J&T Banka se rozhodla předat svou soukromou sbírku současného umění nazvanou Magnus Art pražské Národní galerii. Kolekce zahrnuje díla 28 laureátů Ceny Jindřicha Chalupeckého, od roku 1990 udělované mladým umělcům. Od příštího roku práce Františka Skály, Jiřího Černického, Evy Koťátkové či Kateřiny Šedé galerie postupně představí veřejnosti ve Veletržním paláci.
Venkov jako prostor společenské změny a proměny lidské práce jsou tématy třetího ročníku bienále Ve věci umění, které lze do 29. září vidět v pražském Veletržním paláci a Lidické galerii. Doprovázejí ho performance či komentované prohlídky.
Přes 90 umělců podepsalo výzvu žádající změny ve vedení pražské Akademie výtvarných umění, Národní galerie a ve společnosti udílející Cenu Jindřicha Chalupeckého. Signatáři volají po odstoupení rektorky školy Márie Topolčanské a restrukturalizaci galerie. Výzvu podepsali umělci Milan Knížák, Jaroslav Róna, David Černý, Jan Svěrák nebo architekt Josef Pleskot, někdejší člen garanční rady galerie.
Přes 200 grafik, kreseb, maleb i šperků zahrnuje nová výstava pražské Národní galerie zaměřená na grafiku z doby manýrismu. Líčí proměny stylu, který se vyznačoval bohatou fantazií a zálibou v symbolech i skrytých významech. Na projektu nazvaném Od Michelangela po Callota spolupracovala česká instituce s francouzským muzeem Louvre.
Národní galerie Praha, která v hlavním městě spravuje šest historických budov, letos za energie zaplatí přibližně o 40 milionů korun víc než loni. "Snažíme se interními opatřeními snižovat spotřebu," říká její generální ředitelka Alicja Knastová.
Pražská Národní galerie v letech 2018 až 2020 obcházela zákon o registru smluv a ignorovala zadávací řízení při výběru dodavatelů na některé služby. V pondělí to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad. Podle něj závažné nedostatky vykazovalo i hospodaření. Menší nedostatky kontroloři odhalili u pražského Uměleckoprůmyslového musea.
Po úspěšné výstavě věnované malířce Toyen, kterou ve Valdštejnské jízdárně i přes kapacitní omezení navštívilo 50 tisíc lidí za čtyři měsíce, chystá pražská Národní galerie do konce roku čtyři přehlídky. Příští rok budou následovat další, o největší pozornost se mají ucházet díla Josefa Mánesa.
Přibližně dvě desítky výtvarníků tuto středu ve Veletržním paláci protestovaly kvůli nenaplněnému potenciálu pražské Národní galerie. Skupina pod vedením Jiřího Davida chtěla formou "pozitivního vzdoru" upozornit mimo jiné na vyprázdněné sály.
S rozčarováním z pražské Národní galerie odchází ředitel Sbírky starého umění Marius Winzeler. Zažil její vzestup za éry ředitele Jiřího Fajta, kdy dosahovala rekordní návštěvnosti. A po Fajtově vyhazovu naopak skličující pracovní prostředí, kdy byl podle svých slov dehonestován na základě původu nebo sexuální orientace.
Národní galerie Praha vybrala architektonický návrh pro svůj nový depozitář, který vznikne v pražských Jinonicích. Navrhlo jej studio Jika-cz a jeho součástí bude prostor pro odbornou prezentaci děl, výtvarné dílny, přednášky a vzdělávací programy určené veřejnosti.
Neexistuje kulturní instituce, která by se po zkušenostech s dopady opatření proti šíření koronaviru nemusela změnit. Když se k tomu po téměř ročním zasažení oboru nemocí covid-19 přidá neutěšená situace veřejných i soukromých rozpočtů, je toho dost, nad čím musíme uvažovat, říká nastupující ředitelka Národní galerie Praha Alicja Knastová.
Za situace, kdy ministr Staněk Jiřího Fajta neprávem vyhodil, byl Zaorálek povinen všecky výsledky kromě psychotestů zveřejnit. Aby bylo jasné, na základě čeho se rozhodl.
Novou šéfkou pražské Národní galerie bude Polka Alicja Knastová. Po roce a půl, kdy nejdůležitější instituci v českém výtvarném umění ovládali přechodní ředitelé, se otvírá příležitost k nové éře. Způsob, jakým začíná, ale příliš šťastný není.
Překvapení z volby nové generální ředitelky Národní galerie Praha, kterou se 1. ledna příštího roku stane Alicja Knastová z Polska, vyjadřují lidé z oboru. Jediné, na čem se relativně shodnou, je respekt k otevřenému výběrovému řízení a možnost nastartovat novou etapu.
Poprvé za 224 let existence Národní galerii v Praze povede cizinka. Generální ředitelkou přední české sbírkové instituce s více než čtvrtmiliardovým rozpočtem se 1. ledna stane Alicja Knastová z Polska. Mandát má na šest let, oznámil v úterý ministr kultury Lubomír Zaorálek z ČSSD.
Alicja Knastová z Polska bude novou generální ředitelkou Národní galerie v Praze. Jméno vítěze výběrového řízení v úterý oznámil ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD). Ve finále byli ještě ředitel galerie Plato Ostrava Marek Pokorný a Jiří Fajt, který už galerii pět let vedl.
Bývaly doby, kdy o pražské Národní galerii rozhodovali jen muži, a dodnes o ní rozhodují Češi. Teď má instituce, založená pod jiným názvem roku 1796, šéfku, i když jen dočasnou. A další je možná na obzoru: ve výběrovém řízení na ředitele Národní galerie se zatím, před započtením hlasů ze zahraničí, jako druhá umístila sedmačtyřicetiletá Alicja Knastová z Polska.
Bývalí ředitelé Jiří Fajt a Vladimír Rösel, kurátorka Helena Musilová, kunsthistorik Nikolaj Savický, Alicja Knastová z Polska nebo kolektiv deseti žen se hlásí do výběrového řízení na generálního ředitele Národní galerie, instituce s více než čtvrtmiliardovým rozpočtem. Řekli to Aktuálně.cz, které oslovilo pár desítek potenciálních uchazečů. Další se zdráhají vyjádřit, výčet tak nemusí být úplný.
