Koncepce Knastové byla nekonkrétní, říká Pleskot. Šéfka Chalupeckého ceny drží palce

ČTK Kultura ČTK, Kultura
14. 10. 2020 0:31
Překvapení z volby nové generální ředitelky Národní galerie Praha, kterou se 1. ledna příštího roku stane Alicja Knastová z Polska, vyjadřují lidé z oboru. Jediné, na čem se relativně shodnou, je respekt k otevřenému výběrovému řízení a možnost nastartovat novou etapu.
Novou ředitelku Národní galerie Alicji Knastovou (vlevo) vybral a v úterý představil ministr kultury z ČSSD Lubomír Zaorálek.
Novou ředitelku Národní galerie Alicji Knastovou (vlevo) vybral a v úterý představil ministr kultury z ČSSD Lubomír Zaorálek. | Foto: ČTK

Rezervovaně vyznělo vyjádření architekta a předsedy Garanční rady Národní galerie i výběrové komise Josefa Pleskota v odpoledním vysílání Českého rozhlasu. Uznal, že byť Knastová přichází z ne zcela vzdáleného polského prostředí a měla české předky, "bude se muset seznamovat s prostředím docela důkladně, i pochopit chod Národní galerie," řekl architekt, podle něhož Knastová dosud "vedla muzeum, které zdaleka nemá ten význam, jako má Národní galerie".

Za další handicap šéf výběrové komise označuje, že Knastová zatím nemluví česky. "Bude to asi hodně důležité, a samozřejmě porozumět všem vazbám, vztahům," upozorňuje.

Na dotaz, jaká tedy byla plus Knastové a čím výběrovou komisi přesvědčila, Pleskot odvětil, že "toto je otázka hlavně na pana ministra" Lubomíra Zaorálka z ČSSD, "protože pan ministr měl tu poslední kartu, měl tu poslední rozhodovací pravomoc a myslím si, že nejvíce byl okouzlen pan ministr", říká architekt.

Dodal, že byť i komisi Knastová "také velmi okouzlila", její koncepce "byla spíše taková náznaková, manažerská, cosi slibující, nekonkrétní, bylo hodně znát, že to prostředí docela úplně přesně neovládá, nebo není s ním seznámena," řekl Českému rozhlasu Josef Pleskot, podle nějž tak ministr kultury výběrem Alicje Knastové "vsadil trošku do neznáma".

Výbor Uměleckohistorické společnosti si cení, že nová ředitelka Národní galerie vzešla z otevřeného výběrového řízení a že se na něm podílela odborná veřejnost. "Na základě vyjádření pana ministra je jasné, že hlavním úkolem nové ředitelky bude především zvýšení návštěvnosti, stejně důležitý je ale i kvalitní výstavní program a dobré fungování instituce jako takové," říká za výbor teoretička umění Johanka Lomová.

"Alicju Knastovou osobně neznám, ale na její koncepci pro Národní galerii jsem ocenila, že neopomněla důležité otázky, jako je inkluze rozmanitosti skupin diváků i témat do programu, nutnost větší péče o stávající zaměstnankyně a zaměstnance, podnícení společné diskuse nad vizí budoucího fungování instituce, důraz na výzkum a sbírání umění středoevropského prostoru a vzájemnou podporu a spolupráci s lokální uměleckou scénou," vyjmenovává předsedkyně Společnosti Jindřicha Chalupeckého Karina Kottová, která se do výběrového řízení sama hlásila v rámci kolektivu deseti žen.

"Nová ředitelka nepřichází po mnoha změnách v Národní galerii do lehké situace, ale budeme jí držet palce, aby se jí podařilo plánované cíle prosadit. Doufám také, že budeme mít možnost společně jednat o obnovení konání Ceny Jindřicha Chalupeckého v Národní galerii," dodává Kottová.

Výstava finalistů Chalupeckého ceny, která vyzdvihuje umělce do 35 let, se měla na podzim konat v Národní galerii, dočasná ředitelka Anne-Marie Nedoma ji však s odvoláním na situaci kolem koronaviru a jeho dopadem na veřejné rozpočty odmítla v Národní galerii uskutečnit. Letos měla přehlídku hostit ostravská galerie Plato, jejíž šéf Marek Pokorný rovněž kandidoval do čela Národní galerie, akci však dosud brání nejnovější opatření v souvislosti s šířením koronaviru.

"Od změny si neslibuji vůbec nic, nikdo ji nezná, nikdo nic neví, jen jsem zaslechl, že okouzlila porotu svojí ženskostí. Možná je hezká, ale důležité je, že je to velice šikovný politický tah, aby to nedali nikomu, kdo je v Čechách nějakým způsobem známý. Aby nikdo takzvaně nemohl nic říkat," hodnotí Knastovou výtvarník František Skála.

Připomíná, že stát se odvolanému předešlému řediteli Národní galerie Jiřímu Fajtovi omluvil. "Jestliže se stát omluvil, to znamená, že uznal, že byl Jiří Fajt odvolán neprávem. Měli ho tedy automaticky vrátit zpátky do funkce a omluvit se mu a nahradit mu škody, které mu tím vznikly. Nemělo se vypisovat další výběrové řízení, kterého se on musel zúčastnit," soudí oceňovaný výtvarník, kterému Národní galerie před třemi lety uspořádala velkou retrospektivní výstavu.

Vít Havránek, který jako kurátor současného umění působí v několika mezinárodních platformách a v minulosti také usiloval o místo v Národní galerii, spatřuje příležitost, že Knastová na instituci nahlédne nezávisle.

"Je naděje, že by mohla být Národní galerie restrukturalizovaná, že nová ředitelka zjistí, že je to příliš velká instituce a že by k její restrukturalizaci mohl přistoupit spíše než historií a kulturním kontextem zatížený kandidát z domácího prostředí," říká Havránek. Ten dříve prosazoval právě možnost rozdělit Národní galerii na několik institucí.

"Pro mě byla volba Knastové překvapivá, ale zároveň povzbudivá. Pevně doufám, že přinese čerstvý vítr, nové nápady a zkušenosti do této trochu zatuchlé instituce, protože sama není zatížená místními animozitami v odborné komunitě. Ve své koncepci vyzdvihuje roli týmového lídra proti ovládání instituce vlastními ambicemi. A snahu zbavit ji rutiny. Držím jí palce," vzkazuje kurátorka a novinářka Lenka Lindaurová.

"Nezakrývám, jsem hluboce zklamán," napsal stroze na Facebook po oznámení jména budoucí ředitelky Národní galerie výtvarník Jiří David.

 

Právě se děje

před 5 hodinami

Na Aljašce udeřilo zemětřesení, úřady varují před vlnou tsunami

Americké úřady vydaly varování před ničivou vlnou tsunami poté, co Aleutské ostrovy ležící u Aljašky postihlo silné zemětřesení, dosahující podle americké geologické služby síly 7,5 stupně. Oznámily to dnes tiskové agentury.

Výstraha amerického střediska pro varování před tsunami se týká měst Sand Point a Cold Bay na Aleutách a města Kodiak na stejnojmenném ostrově, poznamenala agentura Reuters s tím, že tato města leží v řídce osídlené oblasti.

Epicentrum zemětřesení se nalézalo 94 kilometrů jihovýchodně od Sand Point. Otřesy vycházely z hloubky 41 kilometrů.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Egypťan Bahader je v téměř 75 letech fotbalovým rekordmanem

Egypťan Ezzeldin Bahader byl krátce před 75. narozeninami zapsán do Guinnessovy knihy rekordů jako nejstarší profesionální fotbalista na světě. Podle agentury Reuters získal tento primát po sobotním zápase v egyptské třetí lize, v níž podruhé nastoupil za tým 6th October a znovu odehrál celých 90 minut.

První duel zvládl Bahader v březnu, kdy dokonce skóroval z penalty, a pak na potřebný další start čekal déle, než myslel, protože sportovní svět zastavila pandemie koronaviru. O rekord dědeček šesti vnoučat nyní připravil Izraelce Isaaka Hayika. Ten ještě loni hrál ve věku 73 let, a to jako brankář. Hadaderovi bude pětasedmdesát let 3. listopadu.

Zdroj: ČTK
před 8 hodinami

Spojené arabské emiráty ratifikovaly dohody o normalizaci vztahů s Izraelem

Kabinet Spojených arabských emirátů dnes ratifikoval dohodu o navázání plnohodnotných diplomatických vztahů s Izraelem, kterou zástupci obou zemí podepsali ve Washingtonu v září. Informovala o tom agentura Reuters. Izraelská vláda a parlament dohodu se SAE ratifikovaly minulý týden.

Zdroj: ČTK
Další zprávy