Fajt se zkusí vrátit. Na šéfa Národní galerie se hlásí také Rösel nebo kolektiv žen

Daniel Konrád Daniel Konrád
17. 6. 2020 14:00
Bývalí ředitelé Jiří Fajt a Vladimír Rösel, kurátorka Helena Musilová, kunsthistorik Nikolaj Savický, Alicja Knastová z Polska nebo kolektiv deseti žen se hlásí do výběrového řízení na generálního ředitele Národní galerie, instituce s více než čtvrtmiliardovým rozpočtem. Řekli to Aktuálně.cz, které oslovilo pár desítek potenciálních uchazečů. Další se zdráhají vyjádřit, výčet tak nemusí být úplný.
Jiří Fajt byl generálním ředitelem Národní galerie v letech 2014 až 2019.
Jiří Fajt byl generálním ředitelem Národní galerie v letech 2014 až 2019. | Foto: Josef Horázný

Ministerstvo kultury, které Národní galerii zřizuje a také organizuje výběrové řízení, do středeční půlnoci přijímá přihlášky do prvního kola. "Bude spočívat ve formální kontrole přihlášek uchazečů a kritérií, která byla vyjmenována v inzerátu. Následně proběhne ústní pohovor se všemi uchazeči, kteří kritéria splnili," popisuje Michaela Lagronová, mluvčí ministerstva vedeného Lubomírem Zaorálkem z ČSSD.

Ministr kultury Lubomír Zaorálek z ČSSD.
Ministr kultury Lubomír Zaorálek z ČSSD. | Foto: Lukáš Bíba

Tomu komise doporučí maximálně tři uchazeče, kteří pak jako u manažerských pozic v soukromé sféře absolvují takzvaný assessment. Jeho součástí je i psychologický test. Zaorálek následně vybere nového ředitele či ředitelku, nástup do funkce je nejpozději 1. ledna příštího roku. "Nicméně bychom byli rádi, kdyby se vítěz výběrového řízení mohl ujmout funkce letos na podzim," doplňuje Lagronová.

Kritéria výběrového řízení stanovila Zaorálkem zřízená Garanční rada Národní galerie. Vede ji architekt Josef Pleskot, který zároveň předsedá i výběrové komisi. Ta čítá 14 členů včetně kunsthistoriček Mileny Slavické a Marie Klimešové, ředitelky Státních uměleckých sbírek Drážďany Marion Ackermannové nebo profesora na univerzitě v Cardiffu Jiřího Přibáně.

Po zvolení nového ředitele garanční rada v současném složení skončí a bude vytvořena nová, potvrzuje Michaela Lagronová.

Že se pokusí o návrat do funkce, na dotaz Aktuálně.cz potvrzuje kunsthistorik Jiří Fajt. "Výběrového řízení se zúčastním. Vnímám to i jako významný test toho, jakou Národní galerii si vlastně naše veřejnost přeje," říká. Národní galerii vedl v letech 2014 až 2019, než jej z funkce odvolal tehdejší ministr kultury z ČSSD Antonín Staněk. Zároveň na Fajta podal trestní oznámení, která však policie minulý měsíc odložila.

"Moje představy jsou dostatečně známé a jednoznačně stojí na straně otevřené a přátelské instituce s mezinárodním přesahem, která dokáže inspirovat, kultivovat a rozvíjet kreativní myšlení každého z nás," říká Fajt, od jehož odvolání se změnily "některé věci, které budou, podle mého pozitivně, ovlivňovat chod Národní galerie".

Za takový krok označuje právě zřízení garanční rady. "Nesporně se bude muset ještě leccos změnit, především v posílení právní a ekonomické stability instituce a zajištění soustavné podpory současného umění," říká Fajt. Prý si ale ověřil, že "na straně všech zainteresovaných existuje významná vůle k pokračování tolik nutných změn", které galerii zajistí lepší podmínky a veřejnosti atraktivní, mezinárodně relevantní program. "A také nerad odcházím od rozdělané práce, obzvlášť když jsem neodešel, ale byl odejit," dodává Jiří Fajt.

Nynější dočasná ředitelka galerie Anne-Marie Nedoma se na otázku, jestli se bude hlásit, nechtěla vyjádřit. Stejně tak případnou kandidaturu přes média nechce oznamovat historik umění Vít Vlnas, který byl řízením instituce pověřen v letech 2013 až 2014.

K možné kandidatuře se nevyjádřil Marek Pokorný, ředitel ostravské galerie Plato a bývalý šéf Moravské galerie. Nereagoval na e-maily, SMS zprávy ani nebral telefon. A případnou účast ve výběrovém řízení nekomentuje ani Jindřich Smetana, který přes 20 let vedl ateliér architektury na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Od roku 2011 byl jejím rektorem, ve funkci skončil vloni. "Budu k dispozici až v pátek," omluvil se dnes na SMS dotaz Aktuálně.cz, zda se přihlásí do výběrového řízení.

Že přihlášku podal, naopak ve středu před 22. hodinou potvrdil Nikolaj Savický, kunsthistorik a v letech 2011 až 2014 náměstek generálního ředitele Národní galerie. Podle serveru idnes.cz se do výběrového řízení přihlásil také malíř a restaurátor Martin Martan, který pracuje jako restaurátor umělecké sbírky rodu Lobkowiczů a od roku 1992 je vedoucím hostujícím lektorem na Univerzitě Pardubice.

Přihláška z Polska

"Ano, skutečně se hlásím a doufám, že má koncepce i dosavadní zkušenosti by na tuto funkci stačily," potvrzuje polská kandidátka Alicja Knastová. Pracovala jako kurátorka varšavského Muzea Fryderyka Chopina nebo Muzea dějin polských Židů. Roku 2014 se stala šéfkou Slezského muzea v Katovicích, odkud ji letos v únoru odvolala místní samospráva. Odkazovala na audit, podle nějž Knastová nedostatečně dohlédla na deinstalaci výstav nebo odmítla zveřejnit ceník pronájmů muzejních prostor pro firmy.

Alicja Knastová do letoška vedla Slezské muzeum v Katovicích.
Alicja Knastová do letoška vedla Slezské muzeum v Katovicích. | Foto: Evropský ekonomický kongres

Knastová důvody svého odvolání označila za zástupné. Už vloni zveřejnila, že jí pravicová vláda strany Právo a spravedlnost vyhrožovala vyhazovem. Knastová tehdy kritizovala, že Právo a spravedlnost využívá Slezské muzeum k pořádání politických akcí. Podle serveru Observer.com mohla být Knastová z čela katovického muzea propuštěna v rámci politických čistek, jimiž se polská vláda zbavuje kritiků.

Dotaz, co by chtěla přinést do Národní galerie, považuje Knastová za předčasný. "Přihlášku musí nejdřív posoudit porota, v tuto chvíli bych nerada říkala víc," dodává.

"Svoji kandidaturu zvažuji, a pokud se nestane něco nepředvídatelného, budu ji podávat," hlásí také kunsthistorička Helena Musilová, která v Národní galerii do roku 2015 vedla Sbírku moderního a současného umění. Dnes je šéfkurátorkou pražského Musea Kampa, kde připravila výstavy fotografa Helmuta Newtona nebo malíře a grafika Pravoslava Sováka.

Helena Musilová (vpravo) v roce 2013, kdy byla ředitelkou Sbírky moderního a současného umění Národní galerie.
Helena Musilová (vpravo) v roce 2013, kdy byla ředitelkou Sbírky moderního a současného umění Národní galerie. | Foto: Libor Fojtík

Kolektivní přihláška

Přihlášku do výběrového řízení dále podal takzvaný Kolektiv feministických institucí. "Usilujeme o kolektivní vedení Národní galerie a proměnu jejího fungování ve smyslu námi formulovaného Kodexu feministických institucí," vysvětluje ředitelka Společnosti Jindřicha Chalupeckého Karina Kottová.

Ta je jednou z deseti členek skupiny, již dále tvoří kritička umění Anežka Bartlová, kurátorky Tereza Jindrová a Tereza Stejskalová nebo pedagožka Akademie výtvarných umění Vjera Borozan. Nikdo z nich nemá rozhodující slovo, podle Kottové v přihlášce navrhují, jak by i Národní galerie mohla mít kolektivní vedení.

Kodex feministické umělecké instituce, na nějž kolektiv odkazuje, prosazuje rovnoprávné zastoupení žen, odmítá rasismus či sexismus, zastává se utlačovaných nebo apeluje na to, aby všichni pracovníci instituce měli hlas v jejím směřování.

Karina Kottová je ředitelkou Společnosti Jindřicha Chalupeckého, která pořádá Cenu Jindřicha Chalupeckého.
Karina Kottová je ředitelkou Společnosti Jindřicha Chalupeckého, která pořádá Cenu Jindřicha Chalupeckého. | Foto: Lukáš Bíba

Pokus o návrat

Jeden kandidát na generálního ředitele se do Národní galerie vrací již několik let. V roli nezávislého lektora poslední roky pořádal komentované prohlídky ve Šternberském paláci Vladimír Rösel, jenž galerii vedl v letech 2011 až 2013. "Ano, budu se hlásit do výběrového řízení, je to příležitost vyjádřit se ke stavu Národní galerie," potvrzuje čtyřiapadesátiletý Rösel, který v 80. letech minulého století nastoupil do lektorského oddělení galerie a prováděl diváky všemi tehdejšími stálými expozicemi.

Bývalý ředitel Národní galerie Vladimír Rösel.
Bývalý ředitel Národní galerie Vladimír Rösel. | Foto: Zbyněk Pecák

Když to teď po několika dekádách začal dělat znovu, ujasnil si, že "jsem stále schopný vystavenými díly v expozici lidi zaujmout", našel v tom "určitou náplň" a především k Národní galerii pocítil sentiment. "Měl jsem teď takovou sedmiletou karanténu," shrnuje Rösel, jenž byl jako jediný z uchazečů ochoten pro Aktuálně.cz nastínit svou vizi.

Muž, který instituci roku 2011 přebíral po Milanu Knížákovi a kterého dva roky nato odvolala tehdejší ministryně kultury z TOP 09 Alena Hanáková, je přesvědčen, že tak jako Národní galerie kdysi "dostala šanci" po Knížákově éře, může nyní opět začít nanovo. "Mám jasnou představu o konsolidaci instituce v mnoha ohledech: personální a odborné, obsahové, dramaturgické, prezentační, lokační, ekonomické," vyjmenovává Rösel, podle nějž Národní galerie opomíjí sbírkovou i vědeckou činnost a ztratila spoustu odborných pracovníků. Na jeho vkus se také až příliš zaměřovala na převzaté výstavy a zapomínala na vlastní sbírky.

"Tomu, co tvořilo páteř výstavního plánu posledních let, se v Praze věnují Galerie Rudolfinum, Centrum současného umění Dox, Museum Kampa, příští rok k nim přibude Kunsthalle Praha," vyjmenovává Rösel místa, kde se podle něj mohou "prezentovat aktivní umělci a kde mají šanci najít svoji pozici nebo ji zhodnotit".

Sbírková instituce jako Národní galerie by s těmito galeriemi neměla soutěžit, myslí si Rösel. "Zvlášť absurdní mi to přijde v situaci, kdy se Národní galerie předhání s Galerií Rudolfinum v tom, kdo udělá lepší výstavu současného umění," upozorňuje, že také Galerie Rudolfinum je coby součást České filharmonie příspěvkovou organizací ministerstva kultury. Galerii Rudolfinum vede Petr Nedoma, jehož žena Anne-Marie Nedoma je teď dočasnou ředitelkou Národní galerie.

Vladimír Rösel v roce 2011, kdy byl ředitelem Národní galerie.
Vladimír Rösel v roce 2011, kdy byl ředitelem Národní galerie. | Foto: archiv HN - René Volfík

"Samozřejmě nenavrhuji Národní galerii proměnit v nějaký hřbitov umění, ale poslední roky se vyčerpávala v bezbřehém výstavním programu, v mnoha případech navíc převzatém ze zahraničí. Bylo to obsahově špatně po koncepční stránce a extrémně náročné po té finanční," soudí Rösel.

Konkrétně zpochybňuje třeba snahu předešlého vedení pořádat divácky atraktivní projekty v paláci Kinských na Staroměstském náměstí. Tam galerie před epidemií koronaviru oslovovala turisty výstavami děl Gerharda Richtera, Jiřího Koláře či francouzských impresionistů.

"Čas od času se instituce samozřejmě potřebuje zviditelnit velkou výstavou, ale ta se nemá dělat jen tak na efekt. Musí zapadat do koncepce a rozvíjet sbírkový obsah. Konkrétně palác Kinských pak vůbec není uzpůsobený na to, aby se jím v krátkém časovém úseku trvání výstavy prohnalo 100 tisíc lidí," říká Rösel. Přes 100 tisíc lidí v paláci Kinských vidělo právě loňskou výstavu francouzských impresionistů.

Palác Kinských v roce 2017, kdy tu Národní galerie pořádala retrospektivu malíře Gerharda Richtera.
Palác Kinských v roce 2017, kdy tu Národní galerie pořádala retrospektivu malíře Gerharda Richtera. | Foto: Libor Fojtík

Nežádat horentní sumu

Kandidát na generálního ředitele Rösel už vloni v článku pro server Hlídací pes vyslovil nespokojenost s novou expozicí Staří mistři ve Schwarzenberském paláci, která je podle něj uspěchaná a představuje "v lepším případě promarněnou šanci, v horším pak promrhanou vysokou investici".

Myslí si také, že po pandemii koronaviru a vzhledem k prohlubování státního dluhu není reálné chtít od vlády peníze na stavbu nové budovy nebo velkou rekonstrukci Veletržního paláce. Tu bývalý ředitel Fajt odhadoval na částku několika miliard korun. Galerie na letošek počítá s rozpočtem mezi 250 a 280 miliony korun, stejně jako vloni.

"Národní galerie by si zasloužila budovu účelově postavenou pro prezentaci umění, ale nejsme v situaci, kdy vám někdo dá dvě miliardy korun. Není reálné žádat horentní sumu a chtít v galerii utratit co nejvíc peněz. Je potřeba pracovat s tím, co tam je, rozvinout podstatu a zajistit kontinuitu," uvažuje Vladimír Rösel.

Když se roku 2011 ujímal funkce generálního ředitele, psalo se o něm jako o ekonomovi. To by Rösel po případném úspěchu v konkurzu nerad zažil znovu. "Vyvolalo to vůči mě zbytečnou averzi jako vůči někomu, kdo nerozumí umění a bude jen sestavovat rozpočty," vzpomíná Rösel, který založil investiční společnost Lombard Advisory Partners, zabývající se správou soukromého kapitálu, a poslední dva roky pracoval v týmu privátního bankovnictví UniCredit Bank.

"Podrobně ale znám sbírky Národní galerie a odborně na mezinárodní úrovni se věnuji fiduciární správě soukromých a nadačních sbírek umění, to znamená od jejich katalogizace až po monetizaci," říká.

Konkrétní sbírky, které má na starosti, však jmenovat nechce, aby nenarušil důvěru jejich majitelů. A kdyby uspěl v konkurzu, doufá, že podobné důvěry se mu dostane od zaměstnanců Národní galerie. "Vždy jsem se snažil vytvořit odborným pracovníkům prostředí k tomu, aby měli co nejlepší možnosti pro svou realizaci," dodává Vladimír Rösel.

Aktualizace (22:04): V článku přibyla zmínka o kandidatuře kunsthistorika Nikolaje Savického a restaurátora Martina Martana.

Kdo se nehlásí

Kandidaturu na post ředitele Národní galerie pro Aktuálně.cz vyloučili bývalí ředitelé této instituce Lubomír Slavíček a Ivan Morávek, rektor Akademie výtvarných umění v Praze Tomáš Vaněk, kunsthistorici Ladislav Kesner, Michaela Ottová, Karel Srp či Milena Bartlová, současný šéf Moravské galerie Jan Press, ředitel Oblastní galerie Liberec Jan Randáček, šéf platformy Tranzit.cz Vít Havránek, ředitel Galerie výtvarného umění v Chebu Marcel Fišer, šéf pražské Hauch Gallery Jan Třeštík nebo Roman Musil, který vede Západočeskou galerii v Plzni.



Děkan Fakulty umění a designu na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně Michal Koleček přiznává, že byl ke kandidatuře "z různých stran dotazován a také vyzván dle mého názoru kompetentními osobnostmi, kterých si velice vážím", nakonec se ale nepřihlásil. Ministr kultury Lubomír Zaorálek již dříve avizoval, že jeho úřad může některé osobnosti k účasti ve výběrovém řízení vyzvat.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 3 hodinami

PSG bez Messiho vyhrál opět v nastavení

Fotbalisté Paris Saint-Germain v 7. kole francouzské ligy porazili poslední Mety 2:1. O výhře suverénního lídra tabulky rozhodl v páté minutě nastavení svou druhou trefou v zápase Ašraf Hakimí. Lyon, soupeř pražské Sparty ve skupině Evropské ligy, otočil zásluhou letních posil duel s Troyes a zvítězil 3:1.

Pařížský celek z aktivního vstupu do zápasu vytěžil brzký gól. Zakončení Maura Icardiho z 5. minuty vykopl z brankové čáry Matthieu Udol přímo k noze Hakimího, který trefil odkrytou branku a poslal PSG do vedení. Mety srovnaly v 39. minutě, kdy se po rohovém kopu trefil Boubakar Kouyaté.

Favorizovaný celek, v jehož sestavě chyběl zraněný Lionel Messi, dlouho nemohl vstřelit rozhodující gól a zdálo se, že poprvé v ročníku ztratí. V nastaveném čase však kapitán Met Dylan Bronn dostal druhou žlutou kartu a PSG nabídnuté výhody využil. Hakimí si navedl balon na střed a střelou na zadní tyč rozhodl o těsné výhře.

Lyon výborně zvládl druhý poločas zápasu s Troyes a díky trefám letních posil z Premier League otočil z 0:1 na 3:1. Vyrovnání svým prvním gólem v novém působišti zařídil Xherdan Shaqiri a vítěznou branku vstřelil v 72. minutě obránce Emerson. Definitivní podobu výsledku dal tři minuty před koncem Lucas Paquetá.

Francouzská fotbalová liga - 7. kolo:

Lille - Remeš 2:1 (31. David, 43. André - 74. Flips z pen.), Monako - St. Etienne 3:1 (62. z pen. a 86. Ben Yedder, 28. Volland - 41. Bouanga), Montpellier - Bordeaux 3:3 (11. a 50. Germain, 71. Mollet - 19. Hwang I-čo, 30. J. E. Onana, 85. Kalu), Nantes - Brest 3:1 (27. Blas, 55. Chirivella, 58. K. Coulibaly - 67. Le Douaron), Rennes - Clermont 6:0 (55. a 57. Sulemana, 32. Martin, 36. Terrier, 64. Laborde, 77. Tait), Angers - Marseille 0:0, Lens - Štrasburk 0:1 (67. Ajorque), Lorient - Nice 1:0 (23. Monconduit), Lyon - Troyes 3:1 (48. Shaqiri, 72. Emerson, 89. Paquetá - 45. Chavalerin), Mety - Paris St. Germain 1:2 (39. Kouyaté - 5. a 90.+5 Hakimí).

Tabulka:

1. Paris St. Germain 7 7 0 0 20:7 21
2. Marseille 6 4 2 0 12:5 14
3. Angers 7 3 3 1 10:6 12
4. Lens 7 3 3 1 11:8 12
5. Lorient 7 3 3 1 8:7 12
6. Lyon 7 3 2 2 12:11 11
7. Nice 6 3 2 1 12:3 10
8. Nantes 7 3 1 3 10:7 10
9. Štrasburk 7 3 1 3 11:11 10
10. Montpellier 7 2 3 2 15:13 9
11. Clermont 7 2 3 2 10:16 9
12. Rennes 7 2 2 3 9:8 8
13. Monako 7 2 2 3 8:10 8
14. Lille 7 2 2 3 9:13 8
15. Remeš 7 1 4 2 7:8 7
16. Bordeaux 7 1 3 3 10:16 6
17. Troyes 7 1 2 4 7:11 5
18. Brest 7 0 4 3 8:14 4
19. St. Etienne 7 0 3 4 7:14 3
20. Mety 7 0 3 4 7:15 3

Poznámka: Nice byl z disciplinárních důvodů odečten 1 bod.

Aktualizováno před 4 hodinami

Libyjský maršál Haftar odstoupil dočasně z funkce, může si tím připravovat půdu pro prezidentské volby

Polní maršál Libyjské národní armády (LNA) Chalífa Haftar oznámil, že na tři měsíce odstoupí ze své funkce. Podle agentury Reuters si tak připravil půdu k možné kandidatuře v prezidentských volbách, které se mají konat v prosinci.

Haftarovy oddíly ovládají východ Libye a velkou část jižních oblastí. LNA v prohlášení uvedla, že Haftar pověřil svého náčelníka štábu, aby na tři měsíce převzal jeho povinnosti.

Vojsko maršála Haftara v minulosti bojovalo proti jednotkám libyjské armády, která stála za vládou v Tripolisu. Samotný Haftar podporoval paralelní vládu na východě země. Loni čtrnáctiměsíční boje ukončilo příměří, které také umožnilo ustavení přechodné vlády, jež má připravit prosincové volby.

Parlamentní a prezidentské volby se mají konat 24. prosince, ale jak napsala agentura AP, jejich osud je nejistý. Volební zákon, který stanoví že kandidáti na prezidenta se musejí vzdát úřadu po dobu 90 dní před volbami, vyvolal značné neshody mezi libyjskými politiky. Jeho ratifikace vedla až k odhlasování nedůvěry vládě premiéra Muhammada Dbaíby, která bude zemi do voleb řídit jako úřadující.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Fed patrně příští rok začne zvyšovat svou hlavní úrokovou sazbu

Americká centrální banka (Fed) patrně příští rok začne zvyšovat svou hlavní úrokovou sazbu. Banka to oznámila po dvoudenním zasedání svého měnového výboru. Je to dříve, než prognózovala před třemi měsíci, což agentura AP interpretuje jako známku toho, že Fed znepokojují přetrvávající vysoké inflační tlaky.

Svou klíčovou úrokovou sazbu Fed ponechal v rozpětí nula až čtvrt procenta. Šéf Fedu Jerome Powell na tiskové konferenci uvedl, že banka by mohla dokončit omezování nákupu dluhopisů do poloviny příštího roku.

Pokud se bude ekonomice dařit, začne Fed omezovat nákup dluhopisů tento rok, uvedla banka v prohlášení. Cílem nákupů dluhopisů bylo snížit úrokové sazby dlouhodobých úvěrů, aby se podpořilo půjčování a utrácení. Powell dále na tiskové konferenci uvedl, že centrální banka by mohla oznámit omezení nákupu dluhopisů už na příštím zasedání v listopadu.

Plány Fedu odrážejí přesvědčení, že se ekonomika zotavila z recese vyvolané pandemií covidu-19 natolik, že banka může brzy začít omezovat svou mimořádnou podporu. S postupným posilováním ekonomiky se také zrychlila inflace na tříleté maximum, což zvyšuje tlak na Fed, aby se měnová politika zpřísnila.

Zdroj: ČTK
Další zprávy