Koncepce Knastové byla nekonkrétní, říká Pleskot. Šéfka Chalupeckého ceny drží palce

ČTK Kultura ČTK, Kultura
14. 10. 2020 0:31
Překvapení z volby nové generální ředitelky Národní galerie Praha, kterou se 1. ledna příštího roku stane Alicja Knastová z Polska, vyjadřují lidé z oboru. Jediné, na čem se relativně shodnou, je respekt k otevřenému výběrovému řízení a možnost nastartovat novou etapu.
Novou ředitelku Národní galerie Alicji Knastovou (vlevo) vybral a v úterý představil ministr kultury z ČSSD Lubomír Zaorálek.
Novou ředitelku Národní galerie Alicji Knastovou (vlevo) vybral a v úterý představil ministr kultury z ČSSD Lubomír Zaorálek. | Foto: ČTK

Rezervovaně vyznělo vyjádření architekta a předsedy Garanční rady Národní galerie i výběrové komise Josefa Pleskota v odpoledním vysílání Českého rozhlasu. Uznal, že byť Knastová přichází z ne zcela vzdáleného polského prostředí a měla české předky, "bude se muset seznamovat s prostředím docela důkladně, i pochopit chod Národní galerie," řekl architekt, podle něhož Knastová dosud "vedla muzeum, které zdaleka nemá ten význam, jako má Národní galerie".

Za další handicap šéf výběrové komise označuje, že Knastová zatím nemluví česky. "Bude to asi hodně důležité, a samozřejmě porozumět všem vazbám, vztahům," upozorňuje.

Na dotaz, jaká tedy byla plus Knastové a čím výběrovou komisi přesvědčila, Pleskot odvětil, že "toto je otázka hlavně na pana ministra" Lubomíra Zaorálka z ČSSD, "protože pan ministr měl tu poslední kartu, měl tu poslední rozhodovací pravomoc a myslím si, že nejvíce byl okouzlen pan ministr", říká architekt.

Dodal, že byť i komisi Knastová "také velmi okouzlila", její koncepce "byla spíše taková náznaková, manažerská, cosi slibující, nekonkrétní, bylo hodně znát, že to prostředí docela úplně přesně neovládá, nebo není s ním seznámena," řekl Českému rozhlasu Josef Pleskot, podle nějž tak ministr kultury výběrem Alicje Knastové "vsadil trošku do neznáma".

Výbor Uměleckohistorické společnosti si cení, že nová ředitelka Národní galerie vzešla z otevřeného výběrového řízení a že se na něm podílela odborná veřejnost. "Na základě vyjádření pana ministra je jasné, že hlavním úkolem nové ředitelky bude především zvýšení návštěvnosti, stejně důležitý je ale i kvalitní výstavní program a dobré fungování instituce jako takové," říká za výbor teoretička umění Johanka Lomová.

"Alicju Knastovou osobně neznám, ale na její koncepci pro Národní galerii jsem ocenila, že neopomněla důležité otázky, jako je inkluze rozmanitosti skupin diváků i témat do programu, nutnost větší péče o stávající zaměstnankyně a zaměstnance, podnícení společné diskuse nad vizí budoucího fungování instituce, důraz na výzkum a sbírání umění středoevropského prostoru a vzájemnou podporu a spolupráci s lokální uměleckou scénou," vyjmenovává předsedkyně Společnosti Jindřicha Chalupeckého Karina Kottová, která se do výběrového řízení sama hlásila v rámci kolektivu deseti žen.

"Nová ředitelka nepřichází po mnoha změnách v Národní galerii do lehké situace, ale budeme jí držet palce, aby se jí podařilo plánované cíle prosadit. Doufám také, že budeme mít možnost společně jednat o obnovení konání Ceny Jindřicha Chalupeckého v Národní galerii," dodává Kottová.

Výstava finalistů Chalupeckého ceny, která vyzdvihuje umělce do 35 let, se měla na podzim konat v Národní galerii, dočasná ředitelka Anne-Marie Nedoma ji však s odvoláním na situaci kolem koronaviru a jeho dopadem na veřejné rozpočty odmítla v Národní galerii uskutečnit. Letos měla přehlídku hostit ostravská galerie Plato, jejíž šéf Marek Pokorný rovněž kandidoval do čela Národní galerie, akci však dosud brání nejnovější opatření v souvislosti s šířením koronaviru.

"Od změny si neslibuji vůbec nic, nikdo ji nezná, nikdo nic neví, jen jsem zaslechl, že okouzlila porotu svojí ženskostí. Možná je hezká, ale důležité je, že je to velice šikovný politický tah, aby to nedali nikomu, kdo je v Čechách nějakým způsobem známý. Aby nikdo takzvaně nemohl nic říkat," hodnotí Knastovou výtvarník František Skála.

Připomíná, že stát se odvolanému předešlému řediteli Národní galerie Jiřímu Fajtovi omluvil. "Jestliže se stát omluvil, to znamená, že uznal, že byl Jiří Fajt odvolán neprávem. Měli ho tedy automaticky vrátit zpátky do funkce a omluvit se mu a nahradit mu škody, které mu tím vznikly. Nemělo se vypisovat další výběrové řízení, kterého se on musel zúčastnit," soudí oceňovaný výtvarník, kterému Národní galerie před třemi lety uspořádala velkou retrospektivní výstavu.

Vít Havránek, který jako kurátor současného umění působí v několika mezinárodních platformách a v minulosti také usiloval o místo v Národní galerii, spatřuje příležitost, že Knastová na instituci nahlédne nezávisle.

"Je naděje, že by mohla být Národní galerie restrukturalizovaná, že nová ředitelka zjistí, že je to příliš velká instituce a že by k její restrukturalizaci mohl přistoupit spíše než historií a kulturním kontextem zatížený kandidát z domácího prostředí," říká Havránek. Ten dříve prosazoval právě možnost rozdělit Národní galerii na několik institucí.

"Pro mě byla volba Knastové překvapivá, ale zároveň povzbudivá. Pevně doufám, že přinese čerstvý vítr, nové nápady a zkušenosti do této trochu zatuchlé instituce, protože sama není zatížená místními animozitami v odborné komunitě. Ve své koncepci vyzdvihuje roli týmového lídra proti ovládání instituce vlastními ambicemi. A snahu zbavit ji rutiny. Držím jí palce," vzkazuje kurátorka a novinářka Lenka Lindaurová.

"Nezakrývám, jsem hluboce zklamán," napsal stroze na Facebook po oznámení jména budoucí ředitelky Národní galerie výtvarník Jiří David.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Hokejový útočník Sobotka dohraje sezonu ve Spartě

Hokejový útočník Vladimír Sobotka bude působit ve Spartě i ve zbytku sezony. Třiatřicetiletý hráč se zkušenostmi z NHL má s Pražany podepsanou smlouvu do konce ledna, s klubem se již ale domluvil na jejím prodloužení.

"Je to na dobré cestě. Věděli jsme, že bereme rozdílového hráče a jsme s Vláďou naprosto spokojeni. Splňuje naše představy," uvedl sportovní ředitel Sparty Petr Ton pro O2 TV v průběhu dnešního zápasu v Brně. Oficiálně by obě strany měly dohodu potvrdit příští týden.

Sobotka přišel do Sparty v polovině listopadu a nejprve podepsal měsíční smlouvu, kterou následně prodloužil do konce ledna. Dosud odehrál 24 zápasů, ve kterých nasbíral 23 bodů za čtyři branky a 19 asistencí. Nejčastěji nastupuje v elitní formaci společně s kapitánem Michalem Řepíkem.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Basketbalistky USK se rozloučily s Euroligou výhrou nad Gdyní

Basketbalistky ZVVZ USK Praha se rozloučily s touto sezonou Evropské ligy vítězstvím nad Gdyní 80:67. Double double si v utkání 6. kola připsala za vítězky Američanka Brionna Jonesová, která byla s 27 body nejlepší střelkyní zápasu a přidala 10 doskoků. V týmu Gdyně se povedl také Lauře Miškinieneové se 17 body a 13 doskoky.

Naději na postup ze skupiny B do čtvrtfinále ztratily svěřenkyně trenérky Natálie Hejkové v domácí "bublině" v hale na Královce porážkami v úterý s Fenerbahce Istanbul a ve čtvrtek s Lyonem. Mezi nejlepší osmičkou chybí USK poprvé od sezony 2012/13.

Gdyně, která v silné skupině neuhrála ani jednu výhru, držela s domácím týmem v první čtvrtině krok a dokonce v jednu chvíli vedla o pět bodů. Bylo to především díky devíti bodům Alice Kunekové. V druhé čtvrtině už ale USK, který tradičně střelecky držela Jonesová, dokázal získat až desetibodový náskok.

Polský celek se ještě snažil vrátit do hry, ale přišla desetibodová šňůra USK mezi 27. a 40. minutou. Dovršila ji dvěma trojkami za sebou Kateřina Elhotová, před ní ještě jednu proměnila Teja Oblaková. Vyplynulo z toho vedení 52:37. Dvakrát Pražanky unikly i do největšího rozdílu 16 bodů a bez problémů dokráčely k prvnímu úspěchu v domácím turnaji a celkově třetí výhře v soutěži.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Ugandská armáda hlásí 189 zabitých členů somálského teroristického hnutí Šabáb

Ugandská armáda v pátek oznámila, že při "překvapivém a rychlém" útoku zabila nejméně 189 příslušníků teroristického hnutí Šabáb v Somálsku. Cílem útoku bylo setkání členů ozbrojené skupiny, vojáci zatkli dva velitele hnutí a předali je somálské armádě. Žádné civilní cíle ani osoby útok nezasáhl, píše agentura AP a dodává, že informace z prohlášení ugandské armády nebylo možné ověřit.

Vedle hlavního leteckého útoku ugandská armáda zasahovala na několika dalších místech v Somálsku. Zneškodnila například vojenskou techniku, kterou teroristé používali, dopravní prostředky a zbraně.

Šabáb, který má vazby na teroristickou síť Al-Káida, chce svrhnout somálskou vládu. Jednotky somálské vlády a mírové oddíly Africké unie (AMISOM) v roce 2011 hnutí vytlačily z větší části metropole Mogadiša. Jeho přívrženci však mají dál pod kontrolou rozlehlé venkovské oblasti, odtud podnikají teroristické operace a sebevražedné atentáty. Hnutí na daních vybere téměř stejně peněz jako somálská vláda.

Zdroj: ČTK
Další zprávy