovat i další výhodu - ochranu před predátory, například parazitickými vosami. „Je to jako termoska,“ vysvětluje Martin. „Kost tvořila vnější ochranu a uvnitř byl plod v sedimentu. Dvojitá vrstva bezpečí.“

Tento nález nejen rozšiřuje znalosti o chování dávných včel, ale ukazuje i jejich flexibilitu a vynalézavost v prostředí, které by dnes působilo zcela nehostinně.