Fajt se zkusí vrátit. Na šéfa Národní galerie se hlásí také Rösel nebo kolektiv žen

Daniel Konrád Daniel Konrád
17. 6. 2020 14:00
Bývalí ředitelé Jiří Fajt a Vladimír Rösel, kurátorka Helena Musilová, kunsthistorik Nikolaj Savický, Alicja Knastová z Polska nebo kolektiv deseti žen se hlásí do výběrového řízení na generálního ředitele Národní galerie, instituce s více než čtvrtmiliardovým rozpočtem. Řekli to Aktuálně.cz, které oslovilo pár desítek potenciálních uchazečů. Další se zdráhají vyjádřit, výčet tak nemusí být úplný.
Jiří Fajt byl generálním ředitelem Národní galerie v letech 2014 až 2019.
Jiří Fajt byl generálním ředitelem Národní galerie v letech 2014 až 2019. | Foto: Josef Horázný

Ministerstvo kultury, které Národní galerii zřizuje a také organizuje výběrové řízení, do středeční půlnoci přijímá přihlášky do prvního kola. "Bude spočívat ve formální kontrole přihlášek uchazečů a kritérií, která byla vyjmenována v inzerátu. Následně proběhne ústní pohovor se všemi uchazeči, kteří kritéria splnili," popisuje Michaela Lagronová, mluvčí ministerstva vedeného Lubomírem Zaorálkem z ČSSD.

Ministr kultury Lubomír Zaorálek z ČSSD.
Ministr kultury Lubomír Zaorálek z ČSSD. | Foto: Lukáš Bíba

Tomu komise doporučí maximálně tři uchazeče, kteří pak jako u manažerských pozic v soukromé sféře absolvují takzvaný assessment. Jeho součástí je i psychologický test. Zaorálek následně vybere nového ředitele či ředitelku, nástup do funkce je nejpozději 1. ledna příštího roku. "Nicméně bychom byli rádi, kdyby se vítěz výběrového řízení mohl ujmout funkce letos na podzim," doplňuje Lagronová.

Kritéria výběrového řízení stanovila Zaorálkem zřízená Garanční rada Národní galerie. Vede ji architekt Josef Pleskot, který zároveň předsedá i výběrové komisi. Ta čítá 14 členů včetně kunsthistoriček Mileny Slavické a Marie Klimešové, ředitelky Státních uměleckých sbírek Drážďany Marion Ackermannové nebo profesora na univerzitě v Cardiffu Jiřího Přibáně.

Po zvolení nového ředitele garanční rada v současném složení skončí a bude vytvořena nová, potvrzuje Michaela Lagronová.

Že se pokusí o návrat do funkce, na dotaz Aktuálně.cz potvrzuje kunsthistorik Jiří Fajt. "Výběrového řízení se zúčastním. Vnímám to i jako významný test toho, jakou Národní galerii si vlastně naše veřejnost přeje," říká. Národní galerii vedl v letech 2014 až 2019, než jej z funkce odvolal tehdejší ministr kultury z ČSSD Antonín Staněk. Zároveň na Fajta podal trestní oznámení, která však policie minulý měsíc odložila.

"Moje představy jsou dostatečně známé a jednoznačně stojí na straně otevřené a přátelské instituce s mezinárodním přesahem, která dokáže inspirovat, kultivovat a rozvíjet kreativní myšlení každého z nás," říká Fajt, od jehož odvolání se změnily "některé věci, které budou, podle mého pozitivně, ovlivňovat chod Národní galerie".

Za takový krok označuje právě zřízení garanční rady. "Nesporně se bude muset ještě leccos změnit, především v posílení právní a ekonomické stability instituce a zajištění soustavné podpory současného umění," říká Fajt. Prý si ale ověřil, že "na straně všech zainteresovaných existuje významná vůle k pokračování tolik nutných změn", které galerii zajistí lepší podmínky a veřejnosti atraktivní, mezinárodně relevantní program. "A také nerad odcházím od rozdělané práce, obzvlášť když jsem neodešel, ale byl odejit," dodává Jiří Fajt.

Nynější dočasná ředitelka galerie Anne-Marie Nedoma se na otázku, jestli se bude hlásit, nechtěla vyjádřit. Stejně tak případnou kandidaturu přes média nechce oznamovat historik umění Vít Vlnas, který byl řízením instituce pověřen v letech 2013 až 2014.

K možné kandidatuře se nevyjádřil Marek Pokorný, ředitel ostravské galerie Plato a bývalý šéf Moravské galerie. Nereagoval na e-maily, SMS zprávy ani nebral telefon. A případnou účast ve výběrovém řízení nekomentuje ani Jindřich Smetana, který přes 20 let vedl ateliér architektury na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Od roku 2011 byl jejím rektorem, ve funkci skončil vloni. "Budu k dispozici až v pátek," omluvil se dnes na SMS dotaz Aktuálně.cz, zda se přihlásí do výběrového řízení.

Že přihlášku podal, naopak ve středu před 22. hodinou potvrdil Nikolaj Savický, kunsthistorik a v letech 2011 až 2014 náměstek generálního ředitele Národní galerie. Podle serveru idnes.cz se do výběrového řízení přihlásil také malíř a restaurátor Martin Martan, který pracuje jako restaurátor umělecké sbírky rodu Lobkowiczů a od roku 1992 je vedoucím hostujícím lektorem na Univerzitě Pardubice.

Přihláška z Polska

"Ano, skutečně se hlásím a doufám, že má koncepce i dosavadní zkušenosti by na tuto funkci stačily," potvrzuje polská kandidátka Alicja Knastová. Pracovala jako kurátorka varšavského Muzea Fryderyka Chopina nebo Muzea dějin polských Židů. Roku 2014 se stala šéfkou Slezského muzea v Katovicích, odkud ji letos v únoru odvolala místní samospráva. Odkazovala na audit, podle nějž Knastová nedostatečně dohlédla na deinstalaci výstav nebo odmítla zveřejnit ceník pronájmů muzejních prostor pro firmy.

Alicja Knastová do letoška vedla Slezské muzeum v Katovicích.
Alicja Knastová do letoška vedla Slezské muzeum v Katovicích. | Foto: Evropský ekonomický kongres

Knastová důvody svého odvolání označila za zástupné. Už vloni zveřejnila, že jí pravicová vláda strany Právo a spravedlnost vyhrožovala vyhazovem. Knastová tehdy kritizovala, že Právo a spravedlnost využívá Slezské muzeum k pořádání politických akcí. Podle serveru Observer.com mohla být Knastová z čela katovického muzea propuštěna v rámci politických čistek, jimiž se polská vláda zbavuje kritiků.

Dotaz, co by chtěla přinést do Národní galerie, považuje Knastová za předčasný. "Přihlášku musí nejdřív posoudit porota, v tuto chvíli bych nerada říkala víc," dodává.

"Svoji kandidaturu zvažuji, a pokud se nestane něco nepředvídatelného, budu ji podávat," hlásí také kunsthistorička Helena Musilová, která v Národní galerii do roku 2015 vedla Sbírku moderního a současného umění. Dnes je šéfkurátorkou pražského Musea Kampa, kde připravila výstavy fotografa Helmuta Newtona nebo malíře a grafika Pravoslava Sováka.

Helena Musilová (vpravo) v roce 2013, kdy byla ředitelkou Sbírky moderního a současného umění Národní galerie.
Helena Musilová (vpravo) v roce 2013, kdy byla ředitelkou Sbírky moderního a současného umění Národní galerie. | Foto: Libor Fojtík

Kolektivní přihláška

Přihlášku do výběrového řízení dále podal takzvaný Kolektiv feministických institucí. "Usilujeme o kolektivní vedení Národní galerie a proměnu jejího fungování ve smyslu námi formulovaného Kodexu feministických institucí," vysvětluje ředitelka Společnosti Jindřicha Chalupeckého Karina Kottová.

Ta je jednou z deseti členek skupiny, již dále tvoří kritička umění Anežka Bartlová, kurátorky Tereza Jindrová a Tereza Stejskalová nebo pedagožka Akademie výtvarných umění Vjera Borozan. Nikdo z nich nemá rozhodující slovo, podle Kottové v přihlášce navrhují, jak by i Národní galerie mohla mít kolektivní vedení.

Kodex feministické umělecké instituce, na nějž kolektiv odkazuje, prosazuje rovnoprávné zastoupení žen, odmítá rasismus či sexismus, zastává se utlačovaných nebo apeluje na to, aby všichni pracovníci instituce měli hlas v jejím směřování.

Karina Kottová je ředitelkou Společnosti Jindřicha Chalupeckého, která pořádá Cenu Jindřicha Chalupeckého.
Karina Kottová je ředitelkou Společnosti Jindřicha Chalupeckého, která pořádá Cenu Jindřicha Chalupeckého. | Foto: Lukáš Bíba

Pokus o návrat

Jeden kandidát na generálního ředitele se do Národní galerie vrací již několik let. V roli nezávislého lektora poslední roky pořádal komentované prohlídky ve Šternberském paláci Vladimír Rösel, jenž galerii vedl v letech 2011 až 2013. "Ano, budu se hlásit do výběrového řízení, je to příležitost vyjádřit se ke stavu Národní galerie," potvrzuje čtyřiapadesátiletý Rösel, který v 80. letech minulého století nastoupil do lektorského oddělení galerie a prováděl diváky všemi tehdejšími stálými expozicemi.

Bývalý ředitel Národní galerie Vladimír Rösel.
Bývalý ředitel Národní galerie Vladimír Rösel. | Foto: Zbyněk Pecák

Když to teď po několika dekádách začal dělat znovu, ujasnil si, že "jsem stále schopný vystavenými díly v expozici lidi zaujmout", našel v tom "určitou náplň" a především k Národní galerii pocítil sentiment. "Měl jsem teď takovou sedmiletou karanténu," shrnuje Rösel, jenž byl jako jediný z uchazečů ochoten pro Aktuálně.cz nastínit svou vizi.

Muž, který instituci roku 2011 přebíral po Milanu Knížákovi a kterého dva roky nato odvolala tehdejší ministryně kultury z TOP 09 Alena Hanáková, je přesvědčen, že tak jako Národní galerie kdysi "dostala šanci" po Knížákově éře, může nyní opět začít nanovo. "Mám jasnou představu o konsolidaci instituce v mnoha ohledech: personální a odborné, obsahové, dramaturgické, prezentační, lokační, ekonomické," vyjmenovává Rösel, podle nějž Národní galerie opomíjí sbírkovou i vědeckou činnost a ztratila spoustu odborných pracovníků. Na jeho vkus se také až příliš zaměřovala na převzaté výstavy a zapomínala na vlastní sbírky.

"Tomu, co tvořilo páteř výstavního plánu posledních let, se v Praze věnují Galerie Rudolfinum, Centrum současného umění Dox, Museum Kampa, příští rok k nim přibude Kunsthalle Praha," vyjmenovává Rösel místa, kde se podle něj mohou "prezentovat aktivní umělci a kde mají šanci najít svoji pozici nebo ji zhodnotit".

Sbírková instituce jako Národní galerie by s těmito galeriemi neměla soutěžit, myslí si Rösel. "Zvlášť absurdní mi to přijde v situaci, kdy se Národní galerie předhání s Galerií Rudolfinum v tom, kdo udělá lepší výstavu současného umění," upozorňuje, že také Galerie Rudolfinum je coby součást České filharmonie příspěvkovou organizací ministerstva kultury. Galerii Rudolfinum vede Petr Nedoma, jehož žena Anne-Marie Nedoma je teď dočasnou ředitelkou Národní galerie.

Vladimír Rösel v roce 2011, kdy byl ředitelem Národní galerie.
Vladimír Rösel v roce 2011, kdy byl ředitelem Národní galerie. | Foto: archiv HN - René Volfík

"Samozřejmě nenavrhuji Národní galerii proměnit v nějaký hřbitov umění, ale poslední roky se vyčerpávala v bezbřehém výstavním programu, v mnoha případech navíc převzatém ze zahraničí. Bylo to obsahově špatně po koncepční stránce a extrémně náročné po té finanční," soudí Rösel.

Konkrétně zpochybňuje třeba snahu předešlého vedení pořádat divácky atraktivní projekty v paláci Kinských na Staroměstském náměstí. Tam galerie před epidemií koronaviru oslovovala turisty výstavami děl Gerharda Richtera, Jiřího Koláře či francouzských impresionistů.

"Čas od času se instituce samozřejmě potřebuje zviditelnit velkou výstavou, ale ta se nemá dělat jen tak na efekt. Musí zapadat do koncepce a rozvíjet sbírkový obsah. Konkrétně palác Kinských pak vůbec není uzpůsobený na to, aby se jím v krátkém časovém úseku trvání výstavy prohnalo 100 tisíc lidí," říká Rösel. Přes 100 tisíc lidí v paláci Kinských vidělo právě loňskou výstavu francouzských impresionistů.

Palác Kinských v roce 2017, kdy tu Národní galerie pořádala retrospektivu malíře Gerharda Richtera.
Palác Kinských v roce 2017, kdy tu Národní galerie pořádala retrospektivu malíře Gerharda Richtera. | Foto: Libor Fojtík

Nežádat horentní sumu

Kandidát na generálního ředitele Rösel už vloni v článku pro server Hlídací pes vyslovil nespokojenost s novou expozicí Staří mistři ve Schwarzenberském paláci, která je podle něj uspěchaná a představuje "v lepším případě promarněnou šanci, v horším pak promrhanou vysokou investici".

Myslí si také, že po pandemii koronaviru a vzhledem k prohlubování státního dluhu není reálné chtít od vlády peníze na stavbu nové budovy nebo velkou rekonstrukci Veletržního paláce. Tu bývalý ředitel Fajt odhadoval na částku několika miliard korun. Galerie na letošek počítá s rozpočtem mezi 250 a 280 miliony korun, stejně jako vloni.

"Národní galerie by si zasloužila budovu účelově postavenou pro prezentaci umění, ale nejsme v situaci, kdy vám někdo dá dvě miliardy korun. Není reálné žádat horentní sumu a chtít v galerii utratit co nejvíc peněz. Je potřeba pracovat s tím, co tam je, rozvinout podstatu a zajistit kontinuitu," uvažuje Vladimír Rösel.

Když se roku 2011 ujímal funkce generálního ředitele, psalo se o něm jako o ekonomovi. To by Rösel po případném úspěchu v konkurzu nerad zažil znovu. "Vyvolalo to vůči mě zbytečnou averzi jako vůči někomu, kdo nerozumí umění a bude jen sestavovat rozpočty," vzpomíná Rösel, který založil investiční společnost Lombard Advisory Partners, zabývající se správou soukromého kapitálu, a poslední dva roky pracoval v týmu privátního bankovnictví UniCredit Bank.

"Podrobně ale znám sbírky Národní galerie a odborně na mezinárodní úrovni se věnuji fiduciární správě soukromých a nadačních sbírek umění, to znamená od jejich katalogizace až po monetizaci," říká.

Konkrétní sbírky, které má na starosti, však jmenovat nechce, aby nenarušil důvěru jejich majitelů. A kdyby uspěl v konkurzu, doufá, že podobné důvěry se mu dostane od zaměstnanců Národní galerie. "Vždy jsem se snažil vytvořit odborným pracovníkům prostředí k tomu, aby měli co nejlepší možnosti pro svou realizaci," dodává Vladimír Rösel.

Aktualizace (22:04): V článku přibyla zmínka o kandidatuře kunsthistorika Nikolaje Savického a restaurátora Martina Martana.

Kdo se nehlásí

Kandidaturu na post ředitele Národní galerie pro Aktuálně.cz vyloučili bývalí ředitelé této instituce Lubomír Slavíček a Ivan Morávek, rektor Akademie výtvarných umění v Praze Tomáš Vaněk, kunsthistorici Ladislav Kesner, Michaela Ottová, Karel Srp či Milena Bartlová, současný šéf Moravské galerie Jan Press, ředitel Oblastní galerie Liberec Jan Randáček, šéf platformy Tranzit.cz Vít Havránek, ředitel Galerie výtvarného umění v Chebu Marcel Fišer, šéf pražské Hauch Gallery Jan Třeštík nebo Roman Musil, který vede Západočeskou galerii v Plzni.



Děkan Fakulty umění a designu na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně Michal Koleček přiznává, že byl ke kandidatuře "z různých stran dotazován a také vyzván dle mého názoru kompetentními osobnostmi, kterých si velice vážím", nakonec se ale nepřihlásil. Ministr kultury Lubomír Zaorálek již dříve avizoval, že jeho úřad může některé osobnosti k účasti ve výběrovém řízení vyzvat.

 

Právě se děje

před 10 minutami

Vítkovice Heavy Machinery jdou do prodeje, odhad ceny je 1,3 miliardy korun

Ostravská firma Vítkovice Heavy Machinery (VHM), kterou soud v létě poslal do konkurzu, jde do prodeje. Ve výběrovém řízení se prodávají obří výrobní haly i se strojním vybavením na více než 50 hektarech pozemků. Odhadní cena nemovitostí i movitého majetku, které se prodávají vcelku, činí 1,3 miliardy korun. Prodejem pověřil věřitelský výbor aukční a dražební společnost Gaute. ČTK to dnes za Gaute sdělil Jaroslav Martínek.

"Společnost Gaute od 2. prosince zveřejnila informace pro zájemce na svém portálu www.verejnedrazby.cz. Tímto dnem zároveň začíná lhůta, během které se zájemci můžou detailně seznámit s předmětem prodeje v takzvané datové místnosti," uvedl Martínek. Samotné výběrové řízení začne 6. ledna.

VHM jsou producentem ocelí a výrobků z nich. Insolvenční návrh podalo v březnu samo vedení, podle kterého byla firma dlouhodobě ztrátová a už nebyla schopná platit své závazky, zejména za dodávky energií. Problémy prohloubil koronavirus a opatření proti jeho šíření.

Zdroj: ČTK
Další zprávy