První cizinka, třetí žena. Kdo je nová šéfka Národní galerie Knastová a co přinese

Daniel Konrád Daniel Konrád
13. 10. 2020 17:50
Poprvé za 224 let existence Národní galerii v Praze povede cizinka. Generální ředitelkou přední české sbírkové instituce s více než čtvrtmiliardovým rozpočtem se 1. ledna stane Alicja Knastová z Polska. Mandát má na šest let, oznámil v úterý ministr kultury Lubomír Zaorálek z ČSSD.
Alicja Knastová se generální ředitelkou Národní galerie stane 1. ledna.
Alicja Knastová se generální ředitelkou Národní galerie stane 1. ledna. | Foto: ČTK

Sedmačtyřicetiletá Knastová byla kurátorkou varšavského Muzea Fryderyka Chopina nebo stálé výstavy Muzea dějin polských Židů, posledních šest let vedla Slezské muzeum v Katovicích. Ve výběrovém řízení porazila bývalého ředitele galerie Jiřího Fajta i Marka Pokorného z ostravského Plata.

Stane se třetí ženou v čele Národní galerie, kterou 18 měsíců po odvolání Jiřího Fajta někdejším ministrem kultury Antonínem Staňkem z ČSSD musí postavit na nohy a provést současnou krizí. Od pondělí má galerie kvůli pandemii koronaviru zavřené všechny budovy, v důsledku epidemiologických omezení a kolapsu cestovního ruchu celý rok přichází o tržby ze vstupného.

Knastová bude na postu ředitelky první zahraniční manažerkou. Ti přitom ve světě dostávají příležitosti běžně, například Metropolitní muzeum umění v New Yorku vede Rakušan Max Hollein, florentskou galerii Uffizi řídí Němec Eike Schmidt, londýnské Tate Modern šéfovali Švéd, Španěl či Belgičan. "Dokud se ale Národní galerie netransformuje z příspěvkové organizace ministerstva kultury, stávající struktura nedovolí jakémukoliv manažerovi dělat výraznější změny. Možnosti sebelepšího manažera jsou tady velmi omezené," upozorňuje Jan Skřivánek, vydavatel časopisu Art+Antiques, který se do výběrového řízení na šéfa galerie sám hlásil.

V užším vedení Národní galerie dnes působí jediný cizinec: ředitelem Sbírky starého umění je pátým rokem Švýcar Marius Winzeler. V posledních letech byl šéfkurátorem a později kurátorem speciálních projektů Adam Budak, polský krajan Knastové. Toho však koncem loňského roku propustila nyní dosluhující ředitelka Anne-Marie Nedoma.

O tom, zda Nedoma v galerii na nějaké pozici setrvá, ministr kultury Lubomír Zaorálek z ČSSD v úterý nechtěl spekulovat. "Tým si bude nová ředitelka vytvářet sama a do toho já jí nebudu mluvit," řekl. Nedoma začne agendu předávat v listopadu, 1. ledna ji Knastová vystřídá.

Jazyková bariéra

Zpočátku největším handicapem polské ředitelky bude neznalost zdejšího prostředí a jazyková bariéra, míní šéfkurátor Moravské galerie v Brně Ondřej Chrobák. "Nechci, aby to vyznělo xenofobně, ale je velkou otázkou, zda je Národní galerie a potažmo celá odborná obec připravena na vedení 'cizinkou'. Zkušenosti Adama Budaka a Mariuse Winzelera spíše ukazují, že nikoli," říká Chrobák.

Alicja Knastová.
Alicja Knastová. | Foto: ČTK

Také podle Mileny Bartlové, vedoucí katedry teorie a dějin umění na pražské UMPRUM, si Knastová bude muset "vybrat blízké spolupracovníky a spolupracovnice, kteří se ve zdejších poměrech dobře orientují, a po nějakou dobu se o ně opírat více, než je běžné", z čehož plyne riziko, aby se nová ředitelka na někom nestala příliš závislou.

Alicja Knastová dle vlastních slov rozumí česky a sleduje zdejší média. Zatím však mluví jen polsky nebo angličtinou, kterou upřednostnila také při úterním vystoupení s ministrem.

Její prababička pochází z Orlové na Karvinsku. Knastová se narodila v Radlíně, ležícím na jihu Polska nedaleko českých hranic. "Vyrůstala jsem v Rybniku, který je od hranic pár desítek kilometrů. Moji rodiče do Československa často jezdili. Když jsem byla malá, dívala jsem se na vaše pohádky, později jsme poslouchali rozhlas a televizi v češtině, protože byly lepší než ty polské," popsala pro Aktuálně.cz budoucí ředitelka Národní galerie.

Z češtiny prý obavu nemá. Začátkem tisíciletí podobně potřebovala angličtinu, "tak jsem se do toho pustila a tři roky nato už jsem v angličtině přednášela," argumentuje. V Praze, kam se s rodinou přestěhuje v lednu, absolvuje intenzivní kurz češtiny.

Politický vyhazov

Nastupující ředitelka Národní galerie je původem muzikoložka, už magisterskou práci ale psala o průnicích mezi hudbou a uměním. "Muzikologický základ může být i výhoda. Když jsme ve Slezském muzeu třeba pořádali koncert, mohla jsem uvádět jednotlivé skladby," ilustruje.

Byla stipendistkou Metropolitního muzea umění v New Yorku, nyní dodělává doktorát na katedře umění, designu a architektury Londýnské metropolitní univerzity. Je držitelkou Řádu polární hvězdy 1. třídy, jejž dostala od švédského krále, nebo essenské Red Dot Award.

Alicja Knastová.
Alicja Knastová. | Foto: ČTK

Nejvýrazněji se zapsala uplynulých šest let jako ředitelka Slezského muzea v Katovicích, které přesunula do částečně podzemních prostorů bývalého dolu, rekonstruovaného v přepočtu za dvě miliardy korun.

Právě působení Knastové ve Slezském muzeu, kde řídila tým 180 zaměstnanců a 200 externistů, označuje za klíčové ministr Zaorálek. "Víte, že pocházím z Ostravy. V poslední době jsme se odtamtud s určitou závistí dívali na kulturní rozmach, který nastal v Katovicích, a Knastová byla s tímto boomem spojená," říká. Knastová zvedla návštěvnost Slezského muzea z 20 tisíc na více než 240 tisíc návštěvníků ročně.

Z funkce ji letos v únoru odvolal slezský maršálek z polské vládnoucí strany Právo a spravedlnost, které předtím Knastová zabránila využít muzeum v předvolební kampani. "Byl se mnou nespokojený regionální politik z vládní strany, a tak si na mě stěžoval a nechal mě propustit. Já jsem vždy bránila politikům, aby muzeum zneužívali v předvolební kampani," popisuje Polka.

Místní správní soud v červnu rozhodl, že vyhozena byla protiprávně. Totéž v úterý zopakoval ministr Zaorálek. "Důvody byly ze všeho nejvíc politické. Mně to připadalo nešťastné a pokládám Alicji Knastovou za jedno z nejvýraznějších jmen, která se v Polsku objevila v posledních letech," říká.

Alicja Knastová a ministr kultury Lubomír Zaorálek z ČSSD.
Alicja Knastová a ministr kultury Lubomír Zaorálek z ČSSD. | Foto: ČTK

90 dnů hájení

Na Knastové ministr oceňuje snahu "zbavit se rutiny a dostat do galerií také ty, kteří k nim dnes mají daleko", zejména mladé. O nich mluví i nastupující ředitelka. "Lidé, kterým je dnes okolo dvaceti, se narodili už v éře internetu a musíme udělat všechno pro to, aby do galerií chodili, protože právě tito lidé za nějakých dvacet let rozhodnou, jestli bude tento segment kultury vzkvétat."

V koncepci psala o inkluzi nebo rozšiřování sbírek 20. století díly z Čech, Moravy a Slezska. Národní galerie by podle ní měla sdílet zkušenosti s menšími institucemi, rozšířit doprovodný program mimo vlastní budovy a nejméně jednu výstavu ročně pořádat v zahraničí. Také chce kompletně digitalizovat sbírky i vydané publikace.

Předešlým ředitelem Jiřím Fajtem dosaženou rekordní návštěvnost 700 tisíc lidí ročně označuje Knastová za metu, kterou lze překonat.

V galerii hodlá zvednout "témata, která jsou relevantní kdekoliv na světě". Konkrétně zmiňuje třeba soukromí, podle ní aktuální v době sociálních sítí a mobilních aplikací, jimž lidé kvůli ochraně před koronavirem odevzdávají své osobní údaje i polohu. Stejně tak Knastová, která v katovickém muzeu hostila Konferenci OSN o změně klimatu a moderovala jeden panel, považuje za významné téma klimatickou změnu.

Konkrétní výstavy nebo spolupracovníky ale před nástupem do funkce jmenovat nechce a žádá, aby jí odborná veřejnost od 1. ledna poskytla tři měsíce hájení. "Je to standardní doba, kterou doporučují všechny manažerské příručky," upozorňuje.

V praxi tak Knastová první změny v galerii začne oznamovat zhruba půl roku před parlamentními volbami, v nichž bude také Zaorálkova ČSSD usilovat o znovuzvolení do sněmovny. Pokud na podzim 2021 ministerstvo kultury převezme jiná strana, Knastová s ní bude muset vyjednat politickou podporu.

"Instituci jako Národní galerie není možné řídit bez nepřetržitého dialogu s jejími akcionáři, což jsou v tomto případě ministerstvo kultury a garanční rada. Stejně jako jim hodláme i publiku vysvětlovat, co budeme dělat a proč," avizuje nová ředitelka.

Alicja Knastová.
Alicja Knastová. | Foto: ČTK/PAP/Andrzej Grygiel

Investice jsou nutné

Když si Knastová v srpnu procházela budovy Národní galerie, seznala, že nemají dostatečně bezbariérový přístup a že "zoufale potřebují investice, snad s výjimkou Schwarzenberského paláce a nedávno renovovaného kláštera sv. Anežky České".

Největší nedostatky spatřuje ve Veletržním paláci, o jehož rekonstrukci usiloval už předešlý ředitel Jiří Fajt. Ten krátce před svým odvoláním z funkce dokonce vypsal mezinárodní výběrové řízení, které se však po jeho odchodu zastavilo. Náklady na přestavbu paláce Fajt odhadoval v řádu několika miliard korun, jež ale ministerstvo kultury galerii zatím neposkytlo. Momentálně navíc úřad sanuje dopady pandemie na celou kulturu.

Ministr Zaorálek v úterý prohlásil, že až se republika z pandemie dostane, "bude třeba udělat něco jako restart české kultury" a vymyslet novou strategii také pro Národní galerii. "Na to potřebujeme někoho, kdo má invenci, odmítá rutinu a dovede v tomto světě videoher najít cestu, jak dostat lidi do galerie," naznačuje ministr.

Chce, aby Knastová z Národní galerie vybudovala podobně renomovanou značku, jakou se stala Česká filharmonie. "Aby cizinci přijíždějící do Prahy považovali za důležité navštívit Národní galerii, tak jako když lidé jedou do Amsterdamu, zavítají do Rijksmusea, nebo když jdou v Londýně do Britského muzea a galerií Tate," srovnává Zaorálek.

Alicja Knastová v Polsku vedla tři projekty na čerpání evropských dotací, zasedá v několika muzejních radách, kde mimo jiné pročítá výroční zprávy. Národní galerie v té své vloni uvedla, že od státu dostala 331,5 milionu korun, z čehož nejdůležitější položka, takzvaný příspěvek na provoz, činil 289,3 milionu.

Knastová v koncepci avizovala, že chce v Národní galerii optimalizovat náklady, revidovat příjmy a co nejvíc posílit rezervní fond. Ve Slezském muzeu hospodařila s nižším rozpočtem, v přepočtu okolo 220 milionů korun ročně.

Alicja Knastová v lednu 2019, když Slezské muzeum získalo cenu Gloria Artis. Koncem téhož roku ji za zásluhy v polské kultuře obdržela sama Knastová.
Alicja Knastová v lednu 2019, když Slezské muzeum získalo cenu Gloria Artis. Koncem téhož roku ji za zásluhy v polské kultuře obdržela sama Knastová. | Foto: ČTK/PAP/Andrzej Grygiel

Zaorálek posudky nezveřejní

Výběrové řízení na ředitele Národní galerie mělo tři fáze. V té první komise vedená architektem Josefem Pleskotem posoudila koncepce deseti uchazečů, z nichž vybrala v tomto pořadí Marka Pokorného, Alicji Knastovou a Jiřího Fajta.

Následoval takzvaný assessment, to znamená psychologické a manažerské testy, jimiž firmy zjišťují, jaký kandidát je pro pozici nejvhodnější. "Toto hodnocení už bylo v určitém sporu s hodnocením výběrové komise, bylo to skoro naopak," komentuje ministr Zaorálek.

Testy, jež vypracovala poradenská společnost DMC management consulting, sledovaly "strategické řízení, vedení lidí, motivaci, komunikaci, schopnost řídit změny a řešit problémy", upřesňuje Jitka Tejnorová, partnerka a spoluzakladatelka DMC.

Ve třetí fázi pak ministerstvo kultury anonymně zaslalo koncepce tří finalistů do zahraničí a obdrželo odpovědi z Metropolitního muzea umění v New Yorku a vídeňské Albertiny i Kunsthalle. "To byl třetí zdroj mého rozhodování," potvrzuje Zaorálek.

Zveřejnit doporučení zahraničních odborníků, k čemuž jej vyzval výtvarník Jiří David, však ministr nehodlá. "Není možné zveřejnit ústní pohovory před komisí, stejně jako není možné zveřejnit výsledky assessmentu. A vytáhnout jen kus z toho celku, podle kterého jsem se rozhodoval, by mi přišlo nešťastné. Nevytvářelo by to přesný obraz," argumentuje Zaorálek.

Na dotaz Aktuálně.cz ale naznačil, že ani zahraniční posudky nevyšly ve prospěch jednoho kandidáta. "Rozložilo se to mezi Fajta a Knastovou," řekl. A protože Knastová "velmi dobře obstála ve všech třech fázích hodnocení", rozhodl se jmenovat ji.

V odborném prostředí se přitom diskuse o novém řediteli Národní galerie točily takřka výhradně okolo Jiřího Fajta a Marka Pokorného, říká šéfkurátor Moravské galerie Ondřej Chrobák. "Málokdo se zajímal o curriculum a názory Alicje Knastové, takže asi nejen já nejsem, kromě frází o nezatíženosti lokálními spory nebo pohledu z vnějšku, schopný zodpovědně predikovat její budoucnost v tak komplikované funkci. Rád bych byl optimistický," shrnuje Chrobák.

Milena Bartlová, vedoucí katedry teorie a dějin umění na pražské UMPRUM, soudí, že ministr vybral odvážně a že ve zvolení Knastové lze vidět naději. "Bude mít odstup od minulosti a vzájemných závazků na české scéně, a bude tudíž mít relativně volnější ruce k provádění nezbytně potřebných, poměrně hlubokých změn," věří Bartlová, podle níž je však podmínkou k těmto změnám maximální podpora ministerstva kultury. "Předpokládám, že ji nynější ministr slíbil. Doufejme, že nepomine s jeho odchodem a že ji bude ministerský úřad vůbec schopen poskytovat," dodává Milena Bartlová.

 

Právě se děje

před 16 minutami

Italský Senát těsně vyslovil důvěru vládě premiéra Conteho, který přestál i pondělní hlasování Poslanecké sněmovny

Zdroj: ČTK
před 24 minutami

Tucet členů národních gard USA bylo postaveno mimo službu

Tucet příslušníků amerických národních gard, kteří měli ve středu posílit bezpečnost inaugurace zvoleného prezidenta Joea Bidena, bylo postaveno mimo službu. Stalo se tak po prověrkách, které mimo jiné zkoumaly možné vazby na krajně pravicový extremismus. Podle Reuters to řekli představitelé Pentagonu.

Mluvčí Pentagonu uvedl, že se prověrky nezabývaly jen možnými vazbami na extremistické skupiny.

Jeden příslušník gard byl postaven mimo službu kvůli znepokojivým textovým zprávám, zatímco jiný byl nahlášen úřadům telefonicky. Reuters to sdělil generál v čele úřadu národní gardy Daniel Hokanson.

Do Washingtonu míří na inauguraci, která se uskuteční ve středu, asi dvaapůlkrát více členů národní gardy než v minulých letech. Federální úřad pro vyšetřování (FBI) přitom posuzoval jejich profil ještě nad rámec obvyklých prověrek, jimiž prochází standardně všichni členové ozbrojených sil USA. Zjišťoval mimo jiné, zda některý z nich v minulosti nečelil obviněním v případu spojeném s terorismem. Dříve dnes ministr obrany Christopher Miller řekl, že americké úřady nemají informace o tom, že by při inauguraci "hrozila hrozba zevnitř".

před 33 minutami

Basketbalistky USK schytaly v Eurolize debakl

Basketbalistky ZVVZ USK Praha podlehly v domácí "bublině" v hale na Královce v utkání 4. kola Evropské ligy Fenerbahce Istanbul vysoko 70:99 a nedokázaly soupeři oplatit porážku 70:77 z prosincového turnaje v Turecku. O udržení naděje na postup do březnového čtvrtfinále bude hrát tým trenérky Natálie Hejkové ve čtvrtek od 19:00 proti Lyonu, který má stejně jako Fenerbahce o bod více než Pražanky.

V celku vítěze tři hráčky předvedly dvacetibodový střelecký výkon - Kayla McBrideová (26), Alina Jagupová (23) a Cecilia Zandalasiniová (20). Z domácího týmu se nejvíce dařilo Kateřině Elhotové s 19 body.

Pražanky se musely obejít bez americké opory Alyssy Thomasové a držely s tureckým celkem krok jen do osmé minuty, kdy byl stav ještě 13:18. Pak ale Fenerbahce uhrálo osmibodovou šňůru a naděje domácího výběru se postupně začaly rozplývat.

Problémy jim dělaly hlavně McBrideová s Jagupovovou a do poločasové přestávky šly suverénky české basketbalové scény s mankem 27:59. Na začátku třetí čtvrtiny prohrávaly i nejvyšším rozdílem v utkání o 33 bodů. Slabou náplastí mohlo být pro USK, že třetí i čtvrtou čtvrtinu těsně vyhrál a také se těsně ubránil stovce inkasovaných bodů.

Evropská liga basketbalistek - 4. kolo:

Skupina B (Praha - hala Královka):

USK Praha - Fenerbahce Istanbul 70:99, Gdyně - Lyon 76:79

Zdroj: ČTK
před 35 minutami

Nymburk prošel do osmifinále LM z druhého místa

Basketbalisté Nymburka podlehli v závěrečném 6. kole základní skupiny B tureckému celku Tofas Bursa 97:103 a postoupili do osmifinálové fáze Ligy mistrů ze druhého místa. Soupeř pořadí v tabulce ovládl, francouzský Dijon i přes výhru na Kypru nad Keravnosem klesl při shodném zisku 10 bodů vinou nejhoršího skóre ze vzájemných zápasů na nepostupovou třetí příčku v minitabulce tří týmů.

Soupeře pro osmifinálovou skupinu se tým trenéra Orena Amiela dozví při losování 2. února. Další sérii zápasů začne šestnáctinásobný český šampion přesně o měsíc později.

Úvod utkání patřil Omaru Prewittovi, který se rozehrál dvěma trojkami, za čtyři minuty měl na kontě 12 bodů a zařídil vedení 15:8. Nymburk v první čtvrtině vedl i o deset bodů, ale Tofas bojující o klíčovou výhru se ve druhé části přiblížil i na dva.

Domácí už ale soupeře do vedení v první polovině utkání nepustili. Na rozdíl od něj hráli s jistotou, že jim při shodě okolností vezme postup jen porážka téměř o 60 bodů. Nymburk dokonce ke konci druhé čtvrtiny podruhé v utkání unikl i do desetibodového náskoku.

Touha Tofasu po play off ale vyústila ve třetí desetiminutovce v obrat. Týmy se pak přetahovaly o nejtěsnější vedení. Domácí šli ještě do vedení 87:82, ale soupeř odpověděl sedmibodovou šňůrou a vybojoval vítězství. Zařídil ho 27 body Tomislav Zubčič. Domácím nestačilo Prewittových 24 bodů.

Basketbalová Liga mistrů - 6. kolo:

Skupina B:

ERA Nymburk - Tofas Bursa 97:103 (30:26, 57:52, 78:79)

Nejvíce bodů: Prewitt 24, Hruban 17, Dalton 15 - Zubčič 27, Akoon-Purcell 23, Christon 19. Fauly: 21:30. Trestné hody: 41/31 - 28/19. Trojky: 14:10. Doskoky: 38:33.

Zdroj: ČTK
před 40 minutami

Kandidát na ministra zahraničí USA Blinken: Čína je největší diplomatickou výzvou Spojených států

Čína je bezpochyby největší diplomatickou výzvou pro USA ze všech světových zemí. Na slyšení v Senátu to dnes řekl kandidát na ministra zahraničí v nastupující administrativě Joea Bidena Antony Blinken. Naléhavou zodpovědností USA je podle něj zabránit Íránu v nabytí jaderných zbraní, k návratu Spojených států k jaderné dohodě s Teheránem z roku 2015 však podle něj v blízké budoucnosti nedojde.

Dosluhující prezident Donald Trump podle Blinkena učinil správně, když zaujal tvrdý postoj vůči Číně, protože ta pod vedením prezidenta Si Ťin-pchinga začala dávat jasně najevo svou asertivitu a snahu stát se vůdčí světovou velmocí. Kandidát na funkci šéfa diplomacie však vyjádřil nesouhlas s Trumpovou strategií.

"Musíme čelit Číně z pozice síly, ne slabosti," řekl Blinken, což podle něj znamená "spolupracovat se spojenci, a ne je pomlouvat, podílet se na chodu mezinárodních institucí a vést je, namísto toho, abychom z nich ustupovali". Kandidát na ministra zahraničí rovněž prohlásil, že podle jeho názoru existuje základ pro vybudování takového postoje vůči Číně, s nímž budou souhlasit zástupci obou hlavních politických stran.

USA jsou podle něj připraveny vrátit se k jaderné dohodě světových mocností a Íránu o omezení íránského jaderného programu (JCPOA), od které Trump odstoupil. Podmínkou je však to, aby Teherán začal znovu respektovat závazky, které mu dohoda ukládá. "Od toho jsme ještě daleko," poznamenal.

Zdroj: ČTK
Další zprávy